Tým vypočítal, že zatímco úplné vyřazení uhlí by se dotklo uhelných regionů s minimálně 33,5 milionu lidí, těžba kovů pro obnovitelné technologie může ohrozit až 115,7 milionu. Globální přechod na nízkouhlíkové hospodářství tak může přinést vážné ekonomické potíže. Výsledky studie přináší poslední vydání časopisu Nature Communications.
Zjištění vědců mají pomoci při budoucím plánování transformace energetiky: „Náš přístup ke stávajícím i novým důlním regionům vytváří empirický základ pro zkoumání rozsahu demografických změn v době měnících se energetických systémů. Zohledňuje totiž obě strany energetické transformace tím, že zahrnuje globální zásoby uhlí na jedné straně a kovy potřebné pro obnovitelné technologie na straně druhé,” podotýká Kamila Svobodová.
Vědci navrhli nový přístup posuzování dopadů těžby na demografické systémy měst a vyhodnotili tak interakce mezi zdroji a populacemi. „Naše zjištění odhaluje potenciální negativní synergie mezi většími a menšími městy. Například uzavření menších měst v uhelných regionech z důvodu útlumu těžby by mohlo mít velké kumulativní důsledky v systémech větších měst, které by jinak byly považovány za stabilní,“ vysvětluje vedoucí vědeckého týmu.
Jedním z výsledků je také geograficky rozdílné rozložení rizik. Důlní města v USA jsou nejcitlivější na postupné vyřazování uhlí, zatímco v Austrálii a Kanadě jsou nejcitlivější na zavádění produkce kovů. „Otázky sociálních rizik spojených s těžbou nerostů jsou zřídka zvažovány v globálním měřítku a s touto studií jsme schopni dodat model, který lze aplikovat v regionech čelících tlaku energetické transformace,“ upozorňuje Kamila Svobodová a dodává: „Současně zdůrazňujeme naléhavou potřebu podrobnějších dat o lidech žijících a pracujících v dotčených oblastech s cílem podpořit spravedlivý přechod od uhlí k obnovitelným zdrojům. Jinak hrozí, že globální přechod na nízkouhlíkové hospodářství přinese vážné ekonomické potíže stovkám regionů, tisícům měst a milionům domácností.“
Studie vznikla ve spolupráci s výzkumníky z University of Queensland (Sustainable Minerals Institute), University of Göttingen (Department of Agricultural Economics and Rural Development), České zemědělské univerzity v Praze (Fakulta životního prostředí), University of the Free State (Centre for Development Support), University of Sussex (Business School’s Science Policy Research Unit), Boston University (Department of Earth and Environment) a Aarhus University (Centre for Energy Technologies).
Podobné články
Univerzitní statek Amálie na Rakovnicku se stal jedinečnou vědeckou laboratoří pro pochopení klimatické změny a zmírnění jejích dopadů v kulturní krajině. Naléhavost podpory udržitelného zemědělství si vědci z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze se svými partnery plně
Česká zemědělská univerzita je oblíbenou destinací studentů i odborníků z celého světa, které sem lákají zajímavé výzkumné a vzdělávací projekty. A právě pro zahraniční akademiky a jejich rodiny už třetím rokem na univerzitě funguje Welcome Centrum. Jeho smyslem je poskytnout
