Voda a její neustálá proměna: Mezinárodní workshop katedry zahradní a krajinné architektury České zemědělské univerzity

„Voda jako hrozba i přítel, bez kterého nemůžeme být.“ Vše, co se s tímto tématem spojuje, je v současnosti velice aktuální i v rovinách hospodaření s vodou i zadržováním vody v krajině. Poetika a estetická hodnota spojená s funkcí vody je široké téma, ke kterému lze přistupovat zcela individuálně. Byla tedy otevřenou výzvou pro studenty našich škol s možností vytvoření projektů zaměřených na subjektivní lyriku spojenou s vodní hladinou i tokem vody v krajině. Lokalita v oblasti Schönsee – Dietersberg byla pro nás zcela ideální. V samotném Schönsee je veliká vodní plocha a řeka Ascha, kde se také instalovalo několik projektů. Měli jsme možnost vytvářet land artové projekty na hladině vody anebo v její bezprostřední blízkosti. Na březích vodních ploch, vodních toků i v přilehlé krajině. Schopnost identifikovat se s procesem vody, reagovat na její funkci v krajině. Pracovat s optickým klamem a reflexí vodní plochy. Zachytit pohyb, pracovat se spodní projekcí světla i prouděním vzduchu. To vše bylo tématem našich koncepcí a projektů. Vznikla tak řada různých realizací, instalací, intervencí i v současnosti jedno rozpracované video „Zpívající voda“.

Účastníky za katedru zahradní a krajinné architektury byli Veronika Syřišťová, Anička Součková, Tereza Nidetzká, Sandra Landfeldová, Anežka Rüklová, Barbora Jonášová, Markéta Holmanová, Vojtěch Hnízdil a akademický sochař Aleš Hnízdil.

Ve svém projektu „Cesty vody“ Veronika Syřišťová a Anička Součková odkazují na fenomén napřimování vodních toků a jeho důsledky z druhé poloviny 20. století v ČR v konfrontaci s meandrujícím tokem řeky Ascha. Barbora Jonášová a Markéta Holmanová vytvořily společně několik projektů s názvy „Zrcadlení,“ „Vodohra,“ „Pítka,“ „Verše psané na vodu“. Uplatňují tak svůj smysl pro poetiku a malebnost krajiny. Anežka Rüklová vytvořila pozoruhodný, kontraverzní projekt „Přežijí?“, který upoutal velikou pozornost. A jak by se líbilo vám, kdyby vás odstřihli? Instalace infuzních setů v porostu popadaných stromů působí na první pohled zcela nepatřičně, ale současně jako výkřik a silné ekologické gesto. Stejně tak Sandra Landfeldová ve svém projektu „Voda na příděl“ akcentuje obdobné ekologické téma. Vojtěch Hnízdil vytvořil pomocí kamenů, kovových sítí, konstrukcí a spirál objekt, který zobrazuje paralelní dopadání těles na vodní hladinu, a je tak hravou instalací přímo v korytu řeky. Tereza Nidetzká ve spolupráci s doc. Alešem Hnízdilem uplatňuje svoje hlasové nadání ve video projektu „Zpívající voda.“ Doc. Aleš Hnízdil vytvořil dva projekty – „Když padá modré z nebe“ a „Osa prázdnoty a vertikální princip vody“, kdy existence všeho živého je podmíněna přítomností vody, a tak je vlastně tento vertikální princip podmínkou života.

Také projekty studentů z Německa a Francie stojí za pozornost a jsou obohacením celého workshopu nahlížení na téma vody. Tři projekty odCécile Agustoni, Cosimy Grünn a Jakoba Bergera se dotýkají toku řeky Ascha a všímají si tří krajinných oblastí, kudy protéká. Studentky z Francie Philippine Denies, Sterenn Kerloeguen a Mathilde Dalle Mese chápou vodu jako zdroj znovuzrození a vnímají její nepostradatelnou funkci v procesu, ve kterém se na první́ pohled může zdát, že jde o neživý́ stav nahromaděného mrtvého dřeva. Ve skutečnosti však ukrývá́ četné́ formy života, jako jsou mechy nebo houby, a voda jim tak dává nový život.

doc. Aleš Hnízdil