Závěr byl jednoznačný – projevy přeměn využití půdy mohou být v travních porostech detekovatelné i za 200 let. Místní historické využívání půdy ovlivnilo výskyt některých druhů na základě jejich ekologických preferencí. Na druhové bohatství a celkové složení společenstev mají největší vliv současné podmínky prostředí. Článek je k dispozici v časopise Landscape Ecology.
„Obrovskou devizou, kterou máme k dispozici, jsou právě několik staletí staré mapové podklady vzniklé za Rakouska-Uherska. Samozřejmě jsme předpokládali, že nějaký vliv chování našich předků v krajině na dnešní vegetaci mít bude. Bez takto unikátních a detailních zdrojů bychom ale byli stále v rovině hypotéz. Jsem rád, že jsme nyní mohli tyto mechanismy vyhodnotit. Otázkou zůstává, jak se na vegetaci projeví naše vlastní aktivity v dalekém budoucnu,“ dodává vedoucí týmu Petr Keil.
Zdroj: FŽP
Citace: Midolo, G., Skokanová, H., Clark, A.T. et al. Nineteenth-century land use shapes the current occurrence of some plant species, but weakly affects the richness and total composition of Central European grasslands. Landscape Ecology 40, 22 (2025).
Podobné články
Po letech sucha, kůrovcových kalamit a narůstajících klimatických extrémů dnes už neplatí, že stačí „jen“ vysadit více stromů. Projekt SUPERB inicioval obnovu lesů na takřka 1,5 milionu hektarů půdy a přinesl výsledky, které mění přístup k obnově lesů napříč Evropou.
Fotograf divoké přírody Petr Bambousek se stal letošním laureátem Ceny děkana Fakulty životního prostředí, která se na této fakultě uděluje každoročně v rámci oslav Dne Země. V minulosti prestižní ocenění získali například jaderná inženýrka Dana Drábová či kněz, molekulární biolog
