Svátek má

Rudolf
API key not valid, or not yet activated. If you recently signed up for an account or created this key, please allow up to 30 minutes for key to activate.
Generic selectors
Pouze přesné shody
Hledat v titulku
Hledat v obsahu
Post Type Selectors
API key not valid, or not yet activated. If you recently signed up for an account or created this key, please allow up to 30 minutes for key to activate.

V aule České zemědělské univerzity v Praze se diskutovalo na téma Bioekonomika ve světle výsledků klimatické konference COP26 Glasgow 2021

Česká zemědělská univerzita v Praze hostila v úterý 17. května 2022 konferenci Bioekonomika ve světle výsledků klimatické konference COP26 Glasgow 2021. Setkání odborníků zabývajících se dopady klimatické změny a obnovitelnými zdroji energie zorganizovaly Česká zemědělská univerzita v Praze a Platforma pro bioekonomiku České republiky ve spolupráci s Technologickým centrem Akademie věd ČR.

Konferenci zahájil prorektor pro mezinárodní vztahy a první prorektor ČZU prof. Michal Lošťák: „Tato konference přistupuje ke změně klimatu komplexně. Nejedná se pouze o technologicko-procesní záležitosti a o ochranu životního prostředí, je zde i ekonomický, sociální a vzdělávací rozměr. To na světových summitech o bioekonomice zaznívá často, protože právě propojení ekonomického, sociálního a technologicko-environmentálního aspektu umožňuje ukotvení celého konceptu bioekonomiky,“ zdůraznil prof. Lošťák s tím, že Česká zemědělská univerzita v Praze je součástí European League for Life Sciences, sdružení padesáti univerzit z celé Evropy, v němž je koncept bioekonomiky ústředním projektem. A v tomto duchu univerzity vychovávají budoucí ekonomické lídry.

Účastníky konference přivítal také doc.  Miroslav Hájek, předseda Platformy pro bioekonomiku České republiky: „Je mi velkou ctí přivítat na půdě České zemědělské univerzity v Praze odborníky z rozmanitých oborů týkajících se multidisciplinárního oboru bioekonomiky. Na této konferenci budeme diskutovat aspekty týkající se bioekonomiky a její širší souvislosti v kontextu významné klimatické konference COP26 Glasgow 2021. Konferenci jsme uspořádali hybridně, aby se každý, koho tato tematika zajímá, mohl připojit a vyslechnout významné odborníky a jejich výzkumné aktivity.“

Hned poté dostali prostor k prezentaci vysoce aktuálních témat další odborníci.

Výstupy z loňské konference o klimatu v Glasgow prezentoval dr. Pavel Zámyslický z Ministerstva životního prostředí ČR. Ing. Leoš Gál, předseda řídicího výboru České technologické platformy pro biopaliva, prezentoval význam biomasy nejen pro energetiku, ale také pro potravinářství, farmaceutický průmysl a další odvětví.

Ekologický politik RNDr. Martin Bursík se zaměřil na využití obnovitelných zdrojů energie a aktivity směřující ke snížení emisí skleníkových plynů a nabídl srovnání situace u nás a v jiných evropských zemích. On sám stojí v čele komise hl. m. Prahy pro udržitelnou energetiku a klima. V této souvislosti upozornil, že jeho expertní tým zpracoval klimatický plán Prahy, což je návod, jak snížit emise skleníkových plynů v souladu s mezinárodními doporučeními. „Modelové scénáře hovoří o snižování emisí do roku 2030 a dosažení klimatické neutrality do roku 2050. My máme v plánu snížení emisí o 32 % ve srovnání s rokem 2010,“ zdůraznil Martin Bursík a podtrhl význam spolupráce evropských měst, pro kterou byla konference v Glasgow ideální příležitostí: „Vedli jsme bilaterální jednání s Londýnem, Paříží, Vídní, utvořili jsme klimatická partnerství. V době českého předsednictví EU bychom rádi v září uspořádali rozhovory o klimatu, které by se odehrávaly na úrovni expertních týmů.“ 

Na dopolední panel konference navázala sekce s názvem Vzdělávání – „smart population“ jako základní předpoklad pro inovace a tvorbu znalostních center. Doc. Eva Cudlínová tento panel uvedla a přivítala rovněž prezentující, jejichž tematika se dotýká vzdělávání udržitelného rozvoje a otázek životního prostředí. Ing. Jiří Dlouhý z Centra pro otázky životního prostředí Karlovy univerzity seznámil účastníky mimo jiné s návrhy cílů pro klimatické vzdělávání a Ing. Kateřina Tomšíková, Ph.D. z Institutu vzdělávání a poradenství představila možnosti inovací pro budoucnost středního zemědělského školství v ČR. Ing. Roman Buchtele seznámil všechny účastníky se svým výzkumem týkajícím se vnímání environmentálního vzdělávání.

Panel B s názvem Podpory a zelené financování se zaměřením na bankovní sektor uvedla doc. Jarmila Zimmermannová a rovněž uvítala zástupce České národní banky dr. Tomáše Kadrmase, Ministerstva životního prostředí Mgr. Bc. Richarda Juříka a ředitele divize Životní prostředí ENVIROS, s.r.o., Ing. Pavla Růžičku. Mgr. Bc. Richard Juřík hovořil o vybraných aspektech zelených investic, taxonomie a nefinančním reportingu, dr. Tomáš Kadrmas o přístupu ČNB ke klimatickým otázkám: „Dopady hmotných i tranzitivních rizik (přímé a nepřímé efekty klimatických změn) spadají do působnosti centrálních bank,“ zdůraznil vedoucí referátu zátěžových testů odboru makroobezřetnostní politiky ČNB dr. Kadrmas. Ing. Pavel Růžička zdůraznil zejména přístup a motivace podniků v kontextu udržitelnosti s ohledem na nefinanční reporting, v neposlední řadě úskalí uhlíkové stopy, včetně nutnosti dodržení principu adicionality.

Další zajímavý navazující panel Udržitelnost v zemědělsko-potravinářském sektoru z pohledu snižování emisí skleníkových plynů moderovala Ing. Monika Tomaniová, Ph.D., z Ústavu analýzy potravin a výživy. Představila iniciativu Report EIT Food – Cultivating our climate a rovněž další odborníky. Udržitelnost v potravinářském průmyslu (uhlíkové hospodaření) poutavě prezentoval dr. Jan Pivoňka, priority společnosti Nestlé v oblasti udržitelnosti přiblížila Mgr. Martina Šilhánová ze Sustainability Lead Nestlé CZ&SK. Moderní možnosti diverzifikace proteinů při výrobě potravin představila prof. Jana Hajšlová a dr. Karel Klem z CzechGlobe uvedl prezentaci s názvem Uhlíkové zemědělství – návrat ke kořenům? Diskuse se zúčastnila také Ing. Ivana Procházková z ProVeg International.

Na reflexe cílů Klimatické konference v zaměření výzev programu Horizon Europe upozornila Ing. Naďa Koníčková z Technologického centra AV ČR. RNDr. Miloš Kužvart, výkonný ředitel České asociace oběhového hospodářství uvedl: „V současné době je Česká republika vystavena rostoucím cenám téměř veškerých surovin a jejich kritickému nedostatku. Dramatický nárůst cen energií ovlivňuje i provozy zpracování odpadů. Pro využití principů bioekonomiky a přechod na udržitelnější podnikatelský model a pro zvýšení odolnosti vůči krizovým situacím včetně již existující surovinové a energetické krize potřebují malé a střední podniky nové obchodní nástroje.“ RNDr. Miloš Kužvart rovněž shrnul celodenní jednání a ujal se slavnostního zakončení, ve kterém mj. doporučil, aby se obdobné konference k aktuálním tématům konaly v příštích letech pravidelně.

Konference byla určena studentům, manažerům, podnikatelům, odborníkům na klimatickou změnu, bioekonomiku a dalším zainteresovaným stranám – všem, kteří o problematiku klimatické změny a souvisejících témat jeví zájem a chtějí se v dané tematice dále rozvíjet a vzdělávat.

Podobné články

Rychlé odkazy

Shop ČZU

Point One

CVPK

Klub absolventů

Poníček

Kariérní centrum

Skip to content