AI: Pomoc, anebo (také) špionáž?

Umělou inteligenci lze obecně chápat jako schopnost strojů (technických systémů) napodobovat lidské dovednosti, jako jsou uvažování, učení se, plánování nebo kreativita. AI dnes v té či oné formě využívá téměř každý z nás, a to jak v rámci soukromého života, tak na pracovišti. Umělá inteligence nám nejen přináší inspiraci, ale také nám napomáhá při vyřizování řady rutinních záležitostí. Mnoho procesů se tak automatizuje a zároveň se zvyšuje naše efektivita a produktivita.

Pro komunikaci s umělou inteligencí pomocí textového rozhraní bývá nejčastěji využíván ChatGPT (obdobně nicméně funguje např. Microsoft Copilot). Tato technologie je naprogramována k adaptaci a učí se také ze vstupů, které od nás obdrží.

Co to tedy znamená? Informace, které od svých uživatelů ChatGPT získá v podobě promptů (jde o textové zadání, příkaz či požadavek), vyhodnotí, zpracuje a vygeneruje řešení či odpověď. Vše následně využije pro své učení, a to včetně informací, které AI poskytne nám samotným. Takto získané vědomosti mohou být ChatemGPT dále využity při zpracování odpovědí na zadané prompty jiných osob. Každá osoba, která má přístup do ChatuGPT, tak může potencionálně zjistit naše know-how, myšlenky, či nápady (které jsme vtělili do námi zadaných promptů). Přehlížet přitom nelze ani to, že ChatGPT už má za sebou i úniky dat. Jeden bug (chyba) v jeho kódu v březnu minulého roku dokonce způsobil, že někteří uživatelé mohli vidět historii konverzací s ChatemGPT jiných uživatelů; odhalená data obsahovala mj. jejich údaje používané při platebním styku.

V důsledku „neopatrného“ využívání ChatuGPT tedy může dojít k závažným právním následkům (např. v podobě vzniku práva na náhradu majetkové či nemajetkové újmy), které mohou mít nepříznivý dopad jak na samotné uživatele ChatuGPT, tak na jejich zaměstnavatele.

Ze všech shora uvedených důvodů zdůrazňujeme potřebu bezpečnostních protokolů a vnitřního organizačního nastavení využívání ChatuGPT anebo obdobné technologie v rámci pracovněprávního vztahu (potažmo na pracovišti). A to například v podobě vnitřní směrnice upravující práva a povinnosti zaměstnanců při užití těchto technologií. Porušování stanovených povinností by pak mělo hrát roli (nejen) při odměňování za vykonanou práci, tedy mimo jiné při určování výše nenárokové složky mzdy nebo platu.

JUDr. Ing. Eva Daniela Cvik, Ph.D. et. Ph.D. / JUDr. Oldřich Řeháček, Ph.D., LL.M.