Svátek má

Rostislav
API key not valid, or not yet activated. If you recently signed up for an account or created this key, please allow up to 30 minutes for key to activate.
Generic selectors
Pouze přesné shody
Hledat v titulku
Hledat v obsahu
Post Type Selectors
API key not valid, or not yet activated. If you recently signed up for an account or created this key, please allow up to 30 minutes for key to activate.

Skloubit úspěšnou univerzitní kariéru i osobní život je výzva. Ale jde to!

Docentku Ing. Karolínu Brandlovou, PhD., jsem telefonicky zastihla u koní v Toulcově dvoře v Praze, kam chodí ještě ve svém nabitém programu občas vypomáhat. Na moji první otázku, zda lze skloubit kariéru univerzitní vědkyně i pedagožky, velkou rodinu a osobní život, odpovídá: „Určitě to jde, ale přiznávám, že občas si to žádá ústupky na obou stranách.“

Studenti docentku Brandlovou oslovují jménem, což jí je bližší. Proto i vy se v tomto článku nechte inspirovat příběhem Karolíny, která stíhá, nebo spíš někdy nestíhá, jak sama říká, několik rolí: je pedagožkou i vědkyní na katedře chovu zvířat a potravinářství v tropech na Fakultě tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze, je předsedkyní neziskové organizace Derbianus Conservation, z. s., sama vychovává tři děti a ve volném čase se věnuje i sportovní kynologii. „Do mé práce na univerzitě spadá pedagogická činnost, vlastní výzkum, spolupráce na mobilitách studentů se zahraničními univerzitami a spolupráce se zahraničními partnery především v Západní Africe. To také souvisí s tamními aktivitami neziskové organizace Derbianus Conservation, z. s., která nejdříve zahrnovala projekt záchrany západního poddruhu antilopy Derbyho. Nyní jsme ale činnosti spolku rozšířili o projekty zahrnující i další savanové druhy a celkově ochranu savan v oblasti Západní Afriky,” doplňuje Karolína.

Možná si teď lámete hlavu nad tím, jak při tak velkém pracovním vytížení, které zahrnuje i časté cesty do zahraničí, lze vychovávat děti a starat se o rodinu. Karolína ale pokračuje: „První dceři je nyní 13 let. V době, kdy se narodila, jsem naopak začala být více aktivní ve vedení spolku Derbianus Conservation. V té době už sice v Senegalu, kde nejvíce působíme, nějaké aktivity okolo záchrany západního poddruhu antilopy Derbyho probíhaly, ale v té době se tamní projekty začaly víc rozjíždět. To zahrnovalo časté cesty do těchto míst a já brala dceru všude s sebou, takže se to dalo zvládnout.“

Znamená to tedy, že první dcera s Karolínou cestovala i do Afriky. Na tomto místě možná mnoha rodičům vstávají hrůzou vlasy na hlavě, ale Karolína mě ujišťuje: „Já bych miminko nevzala nikam, kde to neznám, kde nevím, jaká je současná situace, kde není bezpečno a kde nemám nějaké zázemí. V Senegalu ale nic takového v té době nehrozilo. Tedy z hlediska bezpečnosti to z mého pohledu bylo srovnatelné jako u nás. Ale samozřejmě, je to vždy na zvážení a zodpovědnosti každého z nás.

S dalšími dětmi to bylo podobně, přičemž Karolína byla s nimi doma maximálně rok v kuse, a pak plynule přecházela na poloviční a následně zpět na plný úvazek: „Děti se mnou byly i v kanceláři. Nejsem úplně typ ženy, která by vydržela doma, a i při půlroční povinné mateřské jsem z domova nějak pracovala,” dodává.

Nyní je nejmladší dceři sedm let, synovi bude brzy 12 a nejstarší dceři je 13 let, proto je dle Karolíny také vše jednodušší – děti se už hodně dokážou postarat o sebe samy a s maminkou v péči o sebe i domácnost spolupracují. Zato dává příjemně zabrat mladý pes plemene schapendoes (Holandský ovčácký pudl), se kterým Karolína i s dětmi závodí v agility: „Když potřebuji najít hlídání, tak pro tohoto mladého schapendoese to není problém, horší je najít hlídání pro vlkodava, kterého taky máme.”

A v čem je kouzlo, jak to všechno stíhat? „Já to rozhodně nestíhám tak, jak bych si představovala. Ale už jsem se s tím smířila. Přijala jsem fakt, že nelze všechno perfektně stihnout. Osobně mám tendence si nabírat hodně pracovních aktivit, takže teď se sama učím říkat NE. Je to ale především o prioritách. Možná, že někteří kolegové nebudou souhlasit, ale pro mne je důležitá určitá životní pohoda – nadneseně řečeno vlastní přežití – a to já vidím v aktivním životě. Může to pak možná vypadat, že občas upřednostňuji pracovní život před osobním a naopak. Tak to ale není, spíš jde o to najít mezi jednotlivými oblastmi určitou rovnováhu.“

Najít tu správnou rovnováhu neboli balance mezi pracovním (obzvlášť pokud se věnujete pedagogické a vědecké činnosti zároveň) a osobním životem je obtížné, Karolína říká upřímně a otevřeně: „Je to složité. Obzvlášť nyní, kdy mne opět čeká mnoho pracovních cest, není snadné vše zorganizovat. Zvládám to ale díky rodině a přátelům. Tím se dostáváme k tomu, že vedu i společenský život. Jen mě nejspíš často nenajdete v divadle nebo někde posedávat. Přátele a rodinu zvu velmi ráda na pravidelné návštěvy k nám domů, kdy nejčastěji grilujeme.

Jít cestou úspěšné vědecké i pedagogické kariéry, a přitom se starat o početnou rodinu i domácí zvířectvo je, jak se říká, výzva. Jak vidno, ty má ale Karolína ráda a dle svých slov v životě ničeho nelituje: „Moje práce mě ohromně nabíjí i motivuje. Baví mě práce se studenty, pak v pět ráno vstát a jít s kolegy např. sbírat data o migrujících ptácích do terénu. Jediné, nad čím bych si snad mohla postesknout, je současný systém, který práci nás, univerzitních zaměstnanců, hodnotí dle tabulek a nutí podávat určité tabulkové výkony. Výsledkem je, že pak pokulhává naše činnost jako pedagogů, anebo naopak jako vědců. Například pro mne je psaní článků aktivitou, kterou se zabývám o víkendu. Na druhou stranu to vyvažuje obrovské štěstí, svoboda i zalíbení v práci, kterou se zabývám.“

Věra Klimšová

 

Podobné články

Rychlé odkazy

Shop ČZU

Point One

CVPK

Klub absolventů

Poníček

Kariérní centrum

Skip to content