Dobrodružství vědy a poznávání jejích nekonečných tajemství. To je VědaFest, který ve středu 18. června 2025 proměnil dejvické Vítězné náměstí v jednu velkou laboratoř pod širým nebem. Svoji expozici zde tradičně měla i Česká zemědělská univerzita v Praze.
Vědci Fakulty životního prostředí, kteří se zabývají klimatickou změnou a možnostmi adaptace na ni, zhodnotili uplynulou letní sezonu v Česku. Léto roku 2025 vypadalo s ohledem na klimatologická data v průměru nenápadně, ale určilo ho pár krátkých, zato extrémních vln horka.
Nově postavená budova univerzitních dětských skupin otevře v lednu 2026 své brány nejen stávajícím dětem z Poníčku, ale i dalším zájemcům.
Na Prague Car Festivalu proběhl unikátní experiment. Poprvé v Evropě zde AI moderátor vytvořený doktorandy Provozně ekonomické fakulty ČZU interagoval s publikem na úrovni, která smazávala hranice mezi člověkem a technologií.
Česká zemědělská univerzita v Praze uspořádala ve středu 13. listopadu 2024 „kulatý stůl“ při příležitosti 35. výročí sametové revoluce. V aule se sešli studenti a studentky, zaměstnanci univerzity i zájemci z řad veřejnosti.
Již dvacet let sídlí Knihovna ČZU v samostatném objektu uprostřed kampusu. Na jednom místě tak poskytuje nadstandardní servis studentům i akademikům všech oborů, které se na univerzitě studují nebo jsou předmětem bádání.
Od 1. března 2024 má Česká zemědělská univerzita své Centrum poradenských služeb (CPS), které funguje napříč fakultami a využívá ke své činnosti profesionální psychology Institutu vzdělávání a poradenství a další odborníky.
Docent Lukáš Trakal z katedry geoenvironmentálních věd Fakulty životního prostředí ČZU v Praze převzal 24. listopadu 2024 prestižní ocenění Česká hlava – Cena Ministra životního prostředí.
Výsledky vyhlásili 22. listopadu 2024 zástupci ústavu Česká hlava PROJEKT, který pomáhá vědcům a výzkumníkům budovat veřejné povědomí o jejich přínosu pro společnost a popularizovat tuzemskou vědu.
Problematika sucha a jeho dopadů na zemědělství, vodní hospodářství, ekonomiku i společnost. To je stěžejní oblast výzkumu moldavské vědkyně, která nyní působí na katedře agroekologie a rostlinné produkce FAPPZ České zemědělské univerzity v Praze.
Na přelomu zimy a jara roku 2020 začal svět sužovat nový virus způsobující koronavirové onemocnění covid-19. Jediné, co bylo jisté, byl jeho čínský původ a to, že si s ním nevíme rady a že jeho vpád do organismu může mít fatální následky.
Speciální typy lapáků na hmyz přitahovaný k lampám vyvinuli vědci z Fakulty životního prostředí ČZU. Na základě dlouhodobého pozorování chtějí vytvořit metodiku, která povede k výběru pouličního osvětlení co nejméně ohrožujícího bezobratlé živočichy.
Jmenovací dekret opravňující k používání titulu profesor převzal 12. prosince 2023 z rukou prezidenta republiky Jan Šobotník z Fakulty tropického zemědělství.
Dalším významným krokem k modernizaci kampusu České zemědělské univerzity v Praze bude přestavba menzy vybudované v 80. letech minulého století. Rekonstrukce a dostavba tohoto objektu se uskuteční podle návrhu ikony světové architektury Evy Jiřičné.
V centrální části kampusu před budovou Rektorátu vyrostl nový symbol, který nikoho nenechá na pochybách, kde se právě nachází. Plastika loga ČZU z nerezavějící oceli ve velikosti vzrostlého člověka zde byla odhalena v pondělí 22.
Představit všechny úspěšné vědkyně a výzkumnice působící na ČZU na tomto prostoru nelze, i kdybychom chtěli. Nicméně, všem můžeme popřát hodně úspěchů a zdaru k jejich svátku, Mezinárodnímu dni žen a dívek ve vědě.
Mezi bezmála osmdesátkou nových profesorů, kteří 10. prosince 2024 v Karolinu přebírali z rukou prezidenta republiky jmenovací dekrety, byl i Jiří Patoka z Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU v Praze.
V příštích čtyřech letech bude směr, jímž by se měla ubírat Česká zemědělská univerzita v Praze, udávat nově zvolený rektor Michal Lošťák. Akademický senát ho na podzim vybral ze tří kandidátů, poté jeho nominaci spolu s dalšími rektory vysokých škol schválila vláda a 20.
Moderní trendy v zemědělství a nové technologie ovládly letošní 51. ročník mezinárodního agrosalonu Země živitelka. Na českobudějovickém výstavišti se ve dnech 21.– 26. srpna 2025 představuje tradičně i Česká zemědělská univerzita v Praze a její projekty se těší velkému zájmu médií.
S rozvojem technologií je spjata i potřeba jejich využívání v různých oblastech lidské činnosti. Nepochybně to platí i v případě rozvoje a využití umělé inteligence (AI, z anglického Artificial Intelligence), a to i ve vztahu k procesu vzdělávání.
Vítejte v biotopu pro podporu biodiverzity!… hlásá poutač umístěný na okraji zelené plochy u hlavní brány kampusu ČZU. Odkazuje na Květnatou louku, jejímž smyslem je podpořit rozmanitost rostlin a živočichů včetně opylovačů, jako jsou včely samotářky, čmeláci, vosy a další blanokřídlý hmyz.
Profesor Jan Šobotník z Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze se nedávno vrátil z výzkumné cesty do Angoly, která přinesla zajímavé zkušenosti i nečekané poznatky. Profesor Šobotník, jehož výzkum se zaměřuje především na biologii termitů a strukturu a funkci hmyzího těla, popsal Angolu jako zemi plnou kontrastů.
Loňský a předloňský titul akademických mistrů v závodě univerzitních osmiveslic Pražských primátorek studenti ČZU v pátek 6. června 2025 neobhájili, nicméně skončili na krásném druhém místě. Dívky vyměnily loňské stříbro za letošní bramborovou medaili.
Olympijský vítěz, mistr světa a vítěz ankety o nejlepšího sportovce České republiky. Dost na to, aby porota ankety Sportovec roku 2024 na ČZU ani na chvíli nezaváhala. Rychlostní kanoista Josef Dostál se svým životním mottem „Nejen žíti, plouti je nutno“ elegantně vplul mezi krále této ankety na své univerzitě.
Po úspěšném nasazení prvního hasičského robota na Ukrajině, na jehož vývoji měl zásadní podíl spin-off Technické fakulty ČZU Prolab Engeneering, přichází další fáze české pomoci. V Malešicích byly zakončeny testy robota nové generace, Hecthora II.
Inovativní podnikání ukazuje, že české univerzity mohou být v čele vzdělávacích reforem. O tomto netradičním, přitom akreditovaném modelu výuky se mohl přesvědčit i prezident ČR Ing. Petr Pavel, M.A., při své návštěvě Provozně ekonomické fakulty, která se uskutečnila v úterý 18.
Připomenout úlohu žen ve vědeckém světě a podpořit jejich zapojení do výzkumné činnosti je smyslem Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě, který OSN vyhlásila poprvé v roce 2015. Tento svátek připadá na 11.
Zatímco předsálí auly ČZU ožilo ve středu 3. prosince vánočními dílnami a přicházeli sem zájemci o dárcovství kostní dřeně, uvnitř zasedala akademická obec. Výroční shromáždění svolal Akademický senát ČZU symbolicky na první adventní týden, v čase naděje a očekávání.
Moderní vzdělávací a výzkumné centrum zaměřené na tropické a subtropické užitkové rostliny. To je Botanická zahrada Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze, disponující unikátními skleníkovými expozicemi s bohatými sbírkami užitkových rostlin z celého světa.
První zákazníky přivítal 1. října 2025 čerstvě zrenovovaný kamenný obchod ČZU umístěný v budově menzy. Po několikaměsíční rekonstrukci zde studenti, zaměstnanci univerzity i její návštěvníci nacházejí přívětivý prostor odpovídající vizi moderní univerzity 21.
Téma bioekonomiky je v poslední době určujícím trendem ve většině vyspělých evropských zemí. Navazuje na Green Deal – Zelenou dohodu pro Evropu – i na strategický dokument Cirkulární Česko 2040, který vzniká pod vedením Ministerstva životního prostředí.
„Vstup do EU nám velmi ulehčil mezinárodní spolupráci a otevřel možnosti, o kterých se nám před pětatřiceti lety ani nesnilo. Proto je překvapivé, že trendem poslední doby je spíše ubývání zájmu českých studentů o zahraniční studium,“ říká prof.
Bezmála 700 tisíc vegetačních ploch, zmapovaných v Evropě botaniky mezi lety 1960 a 2020, vydalo svědectví o změnách v druhovém bohatství rostlin. Jedinečnou analýzu za využití inovativního přístupu s pomocí strojového učení nyní publikovali Gabriele Midolo a Petr Keil z ČZU s účastí mnoha zahraničních botaniků.
Z dílny technologického spin-offu ČZU ProLab Engineering vzešla nová generace multifunkčního pásového robota Hecthor II. Robot vznikl ve spolupráci s přední českou strojírenskou firmou THT Polička a je určen pro všestranné využití v integrovaném záchranném systému či v armádní oblasti.
Díky specialistům na výzkum v polárních oblastech, Pavle Waldhauserové a Romanu Jurasovi z katedry vodního hospodářství a environmentálního modelování, se Česká zemědělská univerzita v Praze stala další vědecko-vzdělávací institucí sdruženou do organizace UArctic zajišťující spolupráci vědců napříč Arktidou.
Najít cestu k optimálnímu rozhodnutí přijatelnému pro všechny zúčastněné je vždy oříšek. Řešením může být metoda BeCoMe, tzv. Best Compromise Mean, kterou vyvinul tým vědců Katedry informačního inženýrství Provozně ekonomické fakulty ve složení prof.
Poslední půlrok přinesl spoustu novinek v oblasti vědeckého výzkumu i života v kampusu a mnohé z nich zaznamenává nové číslo zpravodaje Živá univerzita. Nejzásadnější změnou je výměna postů ve vedení univerzity.
Že pandemie není jen vědecko-medicínský problém, ale i problém sociologický, dobře ví RNDr. Jiří Černý, Ph.D. z Fakulty tropického zemědělství. Některé věci z pozice virologa ovlivnit nelze, ale mnoho dalších problémů nachází právě zde řešení, jak se ukázalo v období pandemie covidu.
V úterý 31. října 2023 byl nedaleko Jevan odhalen památník doc. Kryštofa Liebicha, významného lesníka 19. století a prvního docenta lesnických disciplín. Stalo se tak při příležitosti oslav 175. výročí zahájení výuky lesnictví na pražské polytechnice.
V současné době jsou základními celosvětovými tématy změna klimatu a snižování biodiverzity a s tím spojená rizika pro budoucnost naší planety. A tak je jedním ze zásadních problémů snižování emisí skleníkových plynů, jako jsou CO2 a metan, a zvyšování druhové rozmanitosti rostlin a živočichů.
Česko má první BIO region, kde farmáři spolupracují na obnově krajiny a posílení biodiverzity. Díky mezinárodnímu projektu FRAMEwork a odbornému vedení Fakulty životního prostředí ČZU v Praze se ve Velkých Hostěrádkách na jižní Moravě podařilo propojit farmáře, vědce i veřejnost a vytvořit živou laboratoř udržitelného hospodaření.
Jedné z nejvýznamnějších osobností českého krajinářství, profesoru Jiřímu Marečkovi, byla ve středu 21. ledna 2026 v Libosadu odhalena busta, jejímž autorem je akademický sochař Jaroslav Hylas. Profesor Mareček je tvůrcem krajinářských úprav kampusu ČZU a Libosad je jeho vrcholným dílem a chloubou univerzity.
Platformy sociálních médií se staly součástí života mnoha lidí. Uživatelé na nich tráví čím dál víc času a vytvářejí zde prostřednictvím svých interakcí aktivní i pasivní digitální stopu. Díky těmto digitálním stopám vypracovali vědci České zemědělské univerzity studii, která měla za úkol zjistit, jaký vliv mají tyto platformy na životní styl adolescentů.
Kůrovcová kalamita ovlivňuje lesní hospodářství v České republice výrazně již od roku 2016 a má obrovský ekonomický dopad na celý sektor. Objem napadených stromů v některých regionech přesáhl zpracovatelské kapacity a odumřelé smrky zůstávají v lesních porostech i několik let.
Postupné tlumení těžby hnědého uhlí v Podkrušnohoří představuje jedinečnou příležitost pro velkoplošnou obnovu silně poškozených nebo zcela zničených přírodních ekosystémů. Jak by taková obnova měla vypadat, je však stále předmětem vášnivých diskusí.
Cena Prahy soutěže Adapterra Awards 2024 letos putuje do rukou Fakulty životního prostředí ČZU v Praze za budovu nazvanou Pavilon environmentálních studií. Stavba demonstrující principy udržitelného rozvoje je v provozu od loňského září, kdy se jejího otevření zúčastnil premiér Petr Fiala a další zástupci vlády.
Expozici o českých lesích nazvanou Lesárium – lesy pro život mají od května roku 2024 na zámku v Kostelci nad Černými lesy. Na jejím vzniku se podílely Lesy ČZU a Fakulta lesnická a dřevařská v rámci projektu Vidět, cítit a zažít les, financovaného z Fondů EHP 2021–2024.
Péče o zdraví může mít i hlubší rozměr. Základem by měla být prevence, k níž neodmyslitelně patří pravidelná laboratorní vyšetření zaměřená na civilizační choroby, potravinové intolerance, alergie, rizika zubního kazu nebo třeba analýzu mikrobiomu.
Česká zemědělská univerzita je oblíbenou destinací studentů i odborníků z celého světa, které sem lákají zajímavé výzkumné a vzdělávací projekty. A právě pro zahraniční akademiky a jejich rodiny funguje na univerzitě už pátým rokem Welcome Centre.
Léto si žádá uvítání, jak se patří, což se v kampusu v Suchdole děje s železnou pravidelností každý rok touto dobou. Absolventi univerzity, její současní studenti, zaměstnanci i sousedé z okolí se scházejí na Zahradní slavnosti, jíž předcházejí zlaté, stříbrné i diamantové promoce.
Časopis Forbes zveřejnil ve středu 24. září 2025 výběr pětadvaceti českých vědkyň, které vynikají ve svých oborech bádání. V žebříčku TOP žen ve vědě za rok 2025 jsou tři zástupkyně České zemědělské univerzity v Praze.
Profesor Luděk Stádník je vyhlášeným odborníkem na chov skotu. Zabývá se zejména systémem managementu chovu, který významně ovlivňuje úroveň užitkovosti, kvalitu produktů i zdraví, a welfare zvířat. Jeho vědecký zájem se dále zaměřuje na reprodukci zvířat a optimalizaci jejího řízení v konkrétních podmínkách včetně vhodné aplikace vybraných biotechnologických metod.
Jak se chovají jelen evropský, srnec obecný a prase divoké žijící v oblasti, kde se pohybují vlci? Vyhýbá se zvěř místům, kde je vysoké riziko, že se stane kořistí? A jak to v konečném důsledku ovlivňuje vegetaci, a tím i obnovu lesa?
Mezi 48 osobnostmi, které v Den vzniku samostatného Československa 28. října 2025 ve Vladislavském sále Pražského hradu vyznamenal prezident republiky Petr Pavel, je i Josef Dostál, student Provozně ekonomické fakulty ČZU v Praze.
Vědci z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze se podíleli na průzkumu Tajemné Madony z Havraně, středověké dřevěné sochy patřící do sbírek Národní galerie. Toto velmi vzácné a unikátní dílo bylo na jeden den převezeno do High-tech pavilonu Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v pražském Suchdole, aby bylo nasnímáno pomocí CT skeneru.
Liduprázdné území s rašelinnými jezírky a neprostupnými močály obývané temnými silami. To je běžná představa o rašeliništích, dominantním biotopu našich pohraničních hor. Ale zatímco na Šumavě a v Krušných horách patří ke koloritu, uprostřed Čech byste něco takového nejspíš nehledali.
Sledování zvěře je historicky jednou z nejzajímavějších disciplín pro mnoho zoologů a ekologů na celém světě. V minulosti změnilo pozorování zvířat několik historických milníků. Tím prvním byl vynález pozorovacího binokulárního dalekohledu, který dovolil vzdálit se od zvířat a eliminovat alespoň trochu dopad přítomnosti člověka.
