
Co představíte z molekulární genetiky na stánku ČZU?
Na našem stánku návštěvníky provedeme celou cestou od biologického vzorku až po určení jeho původu pomocí DNA. Budou si moci prohlédnout různé typy biologických vzorků a živočišných materiálů, se kterými při výzkumu pracujeme, například trus, tkáně, šupiny, lebky nebo předměty podobné těm, které bývají zabaveny při hraničních kontrolách. Vysvětlíme, proč často není možné pouhým pohledem poznat, z jakého živočicha zpracovaný výrobek nebo kus masa pochází, a jak nám s jeho identifikací pomáhá DNA. Návštěvníky provedeme celým procesem – od odběru vzorku přes laboratorní analýzu až po porovnání získané genetické informace s databázemi a vyhodnocení výsledku.
Je možné určit druh zvířete i z malého kousku sušeného nebo tepelně upraveného masa?
Velmi často ano. Pro genetickou analýzu stačí poměrně malé množství materiálu. Sušení, vaření, uzení nebo další zpracování DNA postupně poškozují a štěpí ji na kratší úseky, ale neznamená to automaticky, že ji úplně zničí. Právě proto se u silně zpracovaných nebo degradovaných vzorků využívají krátké úseky DNA, které mají větší šanci zůstat zachované. Úspěšnost samozřejmě závisí na způsobu a intenzitě zpracování a někdy je DNA už příliš poškozená. U řady sušených, vařených nebo jinak zpracovaných masných výrobků je ale druhové určení možné a genetické metody jsou právě v těchto případech velmi užitečné, protože podle vzhledu už často nelze původ materiálu určit vůbec.
Co zajímavého jste už takto zjistili?
Ve spolupráci s Celní správou jsme analyzovali materiály zabavené cestujícím na Letišti Václava Havla a zjišťovali, jaké živočišné druhy se ve skutečnosti ukrývají v převáženém mase a dalších produktech. Velkou část tvořily výrobky z domácích a hospodářských zvířat, mezi vzorky jsme však identifikovali také produkty pocházející z přísně chráněných druhů. Výsledky zároveň ukázaly, že takový převoz není pouze otázkou ochrany přírody a dodržování předpisů. Živočišné produkty mohou představovat také cestu, kterou se přes hranice šíří nejrůznější patogeny. Co přesně jsme v zabavených zavazadlech objevili a které nálezy nás překvapily nejvíce, se návštěvníci dozvědí přímo na našem stánku.
Proč je vůbec důležité na hranicích odhalovat původ živočišných materiálů?
Odhalování původu živočišných materiálů pomáhá potírat nelegální obchod s chráněnými druhy a zároveň snižovat riziko zavlečení nebezpečných onemocnění. Molekulárně genetické metody umožňují spolehlivě určit, z jakého živočišného druhu materiál pochází, i když je zpracovaný a jeho původ už nelze rozpoznat podle vzhledu. Výsledky využívají kontrolní, bezpečnostní i další orgány odpovědné za prosazování právních předpisů.

Jak může nelegální dovoz živočišných produktů ovlivnit i lidi, kteří necestují?
Spolu s masem nebo jiným živočišným materiálem se přes hranice mohou dostat také původci onemocnění. Jakmile se patogen zavleče do populace domácích nebo volně žijících zvířat, jeho další šíření už není závislé na cestování konkrétního člověka. Dobrým příkladem je africký mor prasat. Pro člověka sice není nebezpečný, virus se ale může přenášet prostřednictvím kontaminovaného vepřového masa a masných výrobků a po zavlečení má velmi závažné dopady na chovy i populace divokých prasat. U jiných infekcí může existovat i přímé riziko pro lidské zdraví. Kontrola nelegálního dovozu živočišných produktů proto není jen otázkou ochrany ohrožených druhů, ale také biologické bezpečnosti a ochrany zdraví zvířat i lidí.
Kam se metody molekulární genetiky v této oblasti posouvají? Co dnes umíte zjistit, co před deseti lety možné nebylo?
Největší posun přinesly nové sekvenační technologie a bioinformatika. Samotné určování druhu pomocí DNA není novinkou, dnes ale dokážeme získat podstatně více informací i z velmi malého, starého nebo degradovaného vzorku. U směsných produktů můžeme pomocí metabarcodingu určit několik druhů současně, aniž bychom předem museli vědět, co v nich hledáme. U některých druhů už navíc nemusíme skončit pouze u odpovědi na otázku, z jakého zvířete materiál pochází. Pokud máme kvalitní referenční genetická data, můžeme se pokusit určit také populaci nebo geografickou oblast, odkud zvíře pocházelo, případně rozlišit jednotlivé jedince. Právě propojení rozsáhlých genetických databází s moderními sekvenačními technologiemi představuje jednu z oblastí s největším potenciálem pro potírání nelegálního obchodu s živočichy.
Ptal se: Jakub Kotalík / Foto: archiv FTZ
Ukázky živočišných produktů, které pasažéři dovážejí z Asie




Podobné články
Kompletní krmná směs pro králice v reprodukci, na jejímž vývoji se podíleli odborníci z Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU a Výzkumného ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi, získala na letošním 52. ročníku mezinárodního agrosalonu Země živitelka prestižní ocenění Zlatý
První den mezinárodního agrosalonu Země živitelka zahajuje Česká zemědělská univerzita tématem, které ji dlouhodobě determinuje. Na stánku v Pavilonu T se návštěvníci mohou seznámit s další verzí „chytré krajiny“, tentokrát ušité na míru krajům postiženým těžbou na Karlovarsku a Sokolovsku.


