Které druhy vodních ptáků využívají plovoucí ostrovy?
Přirozená hnízdní prostředí pro vodní ptáky zanikají nebo mají vlivem eutrofizace mokřadů horší kvalitu, a jsou proto „nedostatkovým zbožím“. Pomocí umělých plovoucích ostrovů lze tento nedostatek kompenzovat a vytvářet alternativní hnízdní možnosti. Celkem 20 umělých plovoucích ostrovů instalovaných na rybnících v jihočeském kraji a na severočeských nádržích již využily k hnízdění tyto druhy vodních ptáků: racek chechtavý (127 hnízd), rybák obecný (28 hnízd), polák chocholačka (5 hnízd), polák velký (3 hnízda), zrzohlávka rudozobá (1 hnízdo), potápka roháč (5 hnízd), kachna divoká (8 hnízd), husa velká (2 hnízda) a slípka zelenonohá (1 hnízdo). Plovoucí ostrovy také obnovují společná hnízdiště racků, rybáků a kachen, kde díky aktivní obraně hnízd racky a rybáky dochází k nižší predaci hnízd, a je zde proto vyšší pravděpodobnost úspěšného vylíhnutí mláďat. Řešitelé zaznamenali na některých lokalitách i negativní zkušenosti v podobě devastace ostrovní vegetace býložravými druhy vodních ptáků, jako jsou labutě a husy. Úspěšně završeným projektem umělé plovoucí ostrovy nekončí. Opatření proti devastaci vegetace herbivorními druhy a výzkum predace na plovoucích ostrovech řeší navazující projekt výzkumného týmu v rámci výzvy Prostředí pro život Technologické agentury ČR.
Jak vypadá umělý plovoucí ostrov?
Plovoucí ostrov o základní ploše 32 m2 vytváří konstrukce celkem 16 dílů gabionových sítí, které fixují rohož z kokosových vláken. Kokosová rohož slouží ke snazšímu uchycení vodních rostlin, např. ostřic, sítin, vodních kosatců. Lehká gabionová konstrukce zajišťuje dostatečnou pevnost odolávající přírodním podmínkám. Plovoucí ostrov je nadnášen plováky a ukotven pomocí tvárnic k rybničnímu dnu. Technologii plovoucích ostrovů, jejichž životnost se pohybuje v řádu desítek let, vyvinuli partneři projektu ze společnosti Vodohospodářský rozvoj a výstavba a.s. Partnerem projektu je také Norwegian Institute for Nature Research (NINA).
Více informací o tomto projektu poskytují webové stránky https://ragoostrovy.fzp.czu.cz/cs
Zuzana Musilová
Podobné články
Docent Lukáš Trakal z katedry geoenvironmentálních věd Fakulty životního prostředí ČZU v Praze se stal letošním laureátem prestižního ocenění Česká hlava – Cena Ministra životního prostředí. Výsledky vyhlásili 22. listopadu 2024 zástupci ústavu Česká hlava PROJEKT, který pomáhá vědcům a
Výjimečnou příležitost objevovat tajemství výroby potravin nabídl v pátek 22. listopadu 2024 všem vyznavačům kvalitní a zdravé stravy Potravinářský pavilon České zemědělské univerzity. Den otevřených dveří pořádaný ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj byl spojen s komentovanými prohlídkami a
