Zvyšování lesní těžby v Evropě není tak dramatické. Tým vědců vyvrátil studii Evropského výzkumného centra

Autoři ze Spojeného výzkumného centra Evropské komise tvrdí, že po roce 2016 došlo v Evropě k 69 % nárůstu lesních těžeb. Toto zjištění vyvolalo v Evropě bouřlivé odborné a politické diskuse. Třicet vědců z 13 evropských zemí – včetně odborníků z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze však závěry této studie zpochybnilo vydáním článku v časopise Nature.

Narůstá těžba lesa v Evropě? Ano, ale zdaleka ne v takovém rozsahu, jak uvádí studie publikovaná v časopise Nature z června 2020. Ve studii Abrupt increase in harvested forest area over Europe after 2015 byl na základě satelitních dat zjištěn 69 % nárůst těžeb v Evropě po roce 2016. Autoři ze Spojeného výzkumného centra (JRC) Evropské komise tvrdí, že tento nárůst souvisí s rostoucím trhem se dřevem, který je podporován evropskými politikami z oblasti bioekonomiky a bioenergie. Tato publikace vyvolala bouřlivé vědecké a politické diskuse, které souvisely i s jednáním Evropského parlamentu a Evropské rady o Evropské lesnické strategii po roce 2020. Nyní třicet vědců z 13 evropských zemí – včetně odborníků z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze – zpochybnili závěry této studie. Palahí a kol. ve své reakci “Concerns about reported harvests in European forest” potvrdili, že nárůst těžeb zjištěný JRC vyplývá ze série metodologických pochybení.

Tyto chyby souvisí s podceněním citlivosti satelitních dat, která se v hodnoceném období významně zvýšila, jakož i se změnami lesa v důsledku vlivu přírodních disturbancí. Například mortalita stromů v důsledku sucha, vichřic a napadení kůrovcem byla často nesprávně interpretována jako těžba.

“V budoucnu by informace o lese měly být hodnoceny více obezřetně, zohledňujíc širokou škálu možných metodologických problémů, ještě před zveřejněním předčasných závěrů. Toto vyžaduje zlepšení spolupráce mezi Evropskou komisí a členskými státy, jakož i striktní využívání vědeckých postupů. Jen tímto způsobem je možné podpořit lesnické politiky v rámci Evropské zelené dohody (EU Green Deal),“ řekl k výzkumu Dr. Marc Palahí, ředitel Evropského lesnického institutu (EFI), který tuto studii koordinoval.

“V posledních letech se naše schopnosti hodnotit změny stavu lesa výrazně zlepšily,” doplňuje další z autorů, Dr. Ruben Valbuena z Univerzity v Bangoru. Jedním z nedostatků původní studie bylo, že autoři podcenili míru, v jaké se satelitní záznamy a metody pro jejich hodnocení zlepšily v průběhu hodnoceného období. “Satelitní data mohou být využívána pouze při zohlednění přísných protokolů pro hodnocení chyb a s jasným odlišením změn lesa v důsledku těžeb a jiných příčin,“ dodává Dr. Valbuena.

“Těžba lesa v Evropě se v posledních letech zvýšila o 6 % – nikoliv však o 69 %, jak tvrdí studie JRC. Tento nárůst souvisí zejména s mírným ekonomickým růstem po ekonomické recesi v letech 2008 až 2012. Co je skutečně zarážející, je bezprecedentní nárůst vlivu přírodních disturbancí, které ovlivňují naše lesy v mnoha oblastech Evropy,” potvrzuje prof. Gert-Jan Nabuurs z Univerzity ve Wageningenu, který se na této studii podílel

„Zpochybnění závěrů renomované studie je velice vážný krok. I zde se však prokázala schopnost vědeckého bádaní hledat a poskytovat objektivní informace. I když cesta k nim je někdy klikatá,“ uvádí prof. Tomáš Hlásny a prof. Róbert Marušák z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze.

Důsledky zjištěných pochybení mají globální význam. Mnoho politicky a společensky relevantních studií se dnes opírá o data dálkového průzkumu Země, včetně analýz zaměřených na pochopení rozsahu globálního odlesňování. Tvorba skutečně efektivních politik se proto musí opírat o robustní a vědecky korektní postupy.

Odkaz na celý článek je zde: https://www.nature.com/articles/s41586-021-03292-x