Návštěvníci 52. ročníku agrosalonu, který se v Českých Budějovicích koná od 20. do 25. srpna 2026, se seznámí také s metodami odhalování nelegálního obchodu se živočišnými produkty nebo s výzkumem zdraví rostlin a jejich schopnostmi zvládat podmínky měnícího se klimatu. Nechybí ani projekty, za nimiž stojí samotní studenti. Na stánku ČZU se během letošní Země živitelky postupně vystřídají všechny fakulty univerzity a každá z nich přiveze něco jiného. Podívejte se, co jednotlivé dny nabídnou.
ČTVRTEK: Chytrá krajina a souboj střech pod termokamerou
Fakulta životního prostředí ve čtvrtek představí jedinečný projekt Chytrá krajina 2030+, který mění Karlovarský kraj v modelový region udržitelné, klimaticky odolné a datově řízené krajiny. Projekt reaguje nejen na klimatickou změnu, ale také na proměnu regionu po těžbě uhlí. Výstupy projektu se ověřují v reálných lokalitách – od posttěžebních výsypek až po centra měst. Chytrá krajina propojuje modelování klimatu, vody, krajiny a měst v jednom systému a vytváří digitální dvojče celého regionu. To bude napojeno na reálné senzory, hydrologický model i klimatické simulace. Projekt zároveň spojuje vědce, obce, školy, firmy, krajináře a vodohospodáře.
Odborníci se dlouhodobě věnují například hospodaření s dešťovou vodou a adaptaci měst na změnu klimatu. Na stánku proto prakticky předvedou, jak zelená střecha ochlazuje budovu a její okolí. Návštěvníci se mohou přesvědčit na vlastní oči, jaký teplotní rozdíl panuje na černé a zelené střeše nebo jak se využívá dešťová voda na jednotlivých typech střech. Čeká je měření teplot termokamerou, porovnání různých typů střech, ukázky modrozelené infrastruktury i experimenty pro děti a dospělé.
„Na našem interaktivním modelu si budete moci porovnat tři typy střech – běžnou střechu, extenzivní zelenou střechu a střešní zahradu. Pomocí termokamery odhalíte rozdíly v jejich povrchové teplotě a zjistíte, jak zelené střechy pomáhají ochlazovat města, zadržovat dešťovou vodu a zvyšovat jejich odolnost vůči změně klimatu,“ vysvětluje výzkumnice Tereza Hnátková.
PÁTEK: Co prozradí DNA o zadržených zásilkách na letišti?
Fakulta tropického zemědělství v pátek návštěvníkům ukáže praktické využití metod molekulární genetiky. V univerzitním stanu si budou moci prohlédnout různé typy biologických vzorků a živočišných materiálů – například trus, tkáně, šupiny, lebky nebo předměty podobné těm, které bývají zabaveny při hraničních kontrolách.
„Vysvětlíme, proč často není možné pouhým pohledem poznat, z jakého živočicha zpracovaný výrobek nebo kus masa pochází, a jak nám s jeho identifikací pomáhá DNA. Návštěvníky provedeme procesem od odběru vzorku přes laboratorní analýzu až po porovnání získané genetické informace s databázemi a vyhodnocení výsledku,“ říká vědkyně Barbora Černá Bolfíková.
Genetické testování pomáhá odhalovat nelegální obchod s živočichy, chránit ohrožené druhy a podporovat práci státních orgánů. Výzkum má význam také pro ochranu zdraví, protože společně s masem a dalšími živočišnými produkty se mohou přes hranice šířit také původci infekčních onemocnění. Vědci při tom spolupracují například s Celní správou při kontrolách na Letišti Václava Havla v Praze a zjišťují, jaké živočišné druhy se ve skutečnosti ukrývají v převáženém mase a dalších produktech. „Co přesně jsme v zabavených zavazadlech objevili a které nálezy nás překvapily nejvíce, se návštěvníci dozvědí přímo na našem stánku,“ avizuje Barbora Černá Bolfíková.
SOBOTA: Udržitelná kosmetika jako studentský byznys
V sobotu převezme program stánku Provozně ekonomická fakulta. Představí studentský projekt LESS, který propojuje podnikání s důrazem na udržitelnost a šetrný přístup k životnímu prostředí. Studenti se pustili do vývoje a výroby přírodní kosmetiky a své znalosti z výuky tak převádějí do podoby skutečného podnikatelského projektu. LESS ukazuje, že dobrý studentský nápad nemusí zůstat jen na papíře. Návštěvníci se budou moci seznámit s tím, jak může vznikat udržitelný produkt od prvotního nápadu až po jeho prezentaci veřejnosti. Projekt zároveň ukazuje, jak lze na ČZU propojovat vzdělávání, podnikavost a témata udržitelnosti s praktickou zkušeností.
NEDĚLE: Data z lesa a moderní architektura
Nedělní program bude patřit Fakultě lesnické a dřevařské. Ta představí film Stavby s vůní dřeva, který sleduje cestu dřeva z lesa až k současné architektuře a ukazuje konkrétní realizované stavby. „Naše fakulta tak dlouhodobě ukazuje, že svědomitě naplňuje takzvanou třetí roli univerzity – jsme společensky odpovědní, přenášíme poznatky vědy a výzkumu do praxe, podporujeme inovace a aktivně přispíváme k udržitelnému rozvoji. Daří se nám také smysluplně propojovat akademickou sféru s praxí a tento film je toho příkladem, za což partnerům z praxe děkujeme,“ říká Radim Löwe, proděkan pro vnější vztahy Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze a odborný garant filmu.
Vědci z Fakulty lesnické a dřevařské zároveň představí mapovou aplikaci a portál PROLES, který přináší pohled na současné i budoucí poškozování lesů v Česku. „Mapová aplikace zpřístupňuje bohatá data o poškozování českých lesů po roce 2000 desítkami škodlivých činitelů, například větrem, sněhem, námrazou, lesními požáry, suchem, hmyzem, houbovými patogeny nebo hlodavci. Tato data byla doposud dostupná jen formou různých zpráv – poprvé je tak možné interaktivně, pomocí map a grafů sledovat trendy v poškozování lesů a lépe tak pochopit změny, ke kterým dochází,“ vysvětluje profesor Tomáš Hlásny, koordinátor portálu. Z dat lze podle něj vyčíst rostoucí škody na smrcích způsobené různými druhy kůrovců, ale také naopak úbytek housenek motýlů. Rapidní nárůst počtu požárů a mírný pokles škod sněhem zase odráží sílící vliv změny klimatu.
Součástí aplikace je také hodnocení škod v lesích pomocí dálkového průzkumu Země. „Data jsou k dispozici od roku 2018, kdy naplno propukla kůrovcová kalamita. Každý si zde může najít les, který zná, a zjistit, jak se jeho stav rok po roku měnil,“ říká profesor Hlásny.
PONDĚLÍ: Jak chránit rostliny v době klimatické změny?
Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů seznámí návštěvníky s rostlinolékařstvím a moderními přístupy založenými na integrované a biologické ochraně rostlin. Cílem je využívat chemickou ochranu, tedy pesticidy, až jako poslední možnost.
„Snažíme se především o co nejlepší prevenci, případně o biologickou ochranu, což je velmi široký pojem. Od makroorganismů, jako jsou hmyzí predátoři, které tam chci ukázat naživo – digitální mikroskop přiblíží detaily živého hmyzu – předvedeme návštěvníkům i některé mikroskopické organismy, háďátka a další škůdce,“ slibuje Marie Maňasová z katedry ochrany rostlin.
Odborníci z FAPPZ poradí také s tím, jak se o rostliny starat v podmínkách klimatické změny, kdy přibývá extrémů a dlouhých období sucha. „I to se dá řešit preventivně, ať už správnou přípravou pozemku nebo šlechtěním. Právě šlechtěním můžeme u rostlin získat odolnost vůči suchu i vysokým teplotám. Podobně jako u lidí je imunita důležitá i u rostlin,“ uvádí doktorka Maňasová.
ČZU se letos zapojuje také do soutěže o prestižní cenu Zlatý klas, kterou Ministerstvo zemědělství každoročně uděluje nejlepším exponátům výstavy. O ocenění se bude ucházet granulovaná kompletní krmná směs pro králice v reprodukci, která vychází vstříc požadavkům cirkulární ekonomiky. „Sestavena je z organických komponent obsahujících výhradně vedlejší produkty agro-potravinářství. Jedná se o krmení samic králíků a králíčat šetrné k životnímu prostředí,“ podotýká spoluautor receptury docent Lukáš Zita.
ÚTERÝ: Hasicí robot, který má zkušenosti z válečné zóny
Fanoušci techniky a moderních technologií si na své přijdou v úterý. Technická fakulta představí unikátní hasicí robot Hecthor II, který vznikl propojením akademického výzkumu a průmyslového vývoje. Robot se osvědčil i v mimořádně náročných podmínkách na Ukrajině, kde pomáhá při zásazích v troskách po ruských útocích. Zkušenosti ukrajinských hasičů se zároveň promítají do jeho dalšího vývoje. Konstruktéři robota ho průběžně upravují a zdokonalují podle poznatků z reálného nasazení.
„Neustále přicházejí nové podněty. Pro výrobce je nasazení robota v takových podmínkách neocenitelné. Získáváme velmi cenná data o tom, jak stroj funguje ve válečné zóně,“ říká Petr Hnízdil, zakladatel a ředitel vývoje spin-off společnosti ProLab Engineering při Technické fakultě ČZU, která za vývojem robota stojí. Současná verze Hecthoru II má zpevněnou konstrukci a zvládá provoz i v zaplavených oblastech. Vedle hašení může sloužit také jako transportní prostředek nebo mobilní zdroj energie. Díky výkonnému pohonu podle výrobců dokázal utáhnout do kopce i 25tunovou cisternu.
Text: Jakub Kotalík / Foto: archiv ČZU
Podobné články
Součástí prezentace České zemědělské univerzity na mezinárodním agrosalonu Země živitelka, který se v českobudějovickém výstavním areálu koná ve dnech 20.–25. srpna 2026, je i letos podnikatelský inkubátor Point One. Postupně zde představí tři úspěšné projekty svých členů: Aroma difuzéry Hyfo,
V pátek 21. srpna se ukáže, kdo z deseti finalistů bude hrdým nositelem titulu Muž roku 2026. Své želízko v ohni tu má i ČZU v Praze; čtyřiadvacetiletý absolvent Provozně ekonomické fakulty Václav Zeman nastoupí do souboje s číslem 1.
