Klimatická adaptace se stále více přesouvá od strategií a plánů ke konkrétním opatřením. Některé z nich návštěvníci uvidí po oba dny v Kampusu Hybernská v rámci otevřené expozice tří interaktivních modelů: dům ukáže, jak ho ochladí zeleň, voda a stín, model tří střech porovná klasickou, zelenou a retenční variantu a model vodního toku předvede, v čem se liší narovnaný kanál od přírodě blízkého potoka.
V rámci doprovodného programu 16. září lze navíc vyrazit na komentovanou procházku centrem Prahy dlouhou necelé tři kilometry, která propojí místa, kde už podobná opatření fungují v praxi.
ČZU stojí u zrodu nové platformy
Klíčovou roli v programu hrají odborníci z Fakulty životního prostředí ČZU. Tereza Hnátková je jednou z tváří AdaptHubu – platformy, která má propojit města, úřady, vědce i praxi a pomoct jim sdílet zkušenosti s adaptací na klimatickou změnu. Doktorka Hnátková otevře ranní program představením AdaptHubu a Národní adaptační mapy Česka a odpoledne ukáže, jak se Kampus Hybernská proměňuje v klimaticky odolný „vzorový“ komplex budov.
Pavel Dvořák z ČZU, který bude se starosty Chodova a Malých Žernosek diskutovat o takzvaných demonstračních lokalitách – místech, kde lze v praxi ověřit, jestli adaptační opatření skutečně fungují, než se nasadí ve velkém měřítku.
Co dalšího program nabídne
Dopoledne 15. září (9:30–13:00) doplní panelové debaty o tom, jak posunout adaptaci od papírových strategií ke skutečné realizaci, a inspirace z praxe od odborníků i architektů. Odpolední program (14:00–18:00) pak ve spolupráci s pražským magistrátem představí, jak si s klimatem poradí přímo hlavní město, a to od hospodaření s dešťovou vodou přes výsadbu odolných stromů až po proměnu náměstí Jiřího z Poděbrad. Den zakončí neformální networkingový koktejl.
Praktické informace
- Kdy: 15. a 16. září 2026
- Kde: Kampus Hybernská (Cirkulární hub), Hybernská 998/4, Praha 1
- Vstup: zdarma, doporučena registrace
- Přístupnost: bezbariérové, program probíhá v češtině
- Info a registrace: luma.com/pd1g65q4
Podobné články
Jak může agrolesnictví pomoci zemědělcům lépe čelit klimatickým změnám a proč bychom se na stromy v zemědělské krajině měli dívat také jako na ekonomickou příležitost? I o tom diskutovaly čtyři významné osobnosti světového agrolesnictví na mezinárodním setkání v Praze. Podle
Aktuální vydání prestižního vědeckého časopisu Nature obsahuje ve své rubrice Correspondence sloupek ekologa Petera Mikuly z bullabu na katedře ekologie FŽP ČZU.
