Ocenění je pro ni o to významnější, že v letošním roce slaví dvacet let své kariéry na poli mezinárodní spolupráce. Za tu dobu vedla více než 30 projektů po celém světě – od Angoly a Kambodže až po Ukrajinu a Vietnam. Její působení v mezinárodních organizacích, jako jsou Agrinatura, Euroleague for Life Sciences nebo Ruforum, jí přineslo cenné zkušenosti s řízením projektů, komunikací napříč kulturami i sdílením inspirativních nápadů.
V rozhovoru sdílí svůj pohled na současné výzvy v oblasti mezinárodního networkingu a plány na další rozvoj spolupráce mezi akademickými institucemi a studenty z celého světa. Co považuje za klíč k úspěchu a jaké projekty ji čekají v budoucnu?
Jaký byl váš první pocit, když jste se dozvěděla, že jste získala cenu ICA Excellence Award v kategorii Networking?
Radost. Velká radost a také pocit, že to, co společně s kolegyněmi a kolegy děláme, má smysl a děláme to dobře. Vzpomněla jsem si na různé krásné, ale i náročné momenty z realizace mnoha mezinárodních projektů, a uvědomila si, jaké mám štěstí, že mohu dělat práci, která mě naplňuje a baví. Zavzpomínala jsem na naše první rozvojové projekty v Angole, kde jsme po skončení třicetileté občanské války přispěli k obnově středního zemědělského školství a podpory zemědělské produkce. Také jsem si připomněla celou řadu projektů v Kambodži, které podporovaly rozvoj vědy a výzkumu na partnerské univerzitě, či mezinárodní projekty Erasmus+, zaměřené na mobilitu studentů a pedagogů mezi univerzitami v Evropě a Jihovýchodní Asii, rozvoj studijních programů, zlepšení univerzitního managementu, spolupráci s praxí, pořádání kariérních dnů a letních škol.
Co pro vás toto ocenění znamená zejména v kontextu vaší dlouhodobé práce v oblasti mezinárodních vztahů a spolupráce?
Je to pro mě výrazem uznání dlouhodobé spolupráce s partnerskými univerzitami po celém světě. Nominace na cenu přišla ze zahraničí, konkrétně od kolegů z rakouské univerzity BOKU, což samo o sobě pro mě představovalo velké ocenění. Nominované kandidáty z evropských univerzit zaměřených na Life Sciences posuzuje nezávislá komise vedená rektorkou SLU ve Švédsku a rektorem WULS v Polsku.
Ocenění je letos pro mě navíc symbolické, protože slavím dvacet let v oblasti mezinárodní spolupráce. Během této doby jsem vedla více než 30 mezinárodních projektů v mnoha zemích od Angoly přes Indonésii, Kambodžu, Ukrajinu, Thajsko až po Vietnam. Měla jsem také příležitost spolupracovat s evropskými univerzitami v rámci organizací Agrinatura, Euroleague for Life Sciences a Ruforum. Tyto zkušenosti mi umožnily získat inspiraci pro realizaci projektů, poznat různé přístupy k řízení a naučily mě efektivně komunikovat s partnery z odlišných kultur.
Jaké jsou podle vás výzvy v oblasti mezinárodního networkingu na akademické půdě?
Jednou z velkých výzev při příjezdu do České republiky je proces získávání víz a dlouhodobých pobytů pro studijní účely. Tento proces je často pro studenty a pedagogy noční můrou — trvá přibližně půl roku, je velmi složitý a nejistý. Naopak z pohledu výjezdů do zahraničí je a bude klíčovou výzvou otázka bezpečnosti. Vzhledem k válečným konfliktům a nepředvídatelným událostem, jako jsou přírodní katastrofy, je globální bezpečnostní situace stále křehká. Na Fakultě tropického zemědělství jsme se snažili nastavit pravidla a vytvořit krizový plán, ale i tak zůstává tato problematika velmi složitá a těžko předvídatelná.
Další výzvou je užší spolupráce s našimi zahraničními absolventy, kteří mohou sdílet své zkušenosti s našimi aktuálními studenty a využívat své kontakty ve své zemi, pokud se po studiích vrátí zpět. Tyto kontakty jsou velmi cenné nejen pro realizaci našich projektů, ale také pro další české firmy a neziskové organizace. Snažila jsem se tento přístup prosadit i systémově prostřednictvím českých ambasád na různých diskusí pořádaných Ministerstvem zahraničních věcí, ale zatím se nepodařilo nastavit systematický postup.
V posledních letech také vnímám rostoucí trend psychických problémů u studentů, jak zahraničních, tak českých, kteří vyjíždějí do zahraničí. Jsem ráda, že se tímto problémem začala ČZU systematicky zabývat, protože jsme zažili několik náročných situací s mezinárodními studenty. V této souvislosti bych ráda zdůraznila důležitost studentských spolků, na FTZ zejména studentských ambasadorů. Ti se zapojují do organizace uvítacích kurzů pro nově přijaté zahraniční studenty, připravují různé akce a přednášky a výrazně pomáhají zahraničním studentům s integrací na ČZU i v České republice.
Můžete nám říct něco více o vašem přístupu k budování a rozvoji mezinárodních vztahů? Co považujete za hlavní faktory úspěchu?
Základem úspěchu je kvalitní tým, se kterým je radost spolupracovat a který přináší vzájemné obohacení. Ráda bych využila této příležitosti k vyjádření díků a ocenění jejich spolupráce. Toto ocenění patří z velké části i jim.
Pozitivní energii často čerpám také od studentů, kteří přicházejí s chutí spolupracovat a vnášejí do projektů další motivaci. Inspiraci mi přináší i kontakt s jinými univerzitami, kde mohu sledovat, jak se různé aktivity dají realizovat, co se osvědčilo a co ne – sdílení zkušeností a dobré praxe je v tomto ohledu zásadní. Často říkám, že ty nejlepší nápady na projekty vznikají v letadle. Člověk získá nadhled, vidí věci s větším odstupem a přichází k němu lehkost bytí, která je pro kreativní myšlení velmi přínosná.
Jaké konkrétní projekty nebo iniciativy, na nichž jste pracovala, byste označila za nejúspěšnější v rámci rozvoje networkingu?
Jedním z největších projektů, který jsem měla tu čest koordinovat, byl projekt Erasmus Mundus ALFABET. Ten spojil konsorcium dvaceti partnerů z Evropy a jihovýchodní Asie a umožnil mobilitu pro 150 pedagogů a studentů, kteří mohli studovat nebo vyučovat na partnerských univerzitách v těchto regionech. Měl významný dopad na rozvoj vědecké spolupráce a výuky a vedl k realizaci dalších navazujících projektů, které pokračují i po deseti letech od jeho ukončení.
Klíčovou roli v mé kariéře hrála mezinárodní organizace Agrinatura, kde jsem působila nejprve jako Secretary General, později jako členka představenstva, a nakonec jako viceprezidentka. Tato zkušenost mi umožnila nejen spolupracovat s kolegy z různých evropských univerzit, ale také získat hlubší vhled do oblasti mezinárodní spolupráce a „advocacy and policy“.
Ráda bych také zdůraznila význam rozvojových projektů, na kterých pracujeme v rámci České rozvojové spolupráce. Tyto projekty zahrnují organizaci letních škol pro studenty ČZU i místní partnery, pořádání mezinárodních konferencí a podporu vědeckých výstupů prostřednictvím malých výzkumných grantů.
Jak vidíte budoucnost mezinárodní spolupráce v rámci Asociace zemědělských univerzit v Evropě? Jaké oblasti by podle vás měly být prioritou?
Na letošním fóru rektorů a děkanů ICA v Záhřebu byla jedním z nejvíce diskutovaných témat třetí role univerzit. Univerzity zaměřené na oblast Life Sciences by měly klást důraz na předávání vědeckých poznatků do praxe, tedy zejména farmářům a dalším odborníkům. Sdílet nové vědecké poznatky se širokou veřejností, nikoliv fungovat jako uzavřené instituce. Jedním z efektivních přístupů je organizace specializovaných kurzů v rámci celoživotního vzdělávání a poskytování mikrocertifikátů, které umožní flexibilní získávání nových dovedností a znalostí pro odborníky z praxe.
Z mezinárodního pohledu vidím velký potenciál v organizaci prakticky orientovaných letních škol a krátkodobých stáží a praxí pro studenty, kde by mohli získat konkrétní dovednosti a zkušenosti přímo v terénu. Dalšími důležitými aktivitami jsou workshopy, panelové diskuse a odborné semináře, které mohou sloužit nejen odborníkům z praxe, ale i široké veřejnosti, která má o tato témata zájem. Tato forma spolupráce a sdílení znalostí může výrazně přispět k rozvoji nejen univerzit, ale i celé společnosti.
Máte v plánu nějaké další projekty nebo iniciativy, které by dále rozvíjely mezinárodní networking v akademickém prostředí?
Ano, další plány rozhodně mám. Toto uznání beru jako motivaci a inspiraci k dalšímu rozvoji spolupráce. V současnosti realizujeme několik mezinárodních projektů a další jsou již v přípravě. Jedním z nich je nový Double Degree program, který vzniká ve spolupráci s Prince of Songkla University v Thajsku. Tento program umožní studentům strávit první rok studia na FTZ/ČZU a druhý rok v Thajsku, kde budou sbírat data pro své diplomové práce. Koncem listopadu budeme prezentovat výsledky projektu „Networking through student cooperation on case study challenges (NET-COOP)“ na studentské konferenci pořádané Euroleague for Life Sciences (ELLS) na Wageningen University. Společně se studenty představíme výsledky případových studií, které připravili ve spolupráci s univerzitami BOKU v Rakousku a SLU ve Švédsku.
V prosinci organizujeme konferenci na Royal University of Agriculture v Kambodži a plánujeme panelovou diskusi na téma Perspectives of Agri-food Systems Transformation. Dále připravujeme nový projekt ve spolupráci s Technickou fakultou ČZU, zaměřený na zvyšování přidané hodnoty udržitelné zemědělské produkce v Kambodži prostřednictvím zavádění moderních (smart) zemědělských technologií a vzdělávacích iniciativ.
Každý den přináší nové nápady a příležitosti, takže rozhodně máme před sebou spoustu práce.
Rozhovor připravila: Lucie Grošaftová
Podobné články
Možná bude někomu tento titulek znít divně. Onen údiv je však vyjádřen v samotné otázce – zda je možné, či zda není možné dělat vědu jinak, než tomu bylo po předchozí staletí.
Johana Rondevaldová je s Fakultou tropického zemědělství spjata již od svých bakalářských studií. Zaměřuje se na využití méně známých rostlinných druhů, které mohou významně přispět k řešení podvýživy a chronických onemocnění. Více se dozvíte v rozhovoru, který nabízí zajímavý pohled
