Svátek má

Viola
API key not valid, or not yet activated. If you recently signed up for an account or created this key, please allow up to 30 minutes for key to activate.
Generic selectors
Pouze přesné shody
Hledat v titulku
Hledat v obsahu
Post Type Selectors
API key not valid, or not yet activated. If you recently signed up for an account or created this key, please allow up to 30 minutes for key to activate.

BeCoMe aneb Jak nalézt nejlepší možný kompromis v náročných situacích

Najít cestu k optimálnímu rozhodnutí přijatelnému pro všechny zúčastněné je vždy oříšek. Řešením může být metoda BeCoMe, tzv. Best Compromise Mean, kterou vyvinul tým vědců Katedry informačního inženýrství Provozně ekonomické fakulty ve složení prof. Ing. Ivana Vrana, DrSc., Ing. Martin Pelikán, Ph.D. a doc. Ing. Jan Tyrychtr, Ph.D. (na snímku). V čem tato metoda spočívá a kde všude ji lze úspěšně využít? O vysvětlení jsme požádali docenta Jana Tyrychtra.

V některých rozhodovacích situacích neexistují (zatím) spolehlivé analytické či statistické modely. V takových případech se zpravidla musíme spolehnout na názor expertů pro příslušnou oblast. Proto jsou často některé rozhodovací postupy založeny na názorech skupiny expertů, aby se eliminoval rozsah šumu v úsudku a bylo přijato rozhodnutí založené na většinovém názoru. Rozhodování experta je zpravidla ovlivňováno mnoha neurčitými okolnostmi, které mohou vést k chybám v úsudku. V závislosti na složení skupiny expertů či stakeholderů mohou být názory na danou problematiku nesourodé či dokonce protichůdné. I v takové situaci je důležité nalézt co nejlepší shodu, tedy co nejlepší kompromis v názorech expertů. A to je právě smyslem naší metody BeCoMe. Nalézt optimální rozhodnutí, které odpovídá nejlepšímu kompromisu v názorech všech zúčastněných expertů.

Je tato metoda vhodná výhradně pro krizové řízení, nebo má i jiné využití?

Díky rychlosti získání výsledku výpočtu, který dostáváme okamžitě, je metoda ideálním pomocníkem v krizovém řízení, kde může pomoci rychle podpořit správné rozhodnutí. Metoda je ale natolik univerzální, že může být užitečná v jakékoliv oblasti skupinového rozhodování. Není zapotřebí zpracovávat složité modely, analytické úlohy či zapojení výkonných výpočetních technologií. Práce s nástrojem nevyžaduje ani žádné nadstandardní nároky na počítačovou či matematickou gramotnost. Použití nástroje zvládne i průměrně kvalifikovaná sekretářka na případném jednání, kde se hledá kompromis či shoda nad důležitým problémem.

Lze říci, že metoda BeCoMe je univerzální a poslouží jako užitečný nástroj v jakékoliv krizové situaci?

Metoda BeCoMe je navržena tak, aby byla univerzální a mohla být použita v mnoha krizových situacích. Její účinnost však závisí na ochotě zúčastněných stran, zejména vedoucích pracovníků nebo politiků hledat a přijímat kompromisy v rozhodovacím procesu. Pokud vedoucí pracovníci nebo politici nejsou ochotni hledat kompromisy a upřednostňují své vlastní zájmy nad společným dobrem, metoda BeCoMe může být méně účinná. V takových případech mohou být její výsledky ignorovány nebo nepřijímány. Pokud jsou zúčastněné strany ochotny spolupracovat a dospět ke kompromisním řešením, je metoda BeCoMe velmi účinná. V těchto situacích může pomoci při analýze problému, identifikaci možných řešení a nalezení optimálního postupu. Kompromis označuje takový výsledek, na který jsou schopny přistoupit všechny strany. Při hledání kompromisu není nikdo vítězem, ale zároveň není nikdo poraženým, neboť ve skutečnosti často znamená ústupek ve vyjednávání.

Lze tuto metodu využít v aktuální situaci, kdy je třeba řešit neúnosný stav státních financí?

Metoda BeCoMe může být využita např. k nalezení nejlepšího kompromisu mezi různými návrhy a alternativami řešení neúnosného stavu státních financí. Může pomoci identifikovat priority a klíčové oblasti, ve kterých by se mělo plánování zaměřit na úspory nebo investice. Tím, že bere v úvahu názory různých expertů a stakeholderů, může vést k rozhodnutím, která jsou více přijatelná pro všechny zúčastněné strany a přispívají k udržitelnému a dlouhodobému řešení finanční situace státních financí.

Jak může metoda BeCoMe pomoci například v souvislosti s připravovanou penzijní reformou?

Při přípravě penzijní reformy se často setkáváme s různými politickými názory a zájmy různých skupin, jako jsou zaměstnavatelé, zaměstnanci, stát, odbory, penzijní společnosti atd. Metoda BeCoMe umožňuje identifikovat nejlepší kompromis mezi těmito různými názory a zájmy, což může vést k reformě, která bude vyvážená a přijatelná pro většinu zúčastněných stran. Například při rozhodování o změnách výše důchodů, způsobu financování penzijního systému nebo při posouzení různých variant reformy.

S kým konkrétně spolupracujete při využití této metody v praxi?

Naše spolupráce zahrnuje širokou škálu institucí a organizací, které se zabývají různými oblastmi rozhodování. Patří sem například Ministerstvo vnitra, Ústřední krizový štáb vlády ČR, Světová zdravotnická organizace (WHO). Při využití metody BeCoMe v praxi připravujeme spolupráci s různými partnery, kteří se zaměřují na konkrétní oblasti, jako jsou ekonomové, politologové, sociologové a experti na životní prostředí.

A s jakými výsledky?

BeCoMe byla úspěšně použita například při návrhu protipovodňových opatření nebo během první vlny koronavirové pandemie, kdy poskytla rychlé podklady pro krizové řízení a rozhodování. Přesnou statistiku využití metody nemáme, ale víme, že byla použita například členy Ústředního krizového štábu vlády ČR. Metoda byla také publikována v prestižním časopise Elsevier Environmental Modelling & Software a je zahrnuta v COVID-19 databázi Světové zdravotnické organizace (WHO).

V čem je tato metoda odlišná od dřívějších řešení? Vždyť kompromisy a shoda se hledaly vždy.

Ve stanoviscích jednotlivých expertů je nutné najít nějaký průměr, který by reprezentoval jejich společný názor. V případě, kdy jsou stanoviska expertů nekonfliktní a ve vzájemném souladu, získáme společný názor použitím běžných operátorů průměru, jako je např. aritmetický průměr, vážený průměr, medián apod. Bohužel, názory expertů na daný problém jsou zřídka jednotné, spíše opak bývá pravdou. Mohou být dokonce přímo protichůdné. V takových případech ale výše zmíněné běžné operátory průměru selhávají a mohou dát nesprávný výsledek, který nereprezentuje společný názor všech expertů. Též statistické metody a jejich nástroje často selhávají pro nedostatek statisticky relevantních dat, např. následkem neznalosti rozložení pravděpodobnosti jednotlivých proměnných v odpovídajících formálních modelech. Tudíž při nesourodých či dokonce protichůdných názorech expertů bylo podstatné najít takový operátor pro průměr, který vyjadřuje kolektivní názor jako kompromis všech názorů individuálních. BeCoMe je nový průměrující operátor, který je založen na fuzzy teorii a umožňuje přímo agregovat i velmi odlišná či dokonce protichůdná stanoviska. Výsledkem je nejlepší shoda, resp. nejlepší kompromis expertů/stakeholderů ve smyslu nejmenší entropie (na rozdíl od jiných průměrujících operátorů).

Kde všude je vhodné využít metodu BeCoMe a kde to naopak nebude fungovat?

Metoda bude fungovat ve všech skupinových rozhodovacích problémech, kde je zájem najít shodu. Naopak metoda nebude fungovat tam, kde není zájem hledat kompromis či shodu. Například kde politické priority mají přednost před odborným názorem.

Jaké jsou hlavní přednosti této metody?

Metoda umožňuje posoudit kvalitativní aspekty rozhodovacího problému i jeho kvantitativní parametry. Umožňuje též vybrat nejvhodnější alternativu z několika navrhovaných řešení. Umožňuje také expertům vyjadřovat stanovisko i formou, kdy expert může zohlednit míru své nejistoty a neurčitosti. A v neposlední řadě, metoda je rychlá a poskytuje výsledné řešení okamžitě. Tato metoda poskytuje uživateli pro zdůvodnění výsledného stanoviska silný (politický) argument: „Toto rozhodnutí představuje podle teorie informace nejlepší možný kompromis, a při daném rozložení expertních názorů lepší kompromis neexistuje“.

Pracujete ještě na nějakém vylepšení, k němuž by vás inspirovalo fungování metody v praxi?

Metoda BeCoMe vychází z původní metody MaxAgM, kterou představili profesor Vrana s profesorem Vaníčkem a Kovářem v roce 2012. Původní metoda byla metodou stanovení teoretického optima, ale měla zásadní omezení v tom, že byla výpočetně složitá, což omezovalo možnost praktického použití. Zato metoda BeCoMe tato omezení nemá. Navíc umožňuje zohlednit důležitost/závažnost jednotlivých hledisek. V současnosti se zaměřujeme na hledání dalších zajímavých oblastí, kde by nová metoda mohla být velkým přínosem. S rozvojem chytrých technologií se nabízí nejen problematika lidského rozhodování, ale také rozhodování strojů, například v multiagentních systémech, umělé inteligenci a dalších oblastech.

Závěrem bych chtěl pozvat zájemce z řad výzkumných pracovníků, doktorandů i studentů, aby se našeho dalšího výzkumu účastnili.

 Ptala se: Lenka Prokopová

Podobné články

Rychlé odkazy

Shop ČZU

Point One

CVPK

Klub absolventů

Poníček

Kariérní centrum

Skip to content