Míra poškození porostů ohryzem a loupáním kůry, které se může dít v průběhu celého roku, je dána nejenom populační hustotou určitého druhu zvěře, ale také charakteristikou lesního prostředí. Pokud poškození překročí 90 % obvodu kmene, může dojít až k postupnému odumření poškozeného stromu, jak se již dříve prokázalo v případě smrku ztepilého (Picea abies), který je na tento typ poškození značně vnímavý. Jednou z dalších poškozovaných jehličnatých dřevin je borovice lesní (Pinus syvestris), která patří v kontextu Evropy mezi ekonomicky nejvýznamnější dřeviny.
Vliv poškození byl v případě borovice lesní hodnocen v oblasti Plaské pahorkatiny. Na Plzeňsku jsou vysoké stavy jelena siky, který ohryz a loupání kůry stromů způsobuje zejména v zimním období při vyšší sněhové pokrývce. Takto poškozené stromy se hodnotily z hlediska produkce a radiálního přírůstu ve vztahu k rozsahu poškození a klimatickým faktorům. Vybrané vzorníky stromů (stáří cca 40 let) byly pokáceny a sortimentovány příčným řezem po dvaceticentimetrových sekcích směrem od místa s nejširším rozsahem obvodového poškození k patě a vrcholu kmene. Tím bylo možné zjistit rozsah šíření hnilob v kmenech, což způsobuje sníženou mechanickou odolnost dřeva a s tím související zvýšené riziko kmenových zlomů.
Výsledky provedených analýz ukázaly vysokou odolnost a schopnost regenerace poškozené borovice. Pokud jde o výšku stromů, nebyly zjištěny signifikantní rozdíly mezi poškozenými a nepoškozenými borovicemi. Z hlediska produkčních charakteristik byl zjištěn výrazně nižší objem dřevní hmoty pouze v případě silně poškozených stromů (při poškození více než 1/3 obvodu). Menší poškození se na kvantitě produkce nijak neprojevilo.
Borovice prokázala také značnou odolnost vůči vertikálnímu šíření kmenové hniloby. Hniloba vystupovala nejčastěji pouze do 20 centimetrů od místa poškození (výjimečně do výšky 60 centimetrů), a to jak směrem k patě, tak k vrcholu pokáceného vzorníku. Tyto hodnoty jsou téměř zanedbatelné, pokud je porovnáme například se smrkem ztepilým, u něhož kmenová hniloba v případě poškození kůry vystupuje nezřídka do výšky více než pěti metrů, čímž dochází ke značnému ekonomickému a mechanickému znehodnocení dřevní hmoty.
Obdobná rezistence byla zjištěna také ve vztahu k vlivu klimatických faktorů. Růstové reakce poškozených a nepoškozených stromů na teplotní extrémy a srážkové deficity byly v případě poškozených i nepoškozených stromů srovnatelné, což nabývá na významu v kontextu klimatické změny.
Na základě zjištěných výsledků je možné borovici lesní označit za dřevinu, která je vysoce tolerantní vůči mechanickému poškození kůry. Narušená místa dokáže efektivně regenerovat („zavalovat“) a zároveň se dokáže bránit napadení kmenovými hnilobami pomocí silného proudu pryskyřice pryskyřičnými kanálky ve dřevě. Borovici je proto možné pěstovat v oblastech se zvýšenou početností jelenovitých bez obav o narušení stability či rozpadu borového porostu, k čemuž dochází např. u smrkových monokultur v Krušných horách. Prioritou by však stále mělo být udržení početnosti spárkaté zvěře vhodným mysliveckým managementem tak, aby poškozování porostů nepřekročilo ekologicky ani ekonomicky únosnou mez.
Autoři: Jan Cukor, Zdeněk Vacek, Rostislav Linda, Stanislav Vacek
Podobné články
Každý rok 22. dubna si připomínáme, jak křehká a zranitelná je naše planeta pod vlivem lidských aktivit. V tento den probíhají na celém světě informační kampaně upozorňující na ekologické hrozby a na nutnost chovat se zodpovědně k životnímu prostředí na
Dosud se věřilo, že u nočních světlušek bioluminiscence zcela nahradila feromony a světlušky tedy na rozdíl od většiny hmyzu komunikují světlem. Vědci z Fakulty životního prostředí ČZU Martin Novák a Pavel Jakubec dokázali, že to není tak úplně pravda a
