Virus si dosud vyžádal tři oběti. Jeho hlavním zdrojem jsou hlodavci. K nákaze u člověka nejčastěji dochází vdechnutím prachu kontaminovaného močí nebo trusem infikovaných zvířat, méně často prostřednictvím kontaminovaných potravin. Přenos z člověka na člověka je podle dosavadních poznatků velmi vzácný.
Analýza založená na datech WHO, CDC Africa a mediálních zprávách ukazuje jako nejpravděpodobnější místo prvotní nákazy právě Ohňovou zemi či přilehlou část Patagonie. „Pokud se na palubě lodi nenacházeli hlodavci nebo kontaminované předměty, je toto nejpravděpodobnější možné místo původu nákazy,“ tvrdí Jiří Černý, který působí na Fakultě tropického zemědělství ČZU.
Hlavním podezřelým přenašečem je hlodavec z And
Na pevnině se zcela jistě nakazil Pacient 1, sedmdesátiletý muž z Nizozemska. Další případy mohly vzniknout buď přenosem od něj, nebo během krátkého pobytu na pevnině před vyplutím lodi. Přesnou identifikaci viru a místa, kde ke kontaktu s nákazou došlo, ukáže až vyšetřování.
„V Ohňové zemi, stejně jako v přilehlé patagonské oblasti Chile a Argentiny, žije křovinák dlouhoocasý (Oligoryzomys longicaudatus), známý také pod španělským názvem colilargo. To je hlavní rezervoár Andes viru v Patagonii, nejpravděpodobnějšího původce současné epidemie,“ upozorňuje virolog. Dodává však, že se zatím jedná pouze o odhady. Původce infekce přesně odhalí až sekvenování a způsob šíření následné epidemiologické vyšetřování.
Inkubační doba hantaviru Andes se pohybuje přibližně mezi jedním a osmi týdny, nejčastěji ale mezi dvěma a třemi.
Časová osa případů nákazy hantavirem
Onemocnění obvykle probíhá ve dvou fázích:
- počáteční nespecifické příznaky (horečka, bolesti svalů a hlavy),
- rozvoj orgánového postižení a následně těžké selhání plic nebo ledvin (v závislosti na typu viru).
Nemoc může během několika dnů přejít do závažného stavu a rekonvalescence bývá dlouhodobá. V současnosti neexistuje specifická antivirová léčba ani vakcína. Terapie je proto pouze podpůrná a spočívá zejména v doplňování tekutin a zvládání příznaků.
Jakub Kotalík / Foto: Profimedia / Ilustrační foto hlodavce: Yamil Hussein E., Wikimedia Commons
Podobné články
Na prestižním mezinárodním veletrhu Future Forces Exhibition & Forum má svůj stánek také Česká zemědělská univerzita. Představuje se zde prostřednictvím své spin-off firmy ProLab Engineering, která navazuje na vývojové aktivity Technické fakulty. Veletrh zaměřený na obranné a bezpečnostní technologie se
Vědci České zemědělské univerzity v Praze se zařadili mezi nejcitovanější světové odborníky podle prestižní mezinárodní databáze Stanford–Elsevier Global Top 2 % Scientists. Ta každoročně identifikuje výzkumníky s nejvýznamnějším citačním dopadem na základě údajů z databáze Scopus. Hodnocení zohledňuje nejen počet
