V tomto kontextu je třeba mít na paměti, že i zemědělství je odvětvím, které má na svědomí významnou produkci skleníkových plynů a v určitých případech může mít negativní dopady na životní prostředí. Proto je zcela zásadní přistoupit k transformaci zemědělství a produkci potravin a hledat takové metody, které budou šetrnější k životnímu prostředí. Důležitost ekologického přístupu v zemědělství nabírá na stále větším významu, jelikož je celosvětově vnímáno jako zásadní alternativa pro zemědělskou výrobu budoucnosti. Nejinak je to mu i v Bosně a Hercegovině, kde ekologické zemědělství představuje možnost pro rozvoj nových ekonomických aktivit, jako je cestovní ruch, zvýšení vývozu potravin nebo speciální potravinářské výroby.
A protože ani pracovníkům na Fakultě tropického zemědělství není osud planety lhostejný, navázali na předchozí roky úspěšné spolupráce s Univerzitou v Mostaru a Univerzitou Džemala Bijediče v Mostaru. V roce 2022 se v rámci projektu č. 2022-PKVV-15 s názvem Podpora vzdělávání a vědecký výzkum v oblasti ekologického zemědělství financovaného Ministerstvem zahraničních věcí ČR orientovali právě na tato neodkladná témata spojená s ekologickým zemědělstvím.
Na partnerské Univerzitě Džemala Bijediče v Mostaru se uskutečnily dva workshopy vedené pedagogy z FTZ. Jeden z nic vedený prof. Janem Banoutem byl zaměřen na zpracování organického odpadu a jeho následné využití k obohacení půdy organickou hmotou. Bez využití faremních organických odpadů nelze v ekologickém zemědělství dosáhnout obstojných výnosů a zároveň se jedná o jednu z podmínek získání certifikace ekologického provozu. Účastníci workshopu tak získali znalosti o biologických procesech při rozkladu organické hmoty a o různých technologiích kompostování. Rovněž se diskutovalo o technologických parametrech při kompostování, jako je teplota, vlhkost, pH, poměr C:N atd., postupy optimalizace surovinové skladby kompostu a jeho aplikace na půdu. Nedílnou součástí byla i prezentace pozitivních dopadů aplikace organických hnojiv (kompostu, vermikompostu) na půdní úrodnost, půdní strukturu a obecně na fyzikální vlastnosti půdy.
Druhý z workshopů vedený doc. Miroslavou Bavorovou se zabýval základem sběru dat v terénu a jejich vyhodnocením se zaměřením na ekologické zemědělství. Studenti nejprve vytvořili dotazník zaměřený na výzkum bariér, které zabraňují farmářům přejít na ekologický způsob produkce potravin. Poté provedli dotazníkové šetření mezi farmáři v různých oblastech Bosny a Hercegoviny a pomocí deskriptivní analýzy dat a regresními modely se naučili data vyhodnocovat.
Aktivity vědců ČZU v Bosně a Hercegovině v závěru roku 2022 završila vědecká konference „Organic Farming in the Western Balkan“.
Ing. Iva Kučerová, Ph.D.
Podobné články
V případě napadení se termití dělníci na sklonku života obětují a odstartují explozivní chemickou reakci. Jejím výsledkem je toxická tekutina, která znehybní a otráví protivníka. Tento obranný mechanismus termitů v podobě enzymu a jeho vlastnosti zkoumali vědci z Ústavu organické
Prestižní ocenění E.ON Energy Globe získala rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Ocenění spolu s patronkou projektu Jitkou Čvančarovou převzal Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci v roce 2015 založila. Na úspěšnosti projektu má
