Připomenout úlohu žen ve vědeckém světě a podpořit jejich zapojení do výzkumné činnosti je smyslem Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě, který OSN vyhlásila poprvé v roce 2015. Tento svátek připadá na 11.

Počty ptáků v Severní Americe plošně klesají – jak vyplývá z nedávno zveřejněných studií, které vycházejí z dlouhodobých biologických dat shromážděných dobrovolníky v průběhu desetiletí. Dosud se však spíše spekulovalo, co tento pokles způsobuje a zda se zrychluje či zpomaluje.

Požáry, vichřice nebo kůrovcové kalamity mohou v příštích desetiletích zasahovat evropské lesy v mnohem větší míře než dnes. Rozsáhlá mezinárodní studie publikovaná v prestižním časopise Science, na níž se podíleli také vědci z České zemědělské univerzity v Praze, ukazuje, že do roku 2100 se může plocha poškozených lesů v Evropě až zdvojnásobit.

Přední akademická platforma pro vědce a výzkumníky Research.com právě zveřejnila vydání žebříčku nejlepších vědců v oboru environmentálních věd pro rok 2026. V rámci České republiky obsadil první pozici profesor ČZU Jan Vymazal z katedry aplikované ekologie Fakulty životního prostředí.

Nejvyšší tropické stromy světa, které rostou na ostrově Borneo a dosahují výšky až sto metrů, nejsou během období sucha náchylnější k selhání transportu vody než nižší stromy. Vyplývá to z nové studie publikované v prestižním mezinárodním vědeckém časopise Science, na níž se významně podíleli vědci z České zemědělské univerzity v Praze a Mendelovy univerzity v Brně.

Města nejsou biologická poušť. V jejich parcích, zahradách i opuštěných zákoutích se odehrává rychlá evoluce a vědci zde někdy objevují i dosud neznámé druhy. V přímém přenosu lze sledovat, jak se zvířata městskému prostředí přizpůsobují.

Luskouni patří mezi nejvíce nelegálně obchodované savce na světě. Loví se především kvůli šupinám využívaným v tradiční medicíně a také pro maso prodávané jako bushmeat. Přestože jsou všechny druhy luskounů chráněny a jejich mezinárodní obchod je zakázán, nelegální pašování pokračuje ve velkém rozsahu a představuje jednu z největších hrozeb pro jejich přežití.

Když zmizí hmyz, začne se bortit celý ekosystém. Výzkumníci z České zemědělské univerzity proto hledají způsoby, jak do krajiny vrátit pestrost a život. Ukazuje se přitom, že při vhodném managementu mohou biodiverzitě pomáhat i solární parky.

Rok 2025 patřil podle Světové meteorologické organizace (WMO) k nejsušším rokům z hlediska průtoků řek za posledních 35 let. Současně pokračoval dlouhodobý pokles zásob vody v krajině a již čtvrtým rokem v řadě zaznamenaly ledovce ve všech hlavních zaledněných oblastech světa čistý úbytek hmoty.

Představit všechny úspěšné vědkyně a výzkumnice působící na ČZU na tomto prostoru nelze, i kdybychom chtěli. Nicméně, všem můžeme popřát hodně úspěchů a zdaru k jejich svátku, Mezinárodnímu dni žen a dívek ve vědě.

Letošní sucho v Evropě zesílilo vlivem klimatické změny, ukazuje nová analýza vědců sdružených v iniciativě World Weather Attribution (WWA). Přestože některé regiony nezaznamenaly velký úbytek srážek, vyšší teploty výrazně zvýšily výpar vody z krajiny a prohloubily dopady sucha.

Bezmála 700 tisíc vegetačních ploch, zmapovaných v Evropě botaniky mezi lety 1960 a 2020, vydalo svědectví o změnách v druhovém bohatství rostlin. Jedinečnou analýzu za využití inovativního přístupu s pomocí strojového učení nyní publikovali Gabriele Midolo a Petr Keil z ČZU s účastí mnoha zahraničních botaniků.