Jak nejlépe zadržet dešťovou vodu tam, kde spadne? Dokáže zelená fasáda nebo střecha ochladit budovu a její okolí? Jak se mění schopnost různých povrchů vsakovat vodu? A jak efektivně propojit fotovoltaiku, větrnou energii, bateriové úložiště a spotřebu budovy? Odpovědi na podobné otázky má hledat nové Envirocentrum Chodov, které dnes zahajuje provoz. Demonstrační a výzkumné centrum Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze spojuje na jednom místě technologie, které mohou pomoci městům a obcím lépe reagovat na změnu klimatu.
Jeho hlavním smyslem není jednotlivá řešení pouze prezentovat. Envirocentrum má fungovat jako živá laboratoř, ve které se bude dlouhodobě měřit, porovnávat a vyhodnocovat, jak jednotlivá opatření fungují v běžném provozu. Tento princip odpovídá celému projektu Chytrá krajina 2030+, který postupuje od testování a měření přes odborné vyhodnocení až k metodikám a přenosu ověřených řešení do praxe.
Propojení vědy a samospráv
„V krajině ani ve městě nefungují voda, zeleň, půda, stavby a technologie odděleně. Proto potřebuji vidět, jak se jednotlivá opatření ovlivňují v reálném provozu a co skutečně přinášejí lidem i životnímu prostředí. Envirocentrum pro mě není výkladní skříní technologií, ale živou laboratoří, kde se výzkum opírá o dlouhodobá data a kde společně s městy, školami a odbornou praxí hledáme řešení, která jsou účinná, udržitelná a využitelná i v dalších lokalitách,“ říká Tereza Hnátková, odborná garantka nového Envirocentra z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze.
Právě využitelnost výsledků pro samosprávy je jedním z důvodů, proč centrum vzniklo. Města a obce v současnosti více než dříve rozhodují o investicích do hospodaření s vodou, zeleně, energetických úspor nebo úprav veřejného prostoru. Envirocentrum jim má nabídnout možnost vidět různá řešení v reálném provozu a získat informace o jejich skutečných přínosech i provozních nárocích.
„Jako starosta nepotřebuji slyšet, že nějaké řešení teoreticky funguje. Potřebuji vědět, jestli bude fungovat v našem městě, co přinese lidem a co bude znamenat pro jeho provoz a údržbu. Právě tím je pro mě Envirocentrum zajímavé. Jsem rád, že takové místo vzniklo právě v Chodově,“ říká Patrik Pizinger, starosta Chodova.
Voda, která zbytečně neodteče
Jedním z hlavních témat Envirocentra je voda. Dešťová voda ze střechy je zachycována do akumulačních nádrží a následně využívána například pro závlahu zeleně, splachování WC nebo doplňování vodního biotopu. Přebytky vody místo rychlého odvedení do kanalizace vsakují dešťové zahrady.
Samostatně se pracuje také s šedou vodou z umyvadel, sprchy a pračky. Ta prochází mechanickým a biologickým čištěním, ultrafiltrací a UV hygienizací. Takto přečištěná voda může být společně s dešťovou vodou znovu využita například ke splachování toalet. Součástí systému je také hybridní zelená střecha se střešním mokřadem, která pracuje s vodou přírodě blízkým způsobem a současně posiluje ochlazovací efekt střechy. Právě uzavírání vodního cyklu v areálu patří mezi hlavní výzkumná témata Envirocentra.
Střecha jako elektrárna, zahrada i laboratoř
Envirocentrum rovněž testuje různé použití zeleně a hospodaření s energiemi. Na objektu jsou různé typy vegetačních střech, vegetační fasáda a treláže. Výzkumníci tak mohou sledovat například jejich vliv na povrchovou teplotu, prostup tepla konstrukcí nebo místní mikroklima.
Současně centrum propojuje několik energetických technologií. Na střeše je 16 fotovoltaických panelů o celkovém výkonu 7,2 kWp jako součást biosolární střechy, která kombinuje výrobu elektřiny s vegetačním souvrstvím. Fotovoltaiku doplňuje vertikální větrná turbína. Dalších 13,5 kWp fotovoltaiky je instalováno na carportech parkoviště. Součástí energetického systému je i bateriové úložiště, nabíjecí stanice pro elektromobily, rekuperace a tepelné čerpadlo.
Smyslem není ukazovat jednotlivé technologie izolovaně, ale sledovat jejich vzájemné propojení a fungování celého systému v reálném provozu.
Rozhodovat mají data
Právě důraz na měření odlišuje Envirocentrum od běžné demonstrační budovy. Centrální systém měření a regulace propojuje technologické systémy objektu s množstvím senzorů. Ty průběžně sbírají data například o teplotě, vlhkosti, průtocích, tepelných tocích, kvalitě vnitřního prostředí a meteorologických podmínkách.
V areálu funguje i kompletní meteorologická stanice sledující vedle teploty, vlhkosti a srážek například rychlost a směr větru, sluneční záření nebo atmosférický tlak. Data budou sloužit mimo jiné k vyhodnocování chování zelených střech, retence vody nebo řízení závlahy.
Samostatným experimentem je šest testovacích ploch s různými typy propustných povrchů, u nichž se měří odtok vody, takže bude možné dlouhodobě porovnávat, jak si jednotlivá řešení zachovávají schopnost vsakovat vodu ze srážek a jak reagují na různou intenzitu deště.
Výsledky přitom nebudou určeny jen vědcům. Návštěvníci si mohou v infokiosku prohlédnout aktuálně naměřené hodnoty i jejich historický vývoj.
Od výzkumu ke konkrétnímu využití
Envirocentrum nebude sloužit pouze výzkumníkům. Má propojovat výzkum, vzdělávání a praxi a nabídnout zázemí školám, studentům, městům a obcím, odborné veřejnosti i firmám. Počítá se s exkurzemi, workshopy, badatelskými programy, projektovou výukou a aktivitami občanské vědy založenými na skutečných datech.
Pro firmy může být centrum místem, kde lze nové technologie nebo služby ověřovat mimo laboratorní podmínky a jejich fungování spojit s odborným monitoringem a výzkumným vyhodnocením. Pro města a obce má naopak vytvářet zdroj praktických zkušeností pro rozhodování, zda a za jakých podmínek podobná řešení využít.
„Envirocentrum je pěkný příklad projektu, který smysluplně propojuje výzkum, vzdělávání a ověřování konkrétních řešení v praxi. Právě přenos získaných zkušeností a výsledků do reálného fungování měst a obcí je důležitý k tomu, aby mohly lépe volit vhodná adaptační opatření. A zároveň může být inspirací a zdrojem zkušeností i pro další města a obce nejen v uhelných regionech, ale v celé České republice,“ říká Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR.
Chodov jako součást Chytré krajiny 2030+
Envirocentrum je součástí projektu Chytrá krajina 2030+ České zemědělské univerzity v Praze ve spolupráci s Karlovarským krajem, který propojuje vědu, moderní technologie, pilotní řešení v terénu a spolupráci obcí, škol, firem i veřejnosti. Jeho cílem je, aby se Karlovarský kraj stal modelovým regionem klimaticky odolné a datově řízené krajiny.
Projekt se soustředí na tři hlavní oblasti: regeneraci krajiny, hydrologickou bezpečnost a chytré krajiny a sídla. Envirocentrum Chodov je místem, kde lze řadu věcí převést z výzkumu do každodenního provozu. Dlouhodobou ambicí projektu je přitom vytvořit síť demonstračních a referenčních lokalit, která propojí Chodov, Karlovarský kraj a další regiony České republiky.
Více o projektu Chytrá krajina 2030+ najdete na webu https://www.chytra-krajina.cz/
Podobné články
Rok 2025 patřil podle Světové meteorologické organizace (WMO) k nejsušším rokům z hlediska průtoků řek za posledních 35 let. Současně pokračoval dlouhodobý pokles zásob vody v krajině a již čtvrtým rokem v řadě zaznamenaly ledovce ve všech hlavních zaledněných oblastech
Od řeči rostlin a zvířat přes signály ukryté v našem těle až po komunikaci robotů a závodní formule. Věda je jazyk, kterým k nám mluví vesmír. A Noc vědy příležitost, jak proniknout do tajů této řeči a pokusit se jí
