Vyplývá to ze studie v Nature Communications, na níž pracovali v rámci mezinárodního týmu vědci z katedry agroekologie a rostlinné produkce Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU v Praze. Podle výsledků studie se podmínky pro pěstování chmele v Evropě budou měnit nerovnoměrně. Lépe na tom budou severněji položené pěstitelské regiony, kam spadá i Žatecká chmelařská oblast, naopak hůře jižněji položené regiony. Kvůli růstu teplot vzduchu dozrává chmel až o 20 dnů dříve než v minulosti. Dozrávání se navíc posouvá do horkých dnů, což má negativní dopad na obsah alfa hořkých látek. Pokles množství srážek a častější epizody sucha mají zase negativní dopad na výnos.
Předpokládaný pokles výnosu do roku 2050 je podle modelových projekcí v rozmezí od čtyř do 18 procent a obsah alfa hořkých látek o 20 až 31 procent proti současnosti v případě, že nedojde k přijetí adekvátních adaptačních opatření. Vedle dopadů změny klimatu budou muset pěstitelé reagovat i na požadavky udržitelnosti výroby.
Autoři: Dr Ing. Martin Možný / Doc. Dr. Mgr. Věra Potopová
Zdroj: FAPPZ
Podobné články
Na mezinárodním veletrhu a odborném fóru Future Forces Exhibition & Forum se představí také Česká zemědělská univerzita prostřednictvím své spin-off firmy ProLab Engineering, která navazuje na vývojové aktivity Technické fakulty. Veletrh zaměřený na obranné a bezpečnostní technologie se uskuteční 21.–23.
Jak nás klame vlastní mozek a co v přírodě běžně přehlížíme? Prague Science Film Fest (PSFF) přiveze do Prahy dokumenty z celého světa, které ukazují, že i známé věci mohou vypadat úplně jinak. Od 19. do 22. října 2026 nabídne
