Svátek má

Věnceslav
API key not valid, or not yet activated. If you recently signed up for an account or created this key, please allow up to 30 minutes for key to activate.
Generic selectors
Pouze přesné shody
Hledat v titulku
Hledat v obsahu
Post Type Selectors
API key not valid, or not yet activated. If you recently signed up for an account or created this key, please allow up to 30 minutes for key to activate.

Botanická zahrada v zimě nespí

Do roku 2025 vykročila Botanická zahrada Fakulty tropického zemědělství ČZU šťastnou nohou a my vám můžeme nabídnout hned několik dobrých zpráv. Tou první je zvolení vedoucí zahrady Anežky Daníčkové do Rady Unie botanických zahrad České republiky. Ta má v současné době celkem 40 členských zahrad a arboret.
Vedoucí Botanické zahrady FTZ Anežka Daníčková

ČZU má svoji radní v Unii botanických zahrad

Co tato funkce obnáší? „Být radním Unie botanických zahrad ČR je odpovědná role. Členové Rady se podílejí na strategickém řízení Unie, plánování jejích aktivit a stanovování dlouhodobých cílů, které podporují rozvoj botanických zahrad v České republice. Zároveň zastupují zájmy členských zahrad, přispívají k odborným diskusím a rozhodnutím a pomáhají propagovat poslání Unie, jímž je ochrana a zachování bohatství rostlinných druhů pro budoucí generace. Součástí práce radních je i koordinace spolupráce mezi jednotlivými zahradami, organizace vzdělávacích programů či výměna odborných zkušeností,“ vysvětluje nová radní UBZ a vedoucí Botanické zahrady FTZ Anežka Daníčková. Její zvolení je uznáním její odbornosti a dlouhodobého přínosu v oblasti botaniky a ochrany rostlinných druhů. A samozřejmě i posílením prestiže této zahrady i celé univerzity.

Luštím, luštíš, luštíme

V Botanické zahradě FTZ mají i v těchto zimních týdnech napilno. Od začátku roku se její zaměstnanci naplno věnují zpracování loňské sklizně, především luštění semen. Tímto procesem nejen uchovávají rozsáhlou část sbírky, ale také semena připravují k celosvětové výměně.

„Luštění je zábavná, ale zároveň náročná činnost – musíme vyluštit semena z více než tisícovky sáčků s plody. Při této práci se vzduch rychle plní jemným prachem ze zaschlých slupek, dužniny a rostlinných zbytků, které se při otevírání plodů uvolňují. Tento prach se dostává všude – na ruce, do vlasů, na pracovní stůl i do vzduchu, což dělá práci náročnější, zvlášť když některé plody mají například jemné chloupky. Mnohé z nich jsou navíc tvrdým oříškem k rozlousknutí – kolega si dokonce musel vzít pilku, aby se dostal k semenům Lagenarie. Práce se semeny je sice pestrá a mnohá z nich jsou vizuálně zajímavá, ale po čase už netrpělivě vyhlížíme chvíli, kdy bude práce u konce. Naštěstí už máme téměř hotovo, blížíme se do finále, a abychom si ten konec náležitě užili, čekají nás chilli papričky,“ podotýká zaměstnankyně zahrady Zdislava Procházková.

Dny otevřených dveří

Stejně jako všechny fakulty ČZU, přivítala návštěvníky Dne otevřených dveří v pátek 17. a v sobotu 18. ledna i Fakulta tropického zemědělství a její botanická zahrada. Pro zájemce o studium zde připravili „poznávačku“ tropických a subtropických užitkových rostlin. Ve foyer fakulty vytvořili pestrou květinovou výzdobu a v botanické zahradě zorganizovali komentované prohlídky, během nichž návštěvníci mohli objevovat poklady zdejších rostlinných sbírek…

… Třeba takový kakaovník

Víte, že tyto stálezelené stromy pocházející z tropické Ameriky pěstovali středoameričtí indiáni pravděpodobně už v 5. století? Podle historických pramenů se kakaovník vzhledem podobá naší jabloni a může dorůst až do výšky 15 metrů. Drobné květy vyrůstají přímo na kmeni a silných větvích (kauliflorie) a na jednom stromě se může objevit až 6000 květů. Na zhruba 500 květů připadá jeden plod.

Plody kakaovníku jsou až 30 centimetrů dlouhé bobule o hmotnosti 300–500 gramů. Mohou mít žlutou, žlutooranžovou, hnědočervenou nebo červenou barvu. Uvnitř se nacházejí semena – tzv. kakaové boby – obklopené bělavým míškem. Po sklizni se semena ručně vybírají z plodů včetně míšku a podstupují fermentaci. Tento klíčový proces trvající jeden až šest dní částečně odstraňuje hořkost semen, mění jejich barvu a rozvíjí charakteristickou chuť a aroma kakaa.

Po fermentaci následuje sušení a příprava na export. V místech dalšího zpracování se kakaové boby praží při teplotě 80–130 °C. Pražení snižuje obsah těkavých organických kyselin, čímž eliminuje hořkou chuť, zároveň se uvolňuje typické kakaové aroma a odděluje tenká, tvrdá slupka (osemení). Upražené boby se následně drtí a lisují, což vede ke vzniku cenného kakaového másla – světlé aromatické hmoty využívané nejen při výrobě čokolády, ale i ve farmacii a kosmetice. Zbylé výlisky se dále melou na jemný kakaový prášek, který se používá k výrobě různých kakaových produktů.

Zdroj: FTZ

Podobné články

Rychlé odkazy

Shop ČZU

Point One

CVPK

Klub absolventů

Poníček

Kariérní centrum

Skip to content