Tým vypočítal, že zatímco úplné vyřazení uhlí by se dotklo uhelných regionů s minimálně 33,5 milionu lidí, těžba kovů pro obnovitelné technologie může ohrozit až 115,7 milionu. Globální přechod na nízkouhlíkové hospodářství tak může přinést vážné ekonomické potíže. Výsledky studie přináší poslední vydání časopisu Nature Communications.
Zjištění vědců mají pomoci při budoucím plánování transformace energetiky: „Náš přístup ke stávajícím i novým důlním regionům vytváří empirický základ pro zkoumání rozsahu demografických změn v době měnících se energetických systémů. Zohledňuje totiž obě strany energetické transformace tím, že zahrnuje globální zásoby uhlí na jedné straně a kovy potřebné pro obnovitelné technologie na straně druhé,” podotýká Kamila Svobodová.
Vědci navrhli nový přístup posuzování dopadů těžby na demografické systémy měst a vyhodnotili tak interakce mezi zdroji a populacemi. „Naše zjištění odhaluje potenciální negativní synergie mezi většími a menšími městy. Například uzavření menších měst v uhelných regionech z důvodu útlumu těžby by mohlo mít velké kumulativní důsledky v systémech větších měst, které by jinak byly považovány za stabilní,“ vysvětluje vedoucí vědeckého týmu.
Jedním z výsledků je také geograficky rozdílné rozložení rizik. Důlní města v USA jsou nejcitlivější na postupné vyřazování uhlí, zatímco v Austrálii a Kanadě jsou nejcitlivější na zavádění produkce kovů. „Otázky sociálních rizik spojených s těžbou nerostů jsou zřídka zvažovány v globálním měřítku a s touto studií jsme schopni dodat model, který lze aplikovat v regionech čelících tlaku energetické transformace,“ upozorňuje Kamila Svobodová a dodává: „Současně zdůrazňujeme naléhavou potřebu podrobnějších dat o lidech žijících a pracujících v dotčených oblastech s cílem podpořit spravedlivý přechod od uhlí k obnovitelným zdrojům. Jinak hrozí, že globální přechod na nízkouhlíkové hospodářství přinese vážné ekonomické potíže stovkám regionů, tisícům měst a milionům domácností.“
Studie vznikla ve spolupráci s výzkumníky z University of Queensland (Sustainable Minerals Institute), University of Göttingen (Department of Agricultural Economics and Rural Development), České zemědělské univerzity v Praze (Fakulta životního prostředí), University of the Free State (Centre for Development Support), University of Sussex (Business School’s Science Policy Research Unit), Boston University (Department of Earth and Environment) a Aarhus University (Centre for Energy Technologies).
Podobné články
Jak dostat více kvalitních lokálních potravin do škol, nemocnic, domovů seniorů a dalších veřejných institucí a současně nezvyšovat administrativní zátěž při nákupu? Ministr zemědělství Martin Šebestyán dnes na agrosalonu Země živitelka společně s generálním ředitelem makro ČR a zakládajícím signatářem
Jak poznat původ masa, když podle vzhledu už nelze určit, z jakého zvířete pochází? Odpověď nabízí molekulární genetika, o níž se mohou více dozvědět návštěvníci stánku ČZU na zemědělském veletrhu Země Živitelka 2026. Jeho 52. ročník se na výstavišti v
