Je nejvyšší čas začít pomáhat opylovačům i dalšímu hmyzu

Vždy se najdou druhy hmyzu, kterým člověk svou činností pomáhá a jejich populace rostou, stačí se podívat třeba na lýkožrouta smrkového v našich hospodářských lesích. Bohužel ale ne všechny druhy hmyzu mají takové štěstí a většina druhů v posledních desetiletích čelí poklesu početnosti, což se skrze lokální vymírání druhů projevuje i na poklesu lokální druhové diverzity. Snižování celkové biomasy hmyzu pak skrze potravní řetězce postihuje i další živočichy – ptáky či savce, kteří nemají co žrát. Pro lidstvo je obzvláště bolestivé, že úbytek početnosti sledujeme i u klíčových skupin hmyzu, které potřebujeme pro svůj život. Jedná se o druhy poskytující nám ekosystémové služby, jež ani v současné době nedokážeme plnohodnotně nahradit pomocí lidské práce či technologií. Mezi nejvýznamnější poskytovatele ekosystémových služeb můžeme zařadit opylovače, kteří mají pro lidskou společnost i obrovský ekonomický význam (aktuální odhad ceny jejich celosvětových služeb je přes 6 bilionů korun ročně). Proto je zarážející, že lidstvo svým chování životní podmínky pro opylovače a další prospěšný hmyz kontinuálně zhoršuje. Nejvýznamnější negativní antropogenní vlivy vedoucí ke snížení početnosti a biologické rozmanitosti hmyzu v posledních desetiletích jsou intenzifikace zemědělství a urbanizace. Problém možná částečně spočívá i v tom, že lidé od nepaměti vnímají hmyz jako všudypřítomný a jeho úlohu v rámci fungování ekosystémů jako samozřejmou.

Aby si lidé uvědomili hodnotu hmyzu a nutnost jeho ochrany, je potřeba systematické osvěty, což je jedna z oblastí, kam aktuálně napíná své síly Tým ekologie hmyzu z FŽP ČZU v Praze (www.fzp.czu.cz/ekologiehmyzu; www.fzp.czu.cz/insectecology). Hmyz představuje druhově nejbohatší skupinu organismů žijících v současnosti na Zemi (odhaduje se existence až 10 milionů druhů), což je současně fascinující fakt, ale tak trochu i problém pro jeho efektivní ochranu. Jednotlivé druhy hmyzu není vždy snadné od sebe rozpoznat a posbírat dostatek informací o jejich biologii (nutných pro efektivní ochranu daného druhu) je v krátkém časovém horizontu prakticky nemožné. Proto se pozornost lidí často upíná k vybraným „modelovým“ druhům. Například hvězdou mezi opylovači je včela medonosná. Absolutně nechceme rozporovat chutnost a zdravotní benefity medu, ale z pohledu ochrany opylovačů může přílišné soustředění pozornosti na včelu medonosnou (hospodářského živočicha) škodit. Existují studie, které dokládají, že pro mnohé druhy rostlin je přínos opylování včelou medonosnou pouze omezený. Jejich úspěšné rozmnožování je ve skutečnosti zajištěno především jinými druhy opylovačů, jako jsou například čmeláci, samotářské včely, pestřenky či motýli. Pozornost by tak měla být zaměřena hlavně na zlepšování podmínek pro volně žijící druhy opylovačů a klíčovým faktorem je nabídka vhodných stanovišť pro jejich život. Tato stanoviště postupně zmizela jak ze zemědělské krajiny, tak z našich sídel, kde obzvláště ve větších městech postupně roste podíl zastavěné plochy. Přitom právě v místě, kde žijeme, může každý z nás začít efektivně pomáhat.

Tým ekologie hmyzu aktuálně pracuje na několika menších ochranářských projektech přímo na území hlavního města Prahy. V globálním měřítku evropských velkoměst si pražská zeleň nestojí špatně, což dokazuje i vysoká lokální diverzita rostlin a hmyzu. Přímo v hlavním městě nalezneme ke stovce maloplošně chráněných území, rozsáhlé parky, mnoho menších ploch veřejné zeleně a v neposlední řadě pak i soukromé a veřejné zahrady. Péče o maloplošná chráněná území je v Praze na vysoké úrovni a náš tým k ní přispívá především v území okolo Prokopského údolí, kam se nám podařilo navrátit lokálně vymřelého modráska vičencového. Začínáme i s dalšími projekty zaměřenými na ostatní vzácné druhy denních motýlů, například okáče metlicového. Oproti tomu podporu biodiverzity v zastavěných částech města, v parcích či na zahradách lze hodnotit jako nedostatečnou, a proto jsme se rozhodli pomoci i zde. Radíme například Ministerstvu životního prostředí, jak optimalizovat nové podmínky dotačního programu Nová zelená úsporám, aby efektivně podporoval tvorbu biodiverzitních zelených střech. Takové střechy představují jeden z mála prostředků, jak vytvořit nové zelené plochy v hustě zastavěných částech města. Zelené střechy navíc mohou představovat skutečně kvalitní biotop, když je dodrženo několik základních pravidel: heterogenizace substrátu, snaha o vysokou diverzitu pěstovaných (původních) druhů rostlin, přidání prvků podporujících živočichy (úkryty, hnízdní příležitosti atd.). Pevně věříme, že se nám v blízké budoucnosti podaří biodiverzitní zelené střechy vybudovat i na některých budovách v rámci kampusu ČZU a tyto pak budou sloužit jako vzorové střechy pro další projekty.

Místem, kde může přiložit ruku k dílu každý z nás, jsou naše soukromé zahrady. Jednou z možností, jak pomoci opylovačům v lidských sídlech, je zakládání alespoň malých květnatých plošek uvnitř intenzivně sečených trávníků. Zde bychom vám chtěli představit náš projekt Praha kvete, který odstartoval začátkem léta 2020 a klade si za cíl vytváření nektarodárných plošek pro podporu volně žijících druhů opylovačů na území hlavního města Prahy. Pilotní plošky jsou umístěné ve veřejných zahradách, aby široká veřejnost mohla vidět rozdíl mezi nízko střiženým trávníkem a lučním porostem. Několik plošek můžete spatřit i v kampusu univerzity přímo před budovou MCEV I. Cílem je ukázat veřejnosti, že i malá rozkvetlá ploška představuje pro hmyz oázu uvnitř městského prostředí a založit si ji na své vlastní zahrádce není problém. Účastníci našeho projekt budou mít v letošním roce první možnost monitorovat základní skupiny hmyzu dle pokynů na informačních cedulích a internetových stránkách projektu (www.prahakvete.com). K zapisování nálezů na jednotlivých lokalitách nám slouží projekt založený v aplikaci iNaturalist (https://www.inaturalist.org/projects/praha-kvete). Část plošek je založena ve školních zahradách a při jejich zakládání jsme dělali i krátké přednášky pro děti, které se o plošky budou starat. Je důležité ukázat jim celý proces pěkně od začátku (založení plošky) až po kýžený výsledek (rozkvetlá loučka). Při řešení projektu spolupracujeme s Národním zemědělským muzeem a pokud to situace dovolí, bude letos v létě realizována panelová výstava a odborné přednášky přímo u květnaté plošky založené v areálu muzea. V roce 2021 bychom rádi projekt rozšířili také do soukromých zahrad. V prvním roce řešení nás kontaktovalo mnoho nadšených zahrádkářů a milovníků přírody s prosbou o založení květnaté loučky na jejich pozemku. Proto se aktuálně snažíme získat finanční podporu pro další rozšíření projektu. Prahu bychom tak mohli o kousek přiblížit mnoha světovým metropolím, kde již existují projekty, zaměřené na podporu biodiverzity nejen ve veřejných parcích, ale i v soukromých zahradách.

Pokud vás zaujala možnost podpory opylovačů a dalšího hmyzu v rámci projektu Praha kvete a máte chuť včelám, čmelákům, pestřenkám, motýlům a dalším skupinám hmyzu pomoci, tak můžete začít třeba tvorbou vlastní nektarodárné loučky na své zahradě. Realizace plošky není obtížná, ale vyžaduje trochu trpělivosti. Při výběru komerční směsi osiva dbejte na druhové složení (původnost druhů), genetický původ materiálu a vhodnost směsi pro podmínky dané lokality. Anebo můžete kontaktovat přímo nás prostřednictvím webových stránek projektu (www.prahakvete.com). Ilustraci, jak si svou nektarodárnou plošku správně založit, poskytuje přiložený návod. Nakonec už je jen důležité držet se hesla „trpělivost květy a hmyz přináší“.

Více informací o projektu Praha kvete najdete na našich webových stránkách, Facebooku či Instagramu @Praha kvete.

Michal Řeřicha, Anna-Marie Poskočilová, Michal Knapp