Národní adaptační den: Jak přenést adaptaci z pilotních projektů do praxe

Právě o tom byl Národní adaptační den, který proběhl 15. září v rámci Prague Climate Week. Za Českou zemědělskou univerzitu v Praze tuto událost organizovala Fakulta životního prostředí ve spolupráci s Magistrátem hl. m. Prahy jako součást projektu AdaptationHubs – National Adaptation Hubs (GA No. 101212639).

Celou diskusí se prolínala jedna důležitá otázka: Jak dostat adaptaci z jednotlivých pilotních projektů do běžné praxe? Potřebujeme především otevřeně sdílet zkušenosti – nejen příklady, které fungují, ale také to, co se nepovedlo, co bylo náročné na provoz nebo kde jsme při realizaci narazili. Právě z těchto zkušeností se můžeme často naučit nejvíce. Stejně důležité je myslet na dlouhodobou péči a provoz adaptačních opatření. Nestačí zelenou střechu, retenční prvek, dešťovou zahradu nebo jiné řešení navrhnout a vybudovat. Musíme vědět, kdo se o ně postará, jak budeme sledovat jejich funkčnost, jak bude financován provoz a jak budeme reagovat, když se podmínky v území změní.

„Bez mezioborové a mezisektorové spolupráce to nepůjde. U jednoho stolu se musí potkávat vědci, specialisté na monitoring a senzoriku, pedagogové, architekti, projektanti, zástupci měst a veřejné správy i ti, kteří připravují legislativní a technické předpisy. Adaptace totiž neleží v jednom oboru – funguje právě na jejich průniku. Pokud chceme, aby se skutečně stala běžnou součástí života, musíme začít u vzdělávání od raného věku. Péče o vodu, zeleň, krajinu nebo veřejný prostor by neměla být něčím mimořádným. Měla by být přirozenou součástí toho, jak děti poznávají prostředí, ve kterém žijí, a jak se o ně učí starat. Cílem není, aby adaptační opatření byla dekorací. Potřebujeme z nich vytvořit funkční systém – dlouhodobě udržitelný environmentálně, ekonomicky i společensky,“ uzavírá řešitelka projektu AdaptationHubs Tereza Hnátková z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze.

Zdroj: FŽP