
Pivovar jako živá učebna
Pivovar dnes slouží nejen studentům Technické fakulty ČZU, ale i zahraničním studentům v rámci programu Erasmus+ a budoucím sládkům z odborných škol. Je místem, kde se teorie okamžitě mění v praxi – od enzymatických reakcí až po samotné kvašení a zrání piva. „Suchdolský Jeník je důkazem, že technické vzdělávání může být nejen praktické, ale i inspirativní. Studenti zde získávají zkušenosti, které jim otevírají dveře k projektování pivovarů i dalších potravinářských provozů po celém světě,“ říká děkan Technické fakulty ČZU prof. Dr. Ing. František Kumhála.
Pivovar zároveň slouží jako zázemí pro bakalářské, diplomové i doktorské práce a experimenty. Absolventi tohoto zaměření nacházejí uplatnění nejen v Česku, ale i v zahraničí – třeba v Chile, kde na základě zkušeností ze Suchdola vzniká pivo českého typu. Pracovníci pivovaru naopak sbírají zkušenosti v zahraničních univerzitních pivovarech, například v Belgii či Francii.
Poctivé pivo bez kompromisů
Základem produkce pivovaru je světlý ležák Suchdolský Jeník (12 % EPM), vařený tradičním dekokčním způsobem z českých sladů a žateckého chmele. Pivo zraje minimálně 40 dní, je nefiltrované a nepasterizované – tedy přesně tak, jak velí česká pivovarnická tradice. „Naším cílem není jen učit studenty technologii, ale také ukázat, jak má chutnat skutečně kvalitní české pivo. Každá várka je výsledkem pečlivé práce i respektu k tradici,“ doplňuje sládek pivovaru Ing. Pavel Braný. Vedle klasického ležáku pivovar pravidelně připravuje i speciály – od tmavého vánočního ležáku přes vídeňský styl až po experimentální várky s novými odrůdami chmele ve spolupráci s Chmelařským institutem v Žatci.
Technologie, která učí i inspiruje
Pivovar je vybaven kompletním technologickým zázemím od dvounádobové varny s měděným opláštěním přes kvasné a ležácké tanky až po moderní plnicí zařízení. Roční produkce se pohybuje kolem 300 hektolitrů. Kromě výuky a výzkumu slouží prostory pivovaru i širší veřejnosti a institucím. Česká televize ho například využila pro natáčení seriálu Devatero řemesel. Vloni zde pořizovala jeden díl s názvem Kde se pivo vaří do seriálu Co naše babičky uměly a na co my jsme zapomněli. Probíhají zde i přednášky o pivovarství (doc. MUDr. Zdeněk Sůsa, CSc. a další).
20 let, která chutnají
Za dvě dekády existence se Suchdolský Jeník stal symbolem propojení technického vzdělávání, vědy a tradičního řemesla. Ukazuje, že univerzita může být místem, kde vznikají nejen nové poznatky, ale i produkty, které mají skutečnou kvalitu a charakter. Technická fakulta ČZU tak i nadále potvrzuje, že moderní vzdělávání stojí na pevných základech praxe – a někdy i na poctivě uvařeném pivu.

Další zajímavosti z pivovaru
Název pivovaru: Pivovar nese název Suchdolský Jeník na počest emeritního pana rektora prof. Ing. Jana Hrona, CSc., dr. h. c., který se zasloužil o jeho vznik.
Získaná ocenění: Suchdolský Jeník se pravidelně účastní degustačních soutěží, kde již získal mnoho ocenění.
- Například v roce 2025 ovládl 13. ročník Ústeckého pivního jarmarku malých a rodinných pivovarů v Ústí nad Labem. Zde získal 1. místo v kategorii Speciální a ochucené pivo za American Pale Lager. Dále 1. místo v kategorii Polotmavé a tmavé pivo za Tmavý ležák. Pak 3. místo v kategorii Světlý ležák za svůj tradiční Světlý ležák a ve spolupráci s mini pivovarem Trilobit získal další 3. místo v kategorii Speciální a ochucené pivo za Pale Ale.
- V roce 2025 Suchdolský Jeník zazářil na prestižní světové degustační soutěži GOLDEN BOHEMIA s mezinárodní porotou ve velké konkurenci malých i velkých pivovarů. Získal ZLATOU MEDAILI za svůj Světlý ležák. Kromě toho také obdržel BRONZOVOU KORUNU za celkovou kvalitu všech pivních stylů,

Zdroj: Technická fakulta / Pavel Braný
Podobné články
První jarní dny a probouzející se příroda jsou už více než půl století na celém světě příležitostí podpořit životní prostředí, upozornit na ekologické hrozby a připomenout si jedinečnost života na Zemi. Planeta má svátek jednou v roce, 22. dubna, péče
Krajina je mnohem složitější systém, než se kdysi zdálo. Klimatická změna, nedostatek vody nebo úbytek biodiverzity nutí vědce i hospodáře znovu přemýšlet o tom, jak by měla fungovat v budoucnu.

