Vyplývá to ze studie v Nature Communications, na níž pracovali v rámci mezinárodního týmu vědci z katedry agroekologie a rostlinné produkce Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU v Praze. Podle výsledků studie se podmínky pro pěstování chmele v Evropě budou měnit nerovnoměrně. Lépe na tom budou severněji položené pěstitelské regiony, kam spadá i Žatecká chmelařská oblast, naopak hůře jižněji položené regiony. Kvůli růstu teplot vzduchu dozrává chmel až o 20 dnů dříve než v minulosti. Dozrávání se navíc posouvá do horkých dnů, což má negativní dopad na obsah alfa hořkých látek. Pokles množství srážek a častější epizody sucha mají zase negativní dopad na výnos.
Předpokládaný pokles výnosu do roku 2050 je podle modelových projekcí v rozmezí od čtyř do 18 procent a obsah alfa hořkých látek o 20 až 31 procent proti současnosti v případě, že nedojde k přijetí adekvátních adaptačních opatření. Vedle dopadů změny klimatu budou muset pěstitelé reagovat i na požadavky udržitelnosti výroby.
Autoři: Dr Ing. Martin Možný / Doc. Dr. Mgr. Věra Potopová
Zdroj: FAPPZ
Podobné články
Hlavní město hostí od neděle 21. do čtvrtka 25. června 2026 poprvé v historii letní Olympiádu dětí a mládeže. Největší republiková soutěž mladých sportovců se koná každoročně od roku 2003 a je vyhrazena pro mladé sportovce ve věku od dvanácti
Evropský výzkumný projekt LENS, na kterém se podílela také Technická fakulta ČZU v Praze, odhalil výrazné rozdíly mezi laboratorními testy a skutečným provozem motocyklů a dalších lehkých vozidel. Výzkumníci zjistili, že v běžném provozu produkují tato vozidla výrazně více hluku
