Společnost Clarivate v letošním žebříčku Highly Cited Researchers 2022 označila 6 938 výzkumníků a výzkumnic z celého světa jako nejcitovanější členy vědecké komunity. Někteří odborníci toto ocenění získali hned v několika oborech, proto bylo celkově uděleno těchto označení letos přes 7 225. Analytici společnosti vybírají z databáze Web of Science 1 % nejcitovanějších vědeckých článků v jednotlivých oborech za posledních deset let. Právě horní procento nejcitovanějších prací lze podle autorů žebříčku interpretovat jako známku toho, že práce daného autora vědeckého příspěvků má mimořádný vliv.
Podle letošních výsledků tito nejcitovanější badatelé působí přibližně v 70 zemích světa. Celých 82,9 % z nich ale pracuje v pouhých 10 zemích (respektive jako domovské uvádí instituce, které v těchto zemích sídlí), což poukazuje na vysokou míru koncentrace talentovaných odborníků v omezeném počtu států. Nejvíce nejcitovanějších výzkumníků působí ve Spojených státech amerických (2 764 badatelů), což představuje 38,3 % celého seznamu nejcitovanějších vědců. Ve srovnání s předchozími lety se ale dominance Spojených států zmenšuje.
Na druhém místě se letos opět umístila Čína, kde sídlí 1 169 vysoce citovaných vědců a vědkyň, což představuje 16,2 % celkového podílu letošních oceněných. Čína na rozdíl od USA svůj podíl v tomto žebříčku každoročně navyšuje, za posledních pět let se více než zdvojnásobil.
Na třetím místě je Velká Británie s 579 výzkumníky, což představuje 8% podíl celého seznamu. V první desítce zemí s nejvyšším počtem nejcitovanějších vědců a vědkyň se dále objevilo Německo (369), Austrálie (337), Kanada (226), Nizozemsko (210), Francie (134), Švýcarsko (112) a Singapur (106), který se letos mezi TOP 10 zeměmi umístil vůbec poprvé. Na rozdíl od evropských zemí růst v počtu nejcitovanějších vědců podle tohoto žebříčku zaznamenává Austrálie.
Univerzitou s největším počtem vysoce citovaných výzkumníků je stejně jako v uplynulých letech Harvard University. Jejích 233 vysoce citovaných výzkumníků jí v letošním roce pomohlo k poměrně těsnému vítězství nad Chinese Academy of Sciences, která se umístila na druhém místě s 228 nejcitovanějšími výzkumníky na světě. Na třetím místě se umístila Stanford University s 126 výzkumníky. Na čtvrtém místě se pak umístil americký National Institutes of Health (NIH).
Z pevninské Evropy se nejlépe umístila Společnost Maxe Plancka, která dosáhla na 7. místo v celkovém srovnání. Podle žebříčku hostí 67 nejcitovanějších badatelů a badatelek.
Kdo se umístil z Česka?
Z České republiky byla z hlediska institucí nejúspěšnější Akademie věd ČR (počítáno podle primární afiliace). Ta podle žebříčku hostí čtyři nejcitovanější výzkumníky světa. Masarykova univerzita, Vysoké učení technické v Brně, Univerzita Karlova, Univerzita Palackého v Olomouci, Česká zemědělská univerzita v Praze a Výzkumný ústav rostlinné výroby hostí po jednom z letošních oceněných výzkumníků.
Konkrétně se na letošní seznam Highly Cited Researchers 2022 dostali z Česka následující odborníci: Petr Baldrian z Akademie věd ČR, Dmitriy Chudakov z Masarykovy univerzity, Francesco de Bello z Akademie věd ČR, Jiří Jaromír Klemeš z Vysokého učení technického v Brně, Ladislav Krištoufek z Univerzity Karlovy, Ondřej Novák z Univerzity Palackého v Olomouci, Roman Pavela z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, Jan Pergl z Akademie věd ČR, Petr Pyšek z Akademie věd ČR a Jan Vymazal z České zemědělské univerzity v Praze.
Autor (JT): vedavyzkum.cz
Podobné články
V předvečer 35. výročí sametové revoluce, 17. listopadu 2024, se na zámku v Lužanech u Přeštic předávaly Ceny Josefa Hlávky. Každoročně je udílí Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových, nejstarší česká nadace založená Dr. Josefem Hlávkou v roce 1904. Cena
Proděkanka pro mezinárodní vztahy na Fakultě tropického zemědělství ČZU Ing. Petra Chaloupková, Ph.D., dr. h. c., získala prestižní ocenění ICA Excellence Award v kategorii „Networking“. Toto uznání uděluje Asociace zemědělských univerzit v Evropě (ICA) sdružující více než 70 univerzit. Dr.
