„Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují na vhodné podmínky, které v této lokalitě mají velcí kopytníci. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Mezi partnery této společnosti patří Česká zemědělská univerzita v Praze. Dlouhodobou spolupráci s Českou krajinou univerzita stvrdila podpisem memoranda vloni na podzim.
Kromě zakládání nových rezervací v Česku vyměňuje milovická rezervace přírůstky také se zahraničními lokalitami. Například zubry s chovy ve Francii a Nizozemí, divoké koně s rezervací v Německu. „Výměna zvířat je důležitá pro zajištění dostatečné genetické různorodosti stád. V uzavřených rezervacích nemají zvířata možnost migrovat, proto je jejich převoz v rámci Evropy podstatnou součástí péče o genetickou pestrost populací,“ doplnil Dalibor Dostál.
Součástí zvyšování genetické pestrosti českých stád velkých kopytníků byl i nedávný dovoz dvou samic praturů s mláďaty z Nizozemí do rezervace v Novohradských horách.
Rezervaci velkých kopytníků může veřejnost podpořit hlasováním v soutěži o ekologické Oskary. Součástí ceny je finanční odměna, kterou by ochránci přírody využili na zlepšení zázemí pro velké kopytníky v milovické rezervaci.
Zdroj: Česká krajina
Podobné články
V roce 1957 se na podnět mezinárodní konference lékařů, která ve švýcarském Interlakenu jednala o významu mléka ve výživě lidí, poprvé slavil Světový den mléka. Nejprve připadal na květen, od roku 2001 si ho připomínáme 1. června. Česká republika v
Jak vypadá výuka ve chvíli, kdy se místo modelových zadání pracuje s konkrétním městem a jeho skutečnými potřebami? Studenti programu Veřejná správa a regionální rozvoj na Provozně ekonomické fakultě ČZU si to letos vyzkoušeli přímo v Kralupech nad Vltavou.
