Vědci se zaměřili na 261 druhů ptáků (z přibližně celkem 1100) z 54 čeledí a na deset rozdílných prostředí jejich výskytu. U 122 druhů (47 %) zaznamenali významný pokles početnosti, celkově v průměru o 15 % a na více než třech čtvrtinách lokalit. Ohniska úbytku ptáků jsou hlavně v jižních a teplých částech Severní Ameriky, jako jsou Florida, Texas, Louisiana a Arizona. Nejvíce ubývalo druhů v otevřené krajině, urbánním prostředí, v mokřadech a otevřených lesích.
Nové a zásadní je však zjištění, že polovina z ubývajících druhů ptáků (63 druhů) nyní z roku na rok zažívá zrychlující se pokles. Tento trend byl zaznamenán zejména v regionech, kde je zemědělství nejintenzivnější. Když to shrneme, ptačí početnost klesá skoro všude a zřejmě to částečně ovlivňují klimatické změny. Zrychlování poklesu však souvisí s intenzitou zemědělství. Působení změn klimatu a intenzity zemědělství se tedy kombinují.
„Výsledek naší analýzy je jednoznačný a měli bychom jej při ochraně přírody mít na zřeteli. Intenzita zemědělství na velké ploše orné půdy spojená s širokým využíváním pesticidů a hnojiv má značný vliv na zrychlování poklesu počtu ptáků. Skutečnost, že zde představujeme analýzu severoamerických dat, neznamená, že to v Evropě nemůže platit stejně. Ostatně se již nějakou dobu ukazuje právě v evropských studiích, že nejohroženější jsou ptáci zemědělské krajiny,“ konstatuje Petr Keil.
Výsledky studie zhodnotil ornitolog Václav Zámečník, který na ní neparticipoval, ale tomuto tématu se věnuje dlouhodobě v evropském kontextu: „Jak dokládají výsledky celoevropského monitoringu běžných ptačích druhů, jen mezi lety 1980 a 2024 se početnost ptáků zemědělské krajiny v Evropě snížila téměř o 60 procent. Podle celé řady odborných studií stojí za jejich poklesem zejména intenzifikace hospodaření. Významným ohrožujícím faktorem je aplikace nejrůznějších chemických látek na pole. Pesticidy především významně snižují potravní zdroje ptáků. Negativní roli také mají zásahy do krajiny od druhé poloviny 20. století, kdy pestrou mozaiku polí s vysokým podílem neprodukčních ploch nahradily rozsáhlé monokultury. V posledních letech tento trend ještě umocňují změny klimatu, které na úrovni Evropy vedou k posunům hnízdních areálů a u některých ptačích druhů i ke změnám tahových cest. Lokálně mohou také dlouhotrvající vedra snižovat potravní nabídku a tím přispívat ke zvýšené mortalitě mláďat.“
https://www.science.org/doi/10.1126/science.ads0871
Zdroj: FŽP, foto: Shutterstock
Podobné články
Z fakultních dílen až do jihovýchodní Asie. Tři studenti Technické fakulty České zemědělské univerzity v Praze pomáhali na malajské Universiti Teknologi PETRONAS rozvíjet tamní tým závodní formule. Jako členové CULS Prague Formula Racing předávali zkušenosti s návrhem konstrukce, pevnostními výpočty
Jak dostat klimatická opatření z papíru do reálného života? Tomu se v úterý 15. září 2026 v Kampusu Hybernská v Praze věnoval Národní adaptační den. Propojil zástupce ministerstev, samospráv i odborné veřejnosti a přinesl konkrétní příklady toho, jak se daří
