Vyplývá to ze studie v Nature Communications, na níž pracovali v rámci mezinárodního týmu vědci z katedry agroekologie a rostlinné produkce Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU v Praze. Podle výsledků studie se podmínky pro pěstování chmele v Evropě budou měnit nerovnoměrně. Lépe na tom budou severněji položené pěstitelské regiony, kam spadá i Žatecká chmelařská oblast, naopak hůře jižněji položené regiony. Kvůli růstu teplot vzduchu dozrává chmel až o 20 dnů dříve než v minulosti. Dozrávání se navíc posouvá do horkých dnů, což má negativní dopad na obsah alfa hořkých látek. Pokles množství srážek a častější epizody sucha mají zase negativní dopad na výnos.
Předpokládaný pokles výnosu do roku 2050 je podle modelových projekcí v rozmezí od čtyř do 18 procent a obsah alfa hořkých látek o 20 až 31 procent proti současnosti v případě, že nedojde k přijetí adekvátních adaptačních opatření. Vedle dopadů změny klimatu budou muset pěstitelé reagovat i na požadavky udržitelnosti výroby.
Autoři: Dr Ing. Martin Možný / Doc. Dr. Mgr. Věra Potopová
Zdroj: FAPPZ
Podobné články
Nezvykle teplé jarní dny s sebou kromě příjemných stránek života přinášejí i ty stinné, a sem rozhodně patří vysoká aktivita klíšťat. Nemusíme ale čekat, až si všimneme černé tečky lezoucí po noze s úmyslem zakousnout se. Konkrétní rozšíření nevítaného parazita
Sálající asfalt, nad kterým se tetelí rozžhavený vzduch, vyprahlé a vyšlapané trávníky, kotouč oranžového slunce v oparu prachu… Léto se blíží a v mnoha městech naší republiky bude vypadat nějak takhle. Klimatická změna eskaluje efekt tepelného ostrova města, který zhoršuje
