Hmyz jako potravina a krmivo: Erasmus+ BIP spojil studenty a vyučující pěti evropských univerzit

Organizátorem mezinárodního vzdělávacího programu Insects as Food and Feed byla University of Veterinary Medicine Hannover. Organizátorský tým této univerzity doplnili studenti a vyučující z Wageningen University & Research, University of Pisa, Warsaw University of Life Sciences a České zemědělské univerzity v Praze. Za ČZU se zúčastnili profesorka Lenka Kouřimská a doktor Martin Kulma jako vyučující a studenti Adéla Novotná, Vojtěch Malecha, Tereza Tomanová a Selin Bakal.

Program byl zaměřen na široké spektrum témat souvisejících s produkcí, zpracováním a využitím hmyzu jako potraviny a krmiva. Studenti se během přednášek seznámili s různými způsoby chovu hmyzu včetně chovu cvrčků, sarančat, potemníků nebo mouchy bráněnky a diskutovali o možnostech využití vedlejších zemědělských produktů a hmyzího frassu. Významná část programu byla věnována nutriční hodnotě hmyzu, například obsahu minerálních látek, železa, sacharidů či nebílkovinných dusíkatých látek.

Další přednášky se zaměřily na bezpečnost hmyzu jako potraviny, jeho zpracování a technologické ošetření, ale také na úlohu bakterií mléčného kvašení, welfare hmyzu, krmení hmyzu a možnosti jeho průmyslového využití. Nechyběla ani problematika návrhu potravin na bázi hmyzu a hledání cest, jak zvýšit jejich přijatelnost pro spotřebitele.

Důležitou součástí BIP byla praktická část v mezinárodních studentských týmech. Každý tým spojil studenty z různých univerzit, kteří společně řešili konkrétní problém. Jedna skupina například hodnotila možnosti zajištění vody při chovu hmyzu a hledala vhodná alternativní řešení. Další se zabývala rizikem, že při využívání zemědělských vedlejších produktů jako krmiva může dojít k příjmu plastových částic chovaným hmyzem. Třetí projekt se zaměřil na preferenci různých krmiv u jednotlivých druhů hmyzu a na vytvoření pořadí jejich atraktivity.

Dvě další skupiny řešily velmi praktickou otázku – jak potlačit nežádoucí chuťové vlastnosti některých druhů hmyzu. Studenti pracovali s dospělci cvrčků a larvami potemníků a hledali vhodné způsoby jejich kulinářské úpravy. Výsledky všech týmů následně prezentovali na závěr programu.

Odborný program doplnily exkurze a společné aktivity. Účastníci navštívili mimo jiné farmu EntoSus v Brémách, kde se seznámili s praktickým chovem cvrčků a měli možnost ochutnat produkty z hmyzu. Součástí víkendového programu byla návštěva historického města Goslar.

Hannoverský BIP navázal na předchozí mezinárodní vzdělávací aktivity zaměřené na hmyz, které se v minulých letech uskutečnily na University of Ghent, ČZU v Praze a University of Pisa. Mezinárodní spolupráce bude pokračovat také v příštím roce, kdy je plánován další BIP zaměřený na hmyz na Warsaw University of Life Sciences.

Šest dní společného programu v Hannoveru tak přineslo nejen nové odborné poznatky a praktické zkušenosti. Studenti měli možnost pracovat v mezinárodních týmech, poznat nové přístupy v chovu hmyzu a problematice hmyzu jako potraviny a krmiva, jakož i navázat nová přátelství. Vyučující si naopak vyměnili zkušenosti a znalosti, které mohou využít ve výuce i při další mezinárodní spolupráci. Úspěšný průběh programu tak potvrdil, že propojení různých univerzit, oborů a pohledů je pro vzdělávání v rychle se rozvíjející oblasti využití hmyzu velmi přínosné.

Názory našich studentů, kteří se akce zúčastnili

Tereza Tomanová: Celý program hodnotím kladně. Organizace byla skvělá a líbilo se mi také zpestření programu výlety. O tématu jsem měla jen částečné povědomí a tento program mi více rozšířil mé dosavadní znalosti. Zaujala mě především nutriční stránka, zejména možné alergie. Byl to sice velmi intenzivní přísun informací, které pro mě v anglickém jazyce nebylo vždy úplně jednoduché tak rychle zpracovat, nicméně jsem ráda, že jsem tento pobyt absolvovala.

Adéla Novotná: Byl to týden plný skvělých lidí, kulinářských pokusů i překvapivých zjištění. Ze začátku jsem jako nováček v oblasti hmyzu měla trochu problém uchopit některá témata. Bylo to opravdu mnoho nových informací najednou. Pomyslná bariéra se ale rychle prolomila. Osobně mě nejvíce zaujala problematika lačnění hmyzu spolu s jejich střevním mikrobiomem a také zajímavá technologie krmení cvrčků na farmě v Brémách. Pro mnohé z nás byl BIP jistě velice inspirativní jak po vědecké stránce, tak v běžném životě – doufám, že naše slípky nejsou ortodoxní zrnížravci.

Vojtěch Malecha: Na letní škole s hmyzím zaměřením nejsem poprvé a jsem rád, že pokaždé vidím, jak se program posouvá dopředu, a to i celá tématika jedlého hmyzu. Letos byl program protkaný exkurzemi do Hannoveru i jeho okolí, které kompenzovaly velmi intenzivní bloky přednášek. Skvěle byla uchopena i praktická část programu. Jako dlouhodobý nadšenec do hmyzu můžu říct, že přednášky pokryly témata od chovu až do zpracování. Program byl skvěle napojený na místní kulturu a gastronomii, konkrétně vaření s hmyzem propojené s místními specialitami a lokálními producenty.

Selin Bakal: Letní škola v Hannoveru pro mě byla nesmírně přínosnou zkušeností, a to jak po odborné, tak po osobní stránce. Dostala jsem příležitost poznat nové město, setkat se s lidmi z různého prostředí a hlouběji porozumět využití hmyzu jako potraviny i krmiva. Obzvláště mě zaujalo, jak lze hmyz využít jako alternativní a udržitelný zdroj bílkovin, zatímco jeho frass může sloužit jako cenné hnojivo, čímž přispívá k udržitelnějšímu potravinovému systému založenému na principech cirkulární ekonomiky. Díky praktickým aktivitám byl tento zážitek ještě nezapomenutelnější; návštěva farmy na chov cvrčků a práce s hmyzem v rámci našeho projektu mi pomohly propojit teoretické znalosti s praxí. Program mi představil řadu témat, o kterých jsem dříve neuvažovala, a rozšířil můj pohled na udržitelnou produkci potravin. Akce rozhodně splnila má očekávání a velmi ráda bych se podobného programu zúčastnila znovu.

Text a foto: Lenka Kouřimská