Univerzita plná života představila na Zemi živitelce řešení pro budoucnost

Zlatý klas hned dvakrát: Dvojitý úspěch letos univerzita zaznamenala v soutěži Zlatý klas. V kategorii živočišné výroby získala prestižní cenu krmná směs pro králice v reprodukci z cirkulárních zdrojů, v kategorii rostlinné si ji odváží studentka ČZU Pavlína Kuráková za nakládané cukety. Na vývoji krmné směsi se podíleli odborníci z Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU a Výzkumného ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi. „Směs je sestavena z organických komponent obsahujících výhradně vedlejší produkty agro-potravinářství. Jedná se o krmení samic králíků a králíčat šetrné k životnímu prostředí,“ přibližuje spoluautor receptury docent Lukáš Zita.

Země živitelka jako příležitost pro nová partnerství: Mezinárodní agrosalon není pouze přehlídkou novinek a místem pro obchodní setkávání. Tradičně zde vznikají také nová partnerství. ČZU letos spolupráci s praxí stvrdila podpisem několika důležitých dokumentů. Jedním z nich je smlouva o spolupráci se Sdružením dovozců zemědělské techniky. Studentům ČZU umožní využívat zázemí společností sdružených v organizaci pro stáže a odborné praxe a zároveň zde získávat témata závěrečných prací. S Asociací zemědělské techniky univerzita podepsala memorandum zaměřené na spolupráci s českými výrobci zemědělské techniky. Cílem je těsněji propojit akademickou a výrobní sféru, a to jak ve prospěch studentů, tak akademických pracovníků. Partnerství usnadní zapojení do smluvního výzkumu a společných projektů a nabídne další možnosti praxí, stáží i závěrečných prací. Další memorandum vzniklo mezi ČZU a Společností pro orbu ČR. Spolupráce se zaměří na vzdělávání a propagaci správného zpracování půdy i na podporu orby jako vrcholné řemeslné dovednosti farmářů. Součástí bude také spolupráce při organizaci soutěží a zapojování studentů do soutěžní orby.

Chytrá krajina na venkově i ve městech: Jako první se na stánku ČZU představila Fakulta životního prostředí s jedinečným projektem Chytrá krajina 2030+. Jde o proměnu Karlovarského regionu v modelový region udržitelné, klimaticky odolné a datově řízené krajiny. Projekt reaguje nejen na klimatickou změnu, ale také na proměnu kraje po těžbě uhlí. Chytrá krajina propojuje modelování klimatu, vody, krajiny a měst v jednom systému a vytváří digitální dvojče celého regionu. To bude napojeno na reálné senzory, hydrologický model i klimatické simulace.

Další téma mohlo inspirovat zejména obyvatele měst, která v létě trpí přehříváním. Na interaktivním modelu odborníci předváděli, jak zelená střecha ochlazuje budovu a její okolí. Ukazovali, jaký teplotní rozdíl panuje na černé a zelené střeše nebo jak se využívá dešťová voda na jednotlivých typech střech. Návštěvníci byli svědky měření teplot termokamerou a porovnání různých typů střech, ukázek modrozelené infrastruktury i experimentů pro děti a dospělé.

Genetika pomáhá odhalovat nelegální obchod se zvířaty: V pátek představila Fakulta tropického zemědělství praktické využití metod molekulární genetiky. Zájemci si mohli prohlédnout různé typy biologických vzorků a živočišných materiálů – například trus, tkáně, šupiny, lebky nebo předměty připomínající nálezy zabavené při hraničních kontrolách. Genetické testování pomáhá odhalovat nelegální obchod s živočichy, chránit ohrožené druhy a podporovat práci státních orgánů. Význam má také pro ochranu zdraví, protože spolu s masem a dalšími živočišnými produkty se mohou přes hranice šířit původci infekčních onemocnění. Vědci spolupracují například s Celní správou při kontrolách na Letišti Václava Havla v Praze. Pomocí genetických metod dokážou určit, jaké živočišné druhy se ve skutečnosti skrývají v převáženém mase a dalších produktech.

Studentské podnikání: V sobotu převzala štafetu Provozně ekonomická fakulta a představila studentský projekt LESS, který propojuje podnikání s důrazem na udržitelnost a šetrný přístup k životnímu prostředí. Studenti vyvíjejí a vyrábějí přírodní kosmetiku a znalosti získané během studia tak převádějí do skutečného podnikatelského projektu.

Budoucnosti českých lesů: Nedělní program patřil Fakultě lesnické a dřevařské. Ta přivezla film Stavby s vůní dřeva, který sleduje cestu dřeva z lesa až k současné architektuře a představuje konkrétní realizované stavby. Odborným garantem filmu je proděkan fakulty Radim Löwe.

Vědci z FLD zároveň prezentovali mapovou aplikaci a portál PROLES, který přináší nový pohled na současné i budoucí poškozování lesů v Česku. „Mapová aplikace zpřístupňuje bohatá data o poškozování českých lesů po roce 2000 desítkami škodlivých činitelů, například větrem, sněhem, námrazou, lesními požáry, suchem, hmyzem, houbovými patogeny nebo hlodavci. Tato data byla doposud dostupná jen formou různých zpráv – poprvé je tak možné interaktivně, pomocí map a grafů sledovat trendy v poškozování lesů a lépe tak pochopit změny, ke kterým dochází,“ vysvětluje profesor Tomáš Hlásny, koordinátor portálu.

Jak chránit rostliny v době klimatické změny: Pondělní program patřil odborníkům z Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů. Ti návštěvníky seznámili s rostlinolékařstvím a moderními přístupy založenými na integrované a biologické ochraně rostlin. Hlavním principem je předcházet problémům a využívat šetrnější metody ochrany tak, aby chemické přípravky, tedy pesticidy, přicházely na řadu až jako poslední možnost.

Hasicí robot se zkušeností z válečné zóny: Závěr univerzitního programu na Zemi živitelce patřil fanouškům techniky a moderních technologií. Technická fakulta v úterý představila unikátní hasicí robot Hecthor II, který vznikl propojením akademického výzkumu a průmyslového vývoje. Robot se osvědčil i v mimořádně náročných podmínkách na Ukrajině, kde pomáhá při zásazích v troskách po ruských útocích. Současná verze Hecthora II má zpevněnou konstrukci a zvládá provoz také v zaplavených oblastech. Jeho využití navíc nekončí u hašení. Může sloužit jako transportní prostředek nebo mobilní zdroj energie a poradí si i s velmi těžkým nákladem. Do kopce dokáže utáhnout až 25tunovou cisternu.

Point One: startovní čára pro podnikání: Na Zemi živitelce nechyběl ani podnikatelský inkubátor Point One ČZU, který pomáhá převádět inovativní nápady do praxe. Letos se představily tři projekty – aroma difuzéry Hyfo, hmyzí farma Svět hmyzu a projekt TexAgrona. Každý jiným způsobem ukazuje, jak lze propojit vědu, udržitelnost a životaschopný byznys.

Text: Lenka Prokopová / Foto: Lucie Dvořáková a archiv ČZU