Společně s Biogas Research Team se vědkyně zaměřuje na česko-ukrajinský projekt zahrnující produkci bioplynu a způsoby recyklace chemických odpadů, které vznikají například při výrobě průmyslových hnojiv.
„Zabývám se především procesy anaerobní digesce/fermentace organického odpadu pro produkci bioplynu, konkrétně mě pak zajímají možnosti využití fosfosádrovce. Výzkumu recyklace fosfosádrovce jsem se na Ukrajině věnovala již víc než 10 let. Nyní v tom pokračuji v České republice. Například v oblasti Sumy se nachází až 15 milionů tun tohoto vedlejšího produktu, a vlastně odpadu, na skládkách. V celé Ukrajině pak je na skládkách více než 45 milionů tun tohoto odpadu. Vzhledem k tomu, že docent Hynek Roubík má již zkušenosti s recyklací fosfosádrovce pro jeho využití v produkci hnojiv šetrných k životnímu prostředí a v bioprocesech pro výrobu bioplynu, očekávám, že náš výzkum přinese hodnotné výsledky,“ pokračuje docentka Chernysh.
Problém se skladováním a recyklací fosfosádrovce, který vzniká především jako vedlejší produkt při výrobě fosforečných průmyslových hnojiv, je celosvětový, týká se například i Polska, Španělska nebo Německa. Biogas Research Team se tedy soustřeďuje na to, jak tento produkt dále zužitkovat: „Existuje mnoho cest využití fosfosádrovce. Dle našeho názoru se dá využít například na podporu růstu bakterií v rámci anaerobní fermentace, a tedy následné produkce bioplynu. A také, jak už jsem zmiňovala, chceme dosáhnout benefitu jeho recyklace pro využití fosfosádrovce jako součásti hnojiva. To je velice aktuální téma z hlediska zajištění bezpečnosti potravin a zároveň takzvané zelené energie. Snažíme se tedy spojit tato témata do jednoho projektu, a to vše pomocí bioprocesů.“
Výsledky výzkumu by mohly přispět k redukci skládek s fosfosádrovcem. Ty jsou totiž často otevřené, a tak může docházet k emisím chemikálií do okolí. Výroba bioplynu z anaerobní digesce zároveň přispívá k redukci skleníkových plynů, takže pozitivně mohou ovlivnit také tzv. cirkulární bioekonomiku. Poznatky z výzkumu mohou být následně využity jak v chemickém průmyslu, tak v zemědělství.
Od května 2023 má docentka Chernysh podporu programu Marie Skłodowska-Curie Actions. Jedná se o referenční program Evropské unie na podporu talentovaných vědců, nyní i se zaměřením na vědce z válkou postižené Ukrajiny: „Jsem velmi vděčná, že jsem tuto podporu získala. Umožňuje mi nejen pokračovat ve výzkumu nejméně další dva roky, ale také mi usnadňuje jeho financování a hrazení nákladů.”
Docentka Yelizaveta Chernysh původně do Česka přijela se svou sestrou a jejími dětmi. Sestřin manžel však zůstal na Ukrajině, a protože byl pro sestru život v Praze bez muže obtížný, a také drahý, nakonec se vrátila domů: „Je to velice těžké. Sumy se navíc nachází zhruba 50 km od hranic s Ruskem. Nesmírně si proto vážím přátelské podpory celého týmu Biogas Research Team, a samozřejmě i úžasné podpory České zemědělské univerzity. Věřím, že výsledky našeho výzkumu přinesou ovoce všem zúčastněným stranám,” dodává na závěr docentka Chernysh.
Věra Klimšová
Foto: Petr Zmek
doc. Yelizaveta Chernysh
Podobné články
Filmový festival Prague Science Film Fest zná vítěze letošního ročníku. Hlavní cenu za nejlepší mezinárodní vědecký dokument získal snímek Derek vs Derek, který s humorem sleduje spor dvou sousedů o budoucnost venkova. Studentská porota ocenila Mykokosmos, který měl na festivalu
Ve dnech 3. a 4. listopadu 2026 se Česká zemědělská univerzita v Praze opět zapojí do podpory zdraví, prevence a zdravého životního stylu. Také letošní Dny zdraví jsou zaměřeny především na zaměstnance univerzity, jimž nabídnou individuální konzultace a vyšetření lékařů,
