„Setkání potvrdilo význam propojení odborného výzkumu, praktických ukázek a spolupráce se samosprávami při hledání konkrétních řešení adaptace krajiny a sídel na klimatickou změnu. Zároveň poskytlo prostor pro užitečnou výměnu zkušeností mezi zástupci měst a obcí regionu, který je dlouhodobě ovlivněn těžbou a dalšími zásahy do krajiny. Česká zemědělská univerzita se na regeneraci posttěžební krajiny aktivně podílí a tato spolupráce už přináší viditelné výsledky,“ říká Tereza Hnátková z katedry aplikované ekologie Fakulty životního prostředí, která stojí za projektem Envirocentra pro vzdělávání o krajině, klimatické změně a adaptacích v Chodově na Karlovarsku. „Záměrem je pomáhat přenášet vědecké poznatky do praxe a ukazovat, jak lze pomocí chytrých a přírodě blízkých opatření zvyšovat odolnost území vůči suchu, přívalovým srážkám i teplotním extrémům,“ vysvětluje Tereza Hnátková.
Pražské setkání zástupců samospráv Sokolovska a Karlovarska s odborníky z Fakulty životního prostředí mělo nabitý program. Hned první den se hosté při návštěvě experimentální krajiny Amálie seznámili s praktickými příklady hospodaření s vodou v krajině, retenčními opatřeními, podporou biodiverzity i monitoringem environmentálních dat. Exkurze nabídla konkrétní ukázky adaptačních opatření využitelných v praxi měst a obcí a otevřela diskusi o možnostech jejich aplikace v regionu Sokolovska. V rámci workshopu zazněly také konkrétní podněty z jednotlivých obcí, například z Krásna, Habartova, Oloví či Jindřichovic, které se týkaly zejména zadržování dešťové vody, kvality podzemních zdrojů, přívalových srážek, nakládání s odpadními vodami a možností financování adaptačních opatření.
Následující den se program přesunul do kampusu ČZU na Fakultu životního prostředí. Zde si starostové a další účastníci prohlédli příklady modro-zelené infrastruktury v urbanizovaném prostředí. Komentovanou prohlídku udržitelných opatření, které na této fakultě postupně vyvíjejí, nabídla odbornice na modro-zelenou infrastrukturu Tereza Hnátková. Zelená fasáda Pavilonu experimentálních studií, propustné parkoviště určené k testování různých typů povrchů a sledování jejich vodního režimu, šetrné hospodaření s dešťovou vodou a možnosti přenosu všech těchto opatření do měst a na veřejné budovy – to vše inspirovalo živou diskusi zúčastněných. Zájem vzbudila také návštěva zelené střechy pavilonu, která kromě environmentální funkce nabídla účastníkům i výhledy do okolní krajiny.
Součástí programu byla prezentace aktivit týmu Regenerace krajiny. Tomáš Peltan z katedry plánování krajiny a sídel přiblížil činnost týmu i možnosti spolupráce s obcemi a regionálními partnery.
Lenka Prokopová
Česká zemědělská univerzita se aktivně podílí na transformaci Sokolovska po útlumu těžby uhlí. Prostřednictvím projektu Chytrá krajina 2030+ a výjezdů Fakulty životního prostředí univerzita pomáhá hledat cesty, jak z regionu postupně vytvářet klimaticky odolné, funkční a datově podložené území. Vědci z ČZU vytvářejí kalibrované modely pro Karlovarský kraj. Kombinují klimatické scénáře, hydrologické simulace i satelitní data přímo pro posttěžební výsypky. Studenti pravidelně vyjíždějí mapovat specifika Sokolovska. Zkoumají například rekultivované jezero Medard nebo lom Jiří ve spolupráci s obcemi a Krajským inovačním centrem (KIC KK). Cílem je navrhovat postupy, které pomohou obnovit funkčnost posttěžební krajiny, podpořit její využití pro zemědělství, lesnictví, rekreaci i biodiverzitu a zároveň zvýšit její schopnost adaptace na probíhající klimatickou změnu. Další informace a podrobnosti o vědeckých projektech naleznete přímo na webu Chytrá krajina nebo na stránkách Fakulty životního prostředí ČZU.
Podobné články
Správa lesa dnes znamená mnohem víc než jen těžbu dřeva. Lesy musí zvládat sucho, zadržovat vodu v krajině, odolávat škůdcům i poskytovat prostor pro život dalších organismů. O tom, jak se české lesnictví proměňuje pod tlakem klimatické změny, jsme si
Když zmizí hmyz, začne se bortit celý ekosystém. Výzkumníci z České zemědělské univerzity proto hledají způsoby, jak do krajiny vrátit pestrost a život. Ukazuje se přitom, že při vhodném managementu mohou biodiverzitě pomáhat i solární parky.
