Vyplývá to ze studie v Nature Communications, na níž pracovali v rámci mezinárodního týmu vědci z katedry agroekologie a rostlinné produkce Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU v Praze. Podle výsledků studie se podmínky pro pěstování chmele v Evropě budou měnit nerovnoměrně. Lépe na tom budou severněji položené pěstitelské regiony, kam spadá i Žatecká chmelařská oblast, naopak hůře jižněji položené regiony. Kvůli růstu teplot vzduchu dozrává chmel až o 20 dnů dříve než v minulosti. Dozrávání se navíc posouvá do horkých dnů, což má negativní dopad na obsah alfa hořkých látek. Pokles množství srážek a častější epizody sucha mají zase negativní dopad na výnos.
Předpokládaný pokles výnosu do roku 2050 je podle modelových projekcí v rozmezí od čtyř do 18 procent a obsah alfa hořkých látek o 20 až 31 procent proti současnosti v případě, že nedojde k přijetí adekvátních adaptačních opatření. Vedle dopadů změny klimatu budou muset pěstitelé reagovat i na požadavky udržitelnosti výroby.
Autoři: Dr Ing. Martin Možný / Doc. Dr. Mgr. Věra Potopová
Zdroj: FAPPZ
Podobné články
Česká zemědělská univerzita je ve dnech 9.– 13. září 2024 hostitelkou mezinárodní konference IENE 2024 na téma Biodiverzita a budoucnost dopravy. Na programu jsou plenární prezentace předních odborníků z oboru, tematické přednášky, interaktivní diskuse, prezentace posterů a exkurze za příklady
Chytrá krajina Amálie u Lán se v pátek 6. září 2024 stala místem setkání zástupců České zemědělské univerzity v Praze a společnosti T-Mobile s ministrem zemědělství Markem Výborným. Záměrem bylo prezentovat unikátní výzkumný projekt, svého druhu laboratoř pod širým nebem
