Adaptace krajiny a sídel na klimatickou změnu: téma workshopu a odborné diskuse na ČZU

„Setkání potvrdilo význam propojení odborného výzkumu, praktických ukázek a spolupráce se samosprávami při hledání konkrétních řešení adaptace krajiny a sídel na klimatickou změnu. Zároveň poskytlo prostor pro užitečnou výměnu zkušeností mezi zástupci měst a obcí regionu, který je dlouhodobě ovlivněn těžbou a dalšími zásahy do krajiny. Česká zemědělská univerzita se na regeneraci posttěžební krajiny aktivně podílí a tato spolupráce už přináší viditelné výsledky,“ říká Tereza Hnátková z katedry aplikované ekologie Fakulty životního prostředí, která stojí za projektem Envirocentra pro vzdělávání o krajině, klimatické změně a adaptacích v Chodově na Karlovarsku. „Záměrem je pomáhat přenášet vědecké poznatky do praxe a ukazovat, jak lze pomocí chytrých a přírodě blízkých opatření zvyšovat odolnost území vůči suchu, přívalovým srážkám i teplotním extrémům,“ vysvětluje Tereza Hnátková.

Pražské setkání zástupců samospráv Sokolovska a Karlovarska s odborníky z Fakulty životního prostředí mělo nabitý program. Hned první den se hosté při návštěvě experimentální krajiny Amálie seznámili s praktickými příklady hospodaření s vodou v krajině, retenčními opatřeními, podporou biodiverzity i monitoringem environmentálních dat. Exkurze nabídla konkrétní ukázky adaptačních opatření využitelných v praxi měst a obcí a otevřela diskusi o možnostech jejich aplikace v regionu Sokolovska. V rámci workshopu zazněly také konkrétní podněty z jednotlivých obcí, například z Krásna, Habartova, Oloví či Jindřichovic, které se týkaly zejména zadržování dešťové vody, kvality podzemních zdrojů, přívalových srážek, nakládání s odpadními vodami a možností financování adaptačních opatření.

Následující den se program přesunul do kampusu ČZU na Fakultu životního prostředí. Zde si starostové a další účastníci prohlédli příklady modro-zelené infrastruktury v urbanizovaném prostředí. Komentovanou prohlídku udržitelných opatření, která na této fakultě postupně vyvíjejí, nabídla odbornice na modro-zelenou infrastrukturu Tereza Hnátková. Zelená fasáda Pavilonu experimentálních studií, propustné parkoviště určené k testování různých typů povrchů a sledování jejich vodního režimu, šetrné hospodaření s dešťovou vodou a možnosti přenosu všech těchto opatření do měst a na veřejné budovy – to vše inspirovalo živou diskusi zúčastněných. Zájem vzbudila také návštěva zelené střechy pavilonu, která kromě environmentální funkce nabídla účastníkům i výhledy do okolní krajiny.

Součástí programu byla prezentace aktivit týmu Regenerace krajiny. Tomáš Peltan z katedry plánování krajiny a sídel přiblížil činnost týmu i možnosti spolupráce s obcemi a regionálními partnery.

Lenka Prokopová

Česká zemědělská univerzita se aktivně podílí na transformaci Sokolovska po útlumu těžby uhlí. Prostřednictvím projektu Chytrá krajina 2030+ a výjezdů Fakulty životního prostředí univerzita pomáhá hledat cesty, jak z regionu postupně vytvářet klimaticky odolné, funkční a datově podložené území. Vědci z ČZU vytvářejí kalibrované modely pro Karlovarský kraj. Kombinují klimatické scénáře, hydrologické simulace i satelitní data přímo pro posttěžební výsypky. Studenti pravidelně vyjíždějí mapovat specifika Sokolovska. Zkoumají například rekultivované jezero Medard nebo lom Jiří ve spolupráci s obcemi a Krajským inovačním centrem (KIC KK). Cílem je navrhovat postupy, které pomohou obnovit funkčnost posttěžební krajiny, podpořit její využití pro zemědělství, lesnictví, rekreaci i biodiverzitu a zároveň zvýšit její schopnost adaptace na probíhající klimatickou změnu. Další informace a podrobnosti o vědeckých projektech naleznete přímo na webu Chytrá krajina nebo na stránkách Fakulty životního prostředí ČZU.