Do celosvětového srovnání se zařadilo 1500 vysokých škol z více než 104 států. Jako nejlepší je hodnocen Massachusetts Institute of Technology, který drží prvenství od roku 2012. Na druhé pozici se opět umístila University of Cambridge a na třetí setrvává University of Oxford.
Česká účast v letošním žebříčku je poměrně hojná, umístilo se celkem 15 vysokých škol, z toho osm v první tisícovce. Inovovaná metodika zohledňuje i téma udržitelnosti a zaměstnatelnosti absolventů.
Nejlepší českou vysokou školou je podle žebříčku Univerzita Karlova, která získala 248. místo. Na druhé příčce se umístila brněnská Masarykova univerzita, na třetím České vysoké učení technické v Praze. Čtvrtou příčku získala Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, na pátém místě je Vysoké učení technické v Brně a šesté patří Univerzitě Palackého v Olomouci.
Česká zemědělská univerzita v Praze je z českých vysokých škol sedmá a v celkovém srovnání obsadila 701.–710. místo. O více než stovku míst tak ve srovnání s minulým rokem v žebříčku stoupla.
Skupinu vysokých škol z Česka, které se v letošním vydání žebříčku umístily v první tisícovce, uzavírá Mendelova univerzita v Brně na 901.–950. místě.
Letošní metodologické inovace
Letošní hodnocení bylo mírně upraveno. Kromě již zavedených hodnotících kritérií, jako jsou akademická pověst, reputace u zaměstnavatelů, poměr počtu vyučujících a studentů, citovanost daného pracoviště nebo poměr zahraničních studentů a vyučujících, se letos hodnotila tři nová kritéria: udržitelnost, výsledky zaměstnanosti absolventů a mezinárodní výzkumná síť.
Udržitelnost se stává stále důležitějším společenským tématem a stále aktivněji se mu věnují u vysoké školy. Nové kritérium proto hodnotí snahu vysokých škol vyrovnávat se s problémy, které se týkají sociální a klimatické spravedlnosti (přičemž podle QS International Student Survey 2022 si 80 % studentů myslí, že univerzity by toho pro životní prostředí mohly udělat více). Žebříček proto nově přidává tomuto kritérium pětiprocentní váhu. Výsledek jednotlivých škol v tomto kritériu přitom primárně vychází z žebříčku QS Sustainability Rankings 2023. Kritéria obsahují hodnocení dopadů na životní prostředí, což v praxi znamená například environmentálně udržitelné instituce, zapojení do výzkumu v oblasti životního prostředí a podobně. Další částí tohoto kritéria je hodnocení v oblasti sociálního dopadů univerzit. Zde se jedná například o otázky genderové rovnosti, inkluze lidí se specifickými potřebami nebo propojení univerzity s ekonomicky slabšími partnery.
Druhou inovací žebříčku je větší důraz na otázky zaměstnanosti a zaměstnatelnosti absolventů jednotlivých vysokých škol. V žebříčku má tak vyšší váhu reputace u zaměstnavatelů a nově i výsledky zaměstnanosti absolventů.
Třetí novou metrikou je mezinárodní výzkumná síť (tzv. international research network), která odráží, do jaké míry je výzkum na dané univerzitě propojen se zahraničními instituce. Cílem je akcentovat smysl a význam globální spolupráce v současné vědě.
Lenka Prokopová
Zdroj: Vědavýzkum.cz
Podobné články
Jak vnímáme s odstupem 35 let proměnu společnosti od totality k demokracii a jak se na naší univerzitě dělala revoluce? Co se v poslední době událo v kampusu i mimo něj? Kam směřuje výzkum našich vědců a jak si stojí
Mohou prastaré léčebné rituály nabídnout to, co moderní psychoterapie nedokáže? A jsme připraveni otevřít se novým cestám k duševnímu zdraví?
