Návrh počítá s přirozeně napouštěným jezerem. Na území lomu mají vzniknout také solární elektrárny a počítá se i s územní rezervou pro případné vybudování přečerpávací elektrárny. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, která bude mít chráněné území na starosti, předpokládá, že unikátní lokalita přitáhne pozornost veřejnosti, a počítá s vybudováním naučné stezky, vyhlídkových míst či cyklotras.
Navrhované využití ekologické obnovy vychází z dlouhodobého výzkumu odborníků z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze a dalších institucí, který doložil jedinečnost lokality. Samovolně vzniklé ekosystémy na dosud nerekultivovaných částech lomu jsou velmi pestré a cenné. Již nyní poskytují útočiště velkému množství živočišných i rostlinných druhů včetně těch, které se jinde na území ČR již nevyskytují. Důležitá je i vzájemná propojenost ekosystémů, kde jednotlivé ekologické vztahy a vazby dlouhodobě fungují. Právě u Lomu ČSA se nabízí přímé napojení na lesnatý masiv Krušných hor. Má tedy potenciál fungovat jako stabilizační prvek biodiverzity a zdrojová oblast přežití organismů.
„Brali jsme v potaz také stav rozpracovanosti rekultivačních aktivit, pedologické podmínky, dostupnost podkladů, vlastnickou strukturu a celkovou reprezentativnost území a její umístnění v terénu,“ doplnila dr. Kateřina Černý Pixová z katedry plánování krajiny a sídel FŽP, která výzkum lokality koordinuje.
Jak uvedl náměstek ministra životního prostředí Tomáš Tesař, ekologická obnova území přinese i výrazný finanční benefit pro obce v regionu a také pro státní rozpočet. Prostředky, které by bylo podle původního plánu rekultivace nutné investovat do tradičních postupů, jako jsou terénní úpravy, příprava půdy, lesnická výsadba nebo další zemědělská opatření, nebude nutné vynaložit. Tyto peníze v řádu vyšších stovek milionů korun nezůstanou těžařské firmě, ale dostane je Státní fond životního prostředí ČR, který je bude rozdělovat obcím v území.
Michal Hruška
Podobné články
První den mezinárodního agrosalonu Země živitelka zahajuje Česká zemědělská univerzita tématem, které ji dlouhodobě determinuje. Na stánku v Pavilonu T se návštěvníci mohou seznámit s další verzí „chytré krajiny“, tentokrát ušité na míru krajům postiženým těžbou na Karlovarsku a Sokolovsku.
Od hasicího robota přes chytrá řešení pro města a krajinu až po udržitelnou kosmetiku. ČZU letos na Zemi živitelce představí projekty, které ukazují šíři témat, jimiž se univerzita zabývá, a především to, jak se její výzkum promítá do konkrétních řešení.
