Právní okénko Živé univerzity: V kůži oznamovatele aneb Když se studenti učí právu prostřednictvím skutečných příběhů

V průběhu dubna 2026 se na Provozně ekonomické fakultě ČZU uskutečnily dva interaktivní workshopy věnované whistleblowingu neboli oznamování protiprávního jednání. Jejich prostřednictvím měli studenti možnost nahlédnout do situací, v nichž se střetávají právo, etické hodnoty, osobní odpovědnost i odvaha postavit se nesprávnému jednání.

Whistleblowing: když mlčení není řešením

Pojem whistleblowing pochází z anglického výrazu blow the whistle, tedy „zapískat na píšťalku“. V přeneseném významu označuje upozornění na protiprávní či jiné závažné problematické jednání, o kterém se člověk dozví například v souvislosti se svou pracovní činností. Oznamovatelem přitom nemusí být pouze zaměstnanec. Může jím být také stážista, dodavatel, osoba samostatně výdělečně činná nebo bývalý pracovník. Právě tyto osoby se často dostávají k informacím, které nejsou veřejně dostupné, a mohou tak významně přispět k odhalování korupce, podvodů či jiných závažných pochybení.

Rozhodnutí upozornit na problematické jednání však nemusí být jednoduché. Oznamovatelé se mohou obávat ztráty zaměstnání, poškození profesní pověsti nebo negativních reakcí svého okolí. Také proto český právní řád prostřednictvím zákona č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů, stanoví podmínky jejich ochrany před odvetnými opatřeními.

V českém prostředí je navíc whistleblowing někdy stále spojován s negativně vnímaným udavačstvím. Smyslem ochrany oznamovatelů je však něco jiného – umožnit bezpečně upozornit na závažné protiprávní jednání a přispět k transparentnějšímu a odpovědnějšímu fungování organizací i celé společnosti.

V roli oznamovatele, kolegy i nadřízeného

Právě praktické a etické souvislosti whistleblowingu se staly hlavním tématem workshopů V kůži oznamovatele. Studenti se během nich prostřednictvím modelových situací, diskusí a skutečných příběhů seznamovali s rozhodnutími, před nimiž mohou lidé v pracovním prostředí stát.

Jak postupovat při podezření na protiprávní jednání? Komu lze důvěřovat? Jaká rizika může oznámení přinést? A jak by měl reagovat zaměstnavatel, který se o možném pochybení dozví? Účastníci měli možnost nahlížet na jednotlivé situace z různých perspektiv – nejen očima samotného oznamovatele, ale také jeho kolegů, nadřízených či organizace, které se oznámení týká. Mohli formulovat vlastní stanoviska, diskutovat o možných řešeních a uvědomit si, že právní problémy často nemají pouze jednu jednoduchou odpověď. Interaktivní pojetí workshopů přispělo k aktivnímu zapojení studentů a umožnilo jim propojit získané právní znalosti s konkrétními situacemi, s nimiž se mohou v budoucnu setkat ve svém profesním životě.

Praktická výuka, kterou studenti oceňují

Workshopy se setkaly s velmi pozitivní zpětnou vazbou našich studentů. Oceňovali především propojení zajímavého a aktuálního tématu s praktickým zaměřením, a především možnost aktivně se zapojit do řešení konkrétních situací a propojit teorii s praxí.

„Naším cílem je ukázat studentům, že právo není pouze výčtem paragrafů, ale především nástrojem pro řešení konkrétních životních a profesních situací. Proto se snažíme do výuky zapojovat odborníky z praxe a vytvářet prostor pro diskusi, vlastní rozhodování i kritické přemýšlení. Pozitivní ohlasy studentů nás těší a motivují k dalším aktivitám,“ shodují se organizátorky workshopů dr. Jana Boháčková Švábová a dr. Lenka Scheu z katedry práva PEF ČZU.

Na úspěšné workshopy z letního semestru akademického roku 2025/2026 naváže katedra práva i v aktuálním akademickém roce 2026/2027. Studentům bude nadále nabízet prakticky zaměřená setkání s odborníky, která propojují teoretické znalosti s reálnými situacemi a přispívají k jejich profesní přípravě.

JUDr. Jana Boháčková Švábová, Ph.D., LL.M., MBA a JUDr. Lenka Scheu, Ph.D. / Katedra práva Provozně ekonomické fakulty ČZU v Praze

Foto: Shutterstock