Svátek má

Rudolf
API key not valid, or not yet activated. If you recently signed up for an account or created this key, please allow up to 30 minutes for key to activate.
Generic selectors
Pouze přesné shody
Hledat v titulku
Hledat v obsahu
Post Type Selectors
API key not valid, or not yet activated. If you recently signed up for an account or created this key, please allow up to 30 minutes for key to activate.

Využití umělé inteligence v procesu vzdělávání má své výhody i nedostatky

S rozvojem technologií je spjata i potřeba jejich využívání v různých oblastech lidské činnosti. Nepochybně to platí i v případě rozvoje a využití umělé inteligence (AI, z anglického Artificial Intelligence), a to i ve vztahu k procesu vzdělávání. Spíše než ptát se, zda umělou inteligenci využijeme, je lépe se ptát, kdy a za jakých podmínek k tomu dojde.

O potřebě systému online zkoušení jsme se přesvědčili zejména v období pandemie covidu. To mělo za následek potřebu nalézt technické řešení v online prostředí jak pro přednášky, tak pro zkoušky. V podmínkách České zemědělské univerzity se jednalo o prostředí Microsoft Teams (MS TEAMS) spolu s využitím webkamer a testovacího prostředí Moodlu. Systém kontroly však nebyl dokonalý, což nahrávalo některým vynalézavým studentům, kteří při zkouškách podváděli. Systém zkoušení byl převážně založen na poctivosti studenta.

Ke zvýšené kontrole a eliminaci podvodného jednání studentů při zkoušení by pak mohla pomoci i umělá inteligence, která se stále vyvíjí. Zkoušení za využití umělé inteligence se označuje pojmem proctoring. Proctoring v sobě zahrnuje nástroje online dozoru při zkoušení za využití umělé inteligence. Ta má zejména vyhodnocovat, zda student nepodvádí a nepoužívá nepovolené pomůcky. Proces kontroly přitom probíhá v reálném čase, tedy během vlastní zkoušky za využití speciálního softwaru pro proctoring, který využívá automatizovaného procesu vyhodnocování chování studenta za využití umělé inteligence.

Názory na využití proctoringu (a obecně umělé inteligence) se však různí, neboť v sobě zahrnuje jak výhody, tak i nevýhody a možná rizika. Za zcela zásadní výhodu je považován zvýšený dohled a prevence podvodů při zkoušce. V tomto ohledu je proctoringový systém schopen v reálném čase vyhodnocovat zejména činnost na sledovaném počítači, ale i v jeho okolí prostřednictvím záznamů kamer včetně analyzování audio a videozáznamu a podle naučených vzorců identifikovat rizikové chování studenta. K tomu je samozřejmě zapotřebí příslušný proctoringový software, ale i výkonný hardware a záznamová zařízení. S čímž se pojí i technická a finanční stránka.

V rámci proctoringu pak zpravidla dochází k videozáznamu a živému dozoru za využití webkamer, případně dalších záznamových zařízení umístěných ve zkušební místnosti. Již z tohoto pohledu se tedy jedná o výrazný zásah do osobnostních práv studenta a jeho soukromí, včetně zpracování jeho osobních údajů.

I z tohoto důvodu by pro zavedení proctoringu bylo vhodné nastavit jasný legislativní rámec, který v podmínkách České republiky prozatím chybí. A nejenom rámec legislativní. Tento způsob zkoušení je třeba zakotvit a jasně stanovit podmínky jeho využití i v příslušných akademických předpisech, zejména ve zkušebním řádu. Jedině tehdy se bude jednat o legitimní proces zkoušení.

Ne každému systém zkoušení prostřednictvím výpočetní techniky vyhovuje, a nemusí to být jen otázka generační. Někdo upřednostní test v písemné podobě, kdy si například přímo do testu může dělat poznámky, nehledě na případné výpočty u matematických úloh. Specifickou kategorií pak mohou být i studenti s handicapem, vůči nimž by proctoring mohl být diskriminační. Je proto potřeba zvážit vždy všechny aspekty tohoto či jiného druhu zkoušení. Zejména se doporučuje dát studentovi možnost volby, v jaké formě zkoušku absolvuje a zda souhlasí s využitím a dohledem umělé inteligence, či zda dá přednost dozoru pedagoga.

Autor zastává názor, že v případě jakýchkoliv pochybností o průběhu či výsledku zkoušky za využití proctoringu by vždy měla být garantována možnost přezkumu pedagogem, tedy lidským činitelem. Takové právo by měl student mít zaručeno například ve formě námitek vůči průběhu či výsledku zkoušky, kdy by o jeho výhradách rozhodoval příslušný pedagog, nikoliv umělá inteligence. Stejné právo by měl mít garantováno i zkoušející, pokud má pochybnosti či podezření, že zkoušený student přece jen podváděl. Ne každý automatizovaný systém je dokonalý a neomylný, a je to pak zejména lidský činitel, kdo je tím nejdůležitějším prvkem celého procesu vzdělávání, předávání znalostí a zkušeností, jakož i jejich přezkoušení.

Koneckonců, nechť si každý z nás zodpoví „jednoduchou“ orwellovskou otázku: Chtěli byste, aby vás při testu sledoval „Velký bratr“?

Mgr. et Mgr. Martin Langpaul, katedra práva Provozně ekonomické fakulty ČZU v Praze

Podobné články

Rychlé odkazy

Shop ČZU

Point One

CVPK

Klub absolventů

Poníček

Kariérní centrum

Skip to content