Pane profesore, vaše fakulta letos návštěvníkům stánku ČZU na Zemi živitelce nabídla unikátní film Stavby s vůní dřeva, a také seznámení s aplikací PROLES. Co všechno zde uživatel může najít?
Mapová aplikace zpřístupňuje bohatá data o poškozování českých lesů po roce 2000 desítkami škodlivých činitelů. Například větrem, sněhem, námrazou, lesními požáry, suchem, hmyzem, houbovými patogeny nebo hlodavci. Tato data byla doposud dostupná jen formou různých zpráv – poprvé je tak možné interaktivně, pomocí map a grafů sledovat trendy v poškozování lesů a lépe pochopit změny, ke kterým dochází. Aplikace dále nabízí tříleté prognózy poškození lesů kůrovcem, hodnocení rizika vzniku kůrovcové kalamity a hodnocení poškození lesů v celé ČR pomocí dálkového průzkumu Země. Co je důležité, aplikace je součástí širšího webového portálů PROLES (www.prolesy.org), obsahujícího množství populárně-naučných i odborných článků a překladů různých strategických materiálů zaměřených na rozvoj odolnosti evropských lesů. Právě tato integrace činí PROLES jedinečným. Návštěvník se může obeznámit s nejnovějšími poznatky o příčinách, dopadech a dalším vývoji probíhajících změn a o způsobech, jak jim čelit, a zároveň pomocí mapové aplikace prozkoumat tento vývoj ve známém prostředí České republiky.
Portál i aplikace vznikly v rámci spolupráce Fakulty lesnické a dřevařské, České zemědělské univerzity v Praze a Ministerstva zemědělství ČR. Data o poškození lesů pocházejí z Lesní ochranné služby, kterou provozuje Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti.
Pro koho je PROLES prioritně určen?
Portál PROLES i mapová aplikace se zaměřují na široké spektrum uživatelů, o čemž napovídá samotná struktura. Zahrnuje sekce Pro veřejnost i Pro odborníky s dalším členěním na Strategie, Praktická doporučení a Co na to věda. Své si tu najdou vlastníci lesů, lesnická praxe, státní správa lesů, ale i laická veřejnost, studenti a učitelé.
Jak daleko do historie se pomocí aplikace můžeme dostat a jaká poučení z historických přehledů lze využít?
Data v mapové aplikaci pokrývají období od roku 2000 do současnosti a jsou každoročně aktualizována. Toto pětadvacetileté okno již umožňuje zasadit současnou situaci do širšího kontextu, ačkoliv pořád pokrývá pouze část životního cyklu lesa. Z dat je patrné například rostoucí poškozování jehličnatých dřevin vlivem různých druhů kůrovců – zejména na smrku – a klesající trend žíru listů a jehličí housenkami různých druhů motýlů. Důležité je, že tyto trendy jsou pozorovány v celé Evropě. Nejedná se tedy jen o „naši“ lokální dynamiku, ale o součást širších environmentálních změn. K důležitým informacím dále patří rapidní nárůst počtu požárů a mírný pokles škod způsobených sněhem, což odráží sílící vliv změny klimatu. Z dat je také patrný nárůst poškození způsobených škůdci, kteří v minulosti nebyli významným rizikem, což může signalizovat nové problémy, jimž je třeba věnovat pozornost.
Jedna z částí aplikace zpřístupňuje hodnocení škod v lesích pomocí dálkového průzkumu Země. Co z této aplikace může vyčíst laik?
Data jsou k dispozici od roku 2018, kdy naplno propukla kůrovcová kalamita. Každý si zde může najít les, který zná, a zjistit, jak se jeho stav rok od roku měnil. Zajímavostí je, že tento produkt vytvořili naši doktorandi s využitím pokročilých nástrojů umělé inteligence. Důležitá je zejména integrace tohoto nástroje s dalšími částí aplikace a obsahem portálu PROLES. Stráví-li uživatel jistý čas proklikáváním se tímto obsahem, získá poměrně ucelený přehled o změnách v lesích a o měnících se rizicích.
Nabízí se zde také prognózy. Jak se na ně můžeme spolehnout?
Predikce škod kůrovcem jsou součástí mapové aplikace a představují jednoduchý nástroj, který nám říká, jak velké škody můžeme v nejbližších letech očekávat. Zohledňujeme přitom faktory, jako jsou vývoj škod v minulých letech, zásoba smrku nad 50 let, která je pro kůrovce nejzajímavější, míra sucha v přechozím roce a některé charakteristické znaky přemnožení z let 2017–2022, u nichž hrozí riziko opakování. Je to však trochu věštění z křišťálové koule. S přemnoženími kůrovců v tak extrémních podmínkách počasí, s jakými se teď setkáváme, nemáme žádné zkušenosti. Realita tak může překvapit. V každém případě vlastníci lesů, obce, krajské úřady a státní správa mají k dispozici nástroj, který poukazuje na míru rizika a upozorňuje na oblasti, kde se něco začíná dít. Tyto výsledky jsou dostupné interaktivní formou, což zjednodušuje jejich využití.
Jak se v posledních letech vyvíjejí rizika poškození našich lesů a jaké období byste označil za nejhorší z hlediska zdraví lesů?
Nejhoršími byly jednoznačně roky 2017–2022, kdy Českou republiku, ale i další evropské země zasáhla kůrovcová kalamita vyvolaná suchem. Kůrovcem bylo zasaženo a následně vytěženo přes 20 % zásoby smrku – více než 100 milionů m3 dříví – což je skutečně enormní ztráta. Byla to zároveň ukázka dopadů změny klimatu na lesy a test našich schopností vypořádat se s nimi. Výrazně přibývá lesních požárů, mezi nimiž byl největší ten v Českém Švýcarsku v roce 2022. Hlavním mechanismem změn jsou extrémní sucha, což je velice špatná zpráva, protože se změnou klimatu se bude situace v dalších desetiletích jen zhoršovat. Obecně si vedou lépe listnaté porosty, které jsou odolnější vůči suchu, škůdcům i větru. I tyto dřeviny mají své ekologické limity, které jsou těžce zkoušeny, nicméně je to velmi silný argument pro přeměnu smrkových monokultur na druhově a věkově pestré, převážně listnaté lesy.
Změny klimatu přinášejí i další rizika pro lesní porosty. Je možná účinná prevence? A na co bychom se měli zaměřit?
Má to několik rozměrů. Prevence pomocí změny dřevinné skladby a zvyšování druhové diverzity je a bude základním opatřením. Je to však běh na dlouhou trať a výsledky se dostaví až během dalších desetiletí. V současnosti je klíčová zejména správná obnova holin vzniklých v důsledku kůrovcové kalamity z minulých let. Na velkých rozlohách zde vzniká základ nového lesa, který bude čelit ještě teplejšímu a suššímu klimatu než současné lesy. To, jak bude vypadat, určí charakter problémů, jimž budeme v budoucnu čelit.
Nejhůře jsou na tom rozsáhlé smrkové porosty, představující jeden z pilířů našeho lesního hospodářství. Při současných klimatických podmínkách je zde vznik další kůrovcové kalamity otázkou spíše let než desetiletí. Vyhnout se těmto rizikům změnou dřevinné skladby tedy není možné. Hlavními nástroji jsou proto kvalitní monitoring, rozvoj lidských zdrojů a infrastruktury, vytvoření kvalitního systému podpor pro vlastníky lesů atd. Jde tedy spíš o to připravit se na nevyhnutné a zmírňovat dopady než o prevenci.
Situace je odlišná v případě požárů. Zde jsou investice do prevence klíčové a mohou přinést rychlé a hmatatelné výsledky. To se týká vzdělávání veřejnosti, odstraňování vegetace v blízkosti sídel, zřízení systémů pro včasnou detekci požárů, budování zdrojů požární vody, lesní cestní sítě a další související infrastruktury.
Považujete současné hospodaření v lesích za příznivé pro jejich budoucnost?
K pozitivním změnám rozhodně dochází. Byly citelné zejména v období po kůrovcové kalamitě z let 2017–2022, která ukázala realitu klimatické krize i neudržitelnost hospodaření orientovaného na smrk. Změny jsou patrné zejména v postojích vlastníků lesů zasažených kalamitou, i ze stavu kalamitních holin, kde v současnosti zastoupení smrku v obnově činí jen kolem 25 %. Bohužel v mnoha jiných regionech zůstává víra ve smrk neotřesena, což bude mít svou cenu. Obecným problémem je nesoulad mezi rychlostí klimatických změn, dlouhým a pomalým vývojem lesů a zažitými plánovacími postupy, které se tomuto tempu zatím nedokázaly přizpůsobit. Vlně kalamit se v dalších desetiletích zřejmě nevyhneme. Tyto události ale zároveň otevírají příležitost k zavedení změn, které by jinak nebyly možné. A právě schopnost využít krizi jako příležitost může být naší silnou stránkou.
Ptala se: Lenka Prokopová / Foto: FLD
Podobné články
Jak dostat více kvalitních lokálních potravin do škol, nemocnic, domovů seniorů a dalších veřejných institucí a současně nezvyšovat administrativní zátěž při nákupu? Ministr zemědělství Martin Šebestyán dnes na agrosalonu Země živitelka společně s generálním ředitelem makro ČR a zakládajícím signatářem
Jak poznat původ masa, když podle vzhledu už nelze určit, z jakého zvířete pochází? Odpověď nabízí molekulární genetika, o níž se mohou více dozvědět návštěvníci stánku ČZU na zemědělském veletrhu Země Živitelka 2026. Jeho 52. ročník se na výstavišti v
