
ČZU má svoji radní v Unii botanických zahrad
Co tato funkce obnáší? „Být radním Unie botanických zahrad ČR je odpovědná role. Členové Rady se podílejí na strategickém řízení Unie, plánování jejích aktivit a stanovování dlouhodobých cílů, které podporují rozvoj botanických zahrad v České republice. Zároveň zastupují zájmy členských zahrad, přispívají k odborným diskusím a rozhodnutím a pomáhají propagovat poslání Unie, jímž je ochrana a zachování bohatství rostlinných druhů pro budoucí generace. Součástí práce radních je i koordinace spolupráce mezi jednotlivými zahradami, organizace vzdělávacích programů či výměna odborných zkušeností,“ vysvětluje nová radní UBZ a vedoucí Botanické zahrady FTZ Anežka Daníčková. Její zvolení je uznáním její odbornosti a dlouhodobého přínosu v oblasti botaniky a ochrany rostlinných druhů. A samozřejmě i posílením prestiže této zahrady i celé univerzity.
Luštím, luštíš, luštíme
V Botanické zahradě FTZ mají i v těchto zimních týdnech napilno. Od začátku roku se její zaměstnanci naplno věnují zpracování loňské sklizně, především luštění semen. Tímto procesem nejen uchovávají rozsáhlou část sbírky, ale také semena připravují k celosvětové výměně.
„Luštění je zábavná, ale zároveň náročná činnost – musíme vyluštit semena z více než tisícovky sáčků s plody. Při této práci se vzduch rychle plní jemným prachem ze zaschlých slupek, dužniny a rostlinných zbytků, které se při otevírání plodů uvolňují. Tento prach se dostává všude – na ruce, do vlasů, na pracovní stůl i do vzduchu, což dělá práci náročnější, zvlášť když některé plody mají například jemné chloupky. Mnohé z nich jsou navíc tvrdým oříškem k rozlousknutí – kolega si dokonce musel vzít pilku, aby se dostal k semenům Lagenarie. Práce se semeny je sice pestrá a mnohá z nich jsou vizuálně zajímavá, ale po čase už netrpělivě vyhlížíme chvíli, kdy bude práce u konce. Naštěstí už máme téměř hotovo, blížíme se do finále, a abychom si ten konec náležitě užili, čekají nás chilli papričky,“ podotýká zaměstnankyně zahrady Zdislava Procházková.
Dny otevřených dveří
Stejně jako všechny fakulty ČZU, přivítala návštěvníky Dne otevřených dveří v pátek 17. a v sobotu 18. ledna i Fakulta tropického zemědělství a její botanická zahrada. Pro zájemce o studium zde připravili „poznávačku“ tropických a subtropických užitkových rostlin. Ve foyer fakulty vytvořili pestrou květinovou výzdobu a v botanické zahradě zorganizovali komentované prohlídky, během nichž návštěvníci mohli objevovat poklady zdejších rostlinných sbírek…
… Třeba takový kakaovník
Víte, že tyto stálezelené stromy pocházející z tropické Ameriky pěstovali středoameričtí indiáni pravděpodobně už v 5. století? Podle historických pramenů se kakaovník vzhledem podobá naší jabloni a může dorůst až do výšky 15 metrů. Drobné květy vyrůstají přímo na kmeni a silných větvích (kauliflorie) a na jednom stromě se může objevit až 6000 květů. Na zhruba 500 květů připadá jeden plod.
Plody kakaovníku jsou až 30 centimetrů dlouhé bobule o hmotnosti 300–500 gramů. Mohou mít žlutou, žlutooranžovou, hnědočervenou nebo červenou barvu. Uvnitř se nacházejí semena – tzv. kakaové boby – obklopené bělavým míškem. Po sklizni se semena ručně vybírají z plodů včetně míšku a podstupují fermentaci. Tento klíčový proces trvající jeden až šest dní částečně odstraňuje hořkost semen, mění jejich barvu a rozvíjí charakteristickou chuť a aroma kakaa.
Po fermentaci následuje sušení a příprava na export. V místech dalšího zpracování se kakaové boby praží při teplotě 80–130 °C. Pražení snižuje obsah těkavých organických kyselin, čímž eliminuje hořkou chuť, zároveň se uvolňuje typické kakaové aroma a odděluje tenká, tvrdá slupka (osemení). Upražené boby se následně drtí a lisují, což vede ke vzniku cenného kakaového másla – světlé aromatické hmoty využívané nejen při výrobě čokolády, ale i ve farmacii a kosmetice. Zbylé výlisky se dále melou na jemný kakaový prášek, který se používá k výrobě různých kakaových produktů.
Zdroj: FTZ



Podobné články
V polovině ledna proběhlo úvodní virtuální setkání projektu AfroGrow, čímž byla oficiálně zahájena Evropsko-africká spolupráce pro udržitelné agrolesnictví. Tato iniciativa financovaná z prostředků EU v rámci programu HORIZON Europe se zaměřuje na rozvoj takzvaných Living Labs. Laboratoří, jejichž cílem je
Na začátku ledna odstartoval jarní nábor nových talentů a projektů do podnikatelského inkubátoru České zemědělské univerzity v Praze – Point One. Ve středu 12. února 2025 se v inkubátoru uskuteční Den otevřených dveří, kde si zájemci o členství mohou prohlédnout