Akci organizoval Národní adaptační hub Česko ve spolupráci s Odborem ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy a Fakultou životního prostředí ČZU. Česká zemědělská univerzita zajistila také občerstvení v podobě produktů z Potravinářského pavilonu Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů.
Jak na úspěšnou realizaci adaptačních opatření?
Ústředním tématem celého programu byl přenos adaptačních strategií do každodenní praxe. Akce cílila na propojení zkušeností měst, veřejné správy, akademické sféry a odborné praxe a společnou identifikaci přístupů, které by uspíšily realizaci adaptačních opatření v Česku.
Mezi účastníky Národního adaptačního dne proto nechyběli hosté z Ministerstva životního prostředí a Ministerstva místního rozvoje, pražského magistrátu a městských částí, krajských úřadů (KÚ Libereckého kraje), univerzit (ČZU, ČVUT, MUNI, AVU), státních institucí (VÚK Průhonice, CzechInvest, Povodí Ohře) nebo neziskových organizací (JINAG, Fórum ochrany přírody, Zelený kruh).
Diskutovalo se také o úloze demonstračních lokalit v klimatické adaptaci nebo o tom, jakým výzvám z hlediska změny klimatu dnes čelí česká města.
Klimaticky odolnější hlavní město
Celý odpolední blok se věnoval klimatické adaptaci Prahy. Jak Praha nakládá s dešťovou vodou, městskou zelení, veřejným prostranstvím a modrozelenou infrastrukturou? Jaké kroky podniká ke zvýšení odolnosti města vůči změnám klimatu?
S tím se mohli návštěvníci Národního adaptačního dne seznámit na příkladech konkrétních projektů, jako je například nedávná obnova náměstí Jiřího z Poděbrad nebo připravovaná adaptační opatření přímo v místě konání akce – v Kampusu Hybernská. Ten se má stát vzorovým příkladem úspěšné adaptace na změnu klimatu v prostředí husté městské zástavby. V plánu jsou zde řešení zaměřená třeba na hospodaření s dešťovou vodou, ochlazování města nebo sběr dat a pro navazující adaptační projekty i vzdělávání.
Praktické ukázky adaptačních řešení: Od zelené střechy po přirozený vodní tok
Aby se o převádění adaptačních řešení do praxe jen nemluvilo, organizátoři zařadili do programu také interaktivní adaptační výstavu, která představila tři interaktivní demonstrační modely.
Model adaptačního domu ukázal vliv zeleně, vody a stínění na mikroklima budovy. Srovnání klasické, zelené a retenční střechy z hlediska zadržování vody, jejího odtoku a ochlazování nabídl model tří typů střech. A na modelu revitalizovaného toku bylo možné se seznámit s rozdílem mezi narovnaným a přírodě blízkým vodním tokem z pohledu zadržování vody, rychlosti, odtoku a ekologických funkcí.
Udržitelnost není jen ekologická
Skutečně udržitelné řešení musí fungovat současně ve třech rovinách: environmentální, ekonomické a společenské. Musí tedy nejen řešit konkrétní problém v území, ale také být dlouhodobě finančně zvládnutelné, srozumitelné a přijatelné pro veřejnost.
Cílem adaptačních projektů by nemělo být vytváření stále nových izolovaných pilotů, ale přenos zkušeností do dalších míst a projektů. Národní adaptační den proto propojil zástupce veřejné správy, univerzit, státních institucí i neziskových organizací a vytvořil prostor pro sdílení konkrétních zkušeností z praxe.
Adaptace nemůže být krátkodobým projektem. Má se stát běžnou součástí toho, jak plánujeme, stavíme, spravujeme města a krajinu a jak o jejich budoucnosti přemýšlíme.
Podobné články
Jak se českým vysokým školám daří naplňovat cíle Strategie internacionalizace vysokého školství do roku 2030? Odpověď přináší nová studie Národního vzdělávacího fondu, která porovnala 26 veřejných vysokých škol v České republice. Z jejích závěrů je patrné, že jednotlivé univerzity volí
Upozornit na protiprávní jednání, nebo raději mlčet? Co když je v sázce zaměstnání, profesní pověst či vztahy s kolegy? Taková rozhodnutí mohou být v reálném životě mnohem složitější, než se na první pohled zdá. Studenti Provozně ekonomické fakulty ČZU si
