„Samice pratura odkládají čerstvě narozené mládě do hustého porostu, aby ho chránily před případnými predátory. Jen jednou za několik hodin ho přijdou nakojit a poté ho opět ponechají v úkrytu. Podobnou strategii ochrany čerstvě narozených mláďat mají například srnky. Proto mohou pracovníci chovatelského dohledu určitě pohlavní mláděte až po několika dnech,“ vysvětluje Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Na projektech spojených s ochranou přírody spolupracují také experti z České zemědělské univerzity v Praze.
Stádo zpětně šlechtěných praturů bylo v Milovicích prvním v celé střední a východní Evropě. Přírůstky od té doby rezervace poskytla do dalších přírodně cenných lokalit. Například na Josefovské ptačí louky, do Nýřan u Plzně, do Krnova, do Národního parku Podyjí nebo do Novohradských hor.
V souvislosti s desátým výročím založení milovické rezervace velkých kopytníků se pratuři rovněž stali námětem knihy pohádek pro děti. Pratuří pohádky, které v polovině dubna vydá Naše nakladatelství pod značkou Drobek, napsali popularizátor vědy Petr Cieslar a komunikátorka vědy Tereza Mašínová.
Díky praturům a dalším velkým kopytníkům, konkrétně zubrům a divokým koním, získala milovická rezervace několik českých, evropských i světových prvenství. Byla první a je dodnes největší rezervací velkých kopytníků v České republice. Je zároveň prvním českým projektem, který získal všechny tři nejprestižnější ekologické ceny udílené v tuzemsku, tedy Cenu Josefa Vavrouška, Cenu SDGs za naplňování Cílů udržitelného rozvoje OSN v České republice a cenu E.ON Energy Globe. Díky milovické rezervaci zároveň vzniklo v Česku největší stádo divokých koní v Evropě mimo Velkou Británii. Stejně jako stádo zpětně šlechtěných praturů je první ve střední a východní Evropě.
Zdroj: ceska-krajina.cz
Foto: Vojtěch Lukáš
Podobné články
„Adaptace na změnu klimatu nesmí skončit realizací opatření. Musí fungovat i za pět, deset nebo dvacet let“, tvrdí specialistka na modro-zelenou infrastrukturu Tereza Hnátková, řešitelka projektu a organizátorka akce v Kampusu Hybernská.
S nástupem podzimu se rozjíždí i zahradnické práce typické pro toto roční období. Platí to i pro střešní zeleň, která vyžaduje minimálně stejnou péči jako naše zahrádky. Právě teď probíhá první fáze osazování střešní terasy Fakulty tropického zemědělství novou zelení.
