Užívat probiotické doplňky stravy na denní bázi je zbytečné. Pozor také na jejich skladování

Působíte jako předsedkyně Společnosti pro probiotika a prebiotika (SPP). O jakou organizaci se jedná a na co se zaměřuje?

Jedná se odbornou společnost sdružující pracovníky různých oborů, kteří se zabývají výzkumem a aplikací probiotik a prebiotik. Jde zejména o vědecké pracovníky univerzit a výzkumných organizací, jejichž oblastí zájmu je gastroenterologie, imunologie, potravinářská technologie, výživa apod. SPP podporuje využití probiotik a prebiotik pro celkové zlepšení zdravotního stavu, pro prevenci a terapii chorob u lidí i zvířat, a to vše na základě vědecky podložených dat. Posláním je také propojení primárního a aplikovaného výzkumu. Důležitou částí činnosti je spolupráce s výrobci probiotik a prebiotik, kdy jako SPP provádíme ověřování deklarovaného složení výrobků a poskytujeme výrobcům poradenskou činnost. V neposlední řadě podporujeme setkávání členů SPP s odbornou veřejností na pravidelně pořádaných sympoziích.

V nedávné době se uskutečnilo 16. Sympozium Společnosti pro probiotika a prebiotika. Čím se zabývalo?

Sympozium se konalo v úterý 10. května v Kongresovém centru Ústřední vojenské nemocnice a přítomna byla téměř stovka účastníků. Jako hlavní řečnice na sympoziu vystoupila Catherine Daniel z Pasteurova institutu v Lille s přednáškou „Je možné objasnit specifické probiotické mechanismy působení laktobacilů studiem jejich perzistence a dynamiky ve střevě?“ Následovaly přednášky věnující se testování probiotik v in vivo zvířecích modelech gnotobiotických selat a myší. Byl prezentován příspěvek o změnách ve složení střevní mikrobioty a metabolitů u pacientek s mentální anorexií. Neméně poutavá přednáška se věnovala pojmosloví a chápání termínů mikrobiota a mikrobiom, kdy se přítomní shodli na nutnosti sjednotit definice obou termínů v rámci tuzemské i zahraniční odborné komunikace, aby nedocházelo k nejasným a nepřesným sdělením a čtenáři nebyli uváděni v omyl. Poslední část sympozia byla věnována technologickým vlastnostem probiotických kmenů, kvalitě probiotických doplňků stravy na českém, ale i slovenském trhu a využití probiotik v rostlinných alternativách fermentovaných mléčných výrobků. Tato část rozpoutala bohatou diskusi o účinnosti v současné době používaných probiotik či parabiotik a postbiotik, celkové kvalitě a nutriční hodnotě rostlinných alternativ mléčných výrobků a smysluplnosti užití pojmu „veganské probiotikum“, který uvádí někteří výrobci. Odborníci se shodli na tom, že v některých případech producenti potravin a doplňků stravy využívají při propagaci svých výrobků líbivá, avšak vědecky nepodložená tvrzení. Pro konzumenta může být problematické zorientovat se v široké nabídce potravinářských produktů. Nezbytná je proto edukace dětí ve školách i široké veřejnosti například prostřednictvím odborných společností. Podrobnější informace k sympoziu, jako jsou prezentace přednášek a sborník, je možné zhlédnout na webových stránkách Společnosti pro probiotika a prebiotika: https://probiotika-prebiotika.cz/16-sympozium-2022/.

Jste zároveň vedoucí katedry mikrobiologie, výživy a dietetiky na Fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů. Čemu se ve své vědecké práci věnujete?

Na katedře se dlouhodobě zabýváme probiotickými bakteriemi, zejména rodem Bifidobacterium. Věnujeme se studiu výskytu bifidobakterií v trávicím traktu různých živočichů, metodami identifikace, ale především jejich fyziologii, interakcím s ostatními mikroorganismy trávicího traktu a hostitelem a mechanismům účinku na zdraví. V minulých letech jsem byla řešitelkou projektů zabývajících se možnostmi zlepšení zdravotního stavu telat pomocí probiotik, zejména bifidobakterií. Zjistili jsme, že bifidobakterie hrají u telat na mléčné výživě podobně důležitou roli, jako je tomu u kojenců, a lze je jednoznačně doporučit jako součást krmných aditiv pro skot. V současné době se zabýváme rolí komensální (přirozené) mikrobioty v ochraně proti střevním infekcím působených salmonelami. V této oblasti intenzivně spolupracujeme s doc. Šplíchalem z Laboratoře gnobiologie Mikrobiologického ústavu AV ČR.

Jedním z vašich hlavních zájmů jsou probiotika a prebiotika. Pojmy, které jsou v posledních letech ve společnosti často skloňované. Čím to, že se dostaly tak do popředí zájmu veřejnosti?

Myslím, že je to dáno zejména zvýšeným zájmem určité části populace o zlepšení životního stylu a stravovacích návyků. Nemalý podíl na tom však mají také producenti potravin a doplňků stavy, kteří se snaží odlišit své výrobky na již přesyceném trhu. Probiotika a prebiotika lze považovat za pozitivně působící součást diety, důležitá je ovšem forma, ve které jsou konzumovány. Například některá prebiotika (nestravitelné složky potravy, které prochází do tlustého střeva, kde podporují pozitivně působící mikrobiotu) jsou přirozenou součástí tzv. rozpustné vlákniny, která je obsažena v řadě potravin rostlinného původu. Je tedy daleko vhodnější zařadit do jídelníčku dostatek ovoce, zeleniny a třeba luštěnin než kupovat vysoce zpracované potraviny obohacené o rozpustnou vlákninu nebo prebiotické doplňky stravy. Stejně tak jsou živé mikroorganismy součástí řady fermentovaných potravin a je nadbytečné konzumovat je jako probiotické doplňky stavy. Platí zde obecné pravidlo: doplňky stravy nenahrazují pestrou stravu.

Jak je tomu u kojenců a batolat? Pediatři doporučují užívat probiotika, ať už při trávicích potížích, či preventivně. Je tedy u malých dětí situace jiná, či mateřské mléko, potažmo umělé je i z toho hlediska dostačující a probiotické doplňky stravy jsou zbytečné?       

Je to velmi individuální a záleží na mnoha faktorech. Prvním z nich je způsob porodu. Pokud se dítě narodí vaginální cestou, kolonizace probíhá přirozeně a dítě je osídleno mikrobiotou matky. Mateřské mléko svým složením, zejména přítomnými prebiotickými oligosacharidy, podporuje rozvoj pozitivně působících bifidobakterií, které u plně kojených dětí tvoří až 90 % všech mikroorganismů v tlustém střevě. Situace je odlišná při porodu císařským řezem, kdy dítě neprochází porodními cestami a kolonizace trávicího traktu probíhá nepřirozeně. Poměrně často dochází k tomu, že u takových dětí bifidobakterie zcela chybí. Někdy však přítomny jsou. Na druhou stranu jsme při řešení projektu s Pediatrickou klinikou FN v Motole zjistili, že u téměř jedné třetiny dětí porozených vaginálně bifidobakterie rovněž chybí, a to do věku jednoho měsíce. Tento jev může být dán vysokou hygienou během porodu. Dříve či později se bifidobakterie objeví u všech dětí. Ke kolonizaci může dojít během kontaktů v rodině a někteří autoři uvádí, že zdrojem bifidobakterií může být i mateřské mléko. Na tom ovšem nepanuje všeobecná shoda. V případě, že bifidobakterie chybí, je na místě jejich suplementace. Ale jestli opravdu chybí, se těžko dozvíte, pokud zrovna nejste mikrobiolog nebo nemáte za kamaráda/ku mikrobiologa, který/á přítomnost těchto bakterií ve vzorku stolice dítěte ověří. Jak uvádíte, probiotika lze doporučit při trávicích obtížích nebo po antibiotické léčbě. Dají se doporučit i při kolikách, které často trápí kojence i jejich rodiče do věku zhruba tří měsíců. Ze zkušenosti však víme, že se kolikám nevyhnou ani kojenci s normálně vyvinutou mikrobiotou. Pro výživu kojence je určitě ideální mateřské mléko. Pokud kojení není možné, používají se kojenecké náhrady, které jsou často doplněny o oligosacharidy, a v některých případech i probiotika. Tady lze jednoznačně doporučit kojenecké náhrady kombinující obsah oligosacharidů, tedy prebiotik, a probiotik (tzv. synbiotika). V případě, že dítěti budou v trávicím traktu chybět bifidobakterie, které prebiotika využívají, jsou tyto látky spotřebovány jinými, často plynotvornými mikroorganismy. Tím tedy přispějeme ke kolikám a celkovému diskomfortu dítěte. Ale v případě, že zvolíme kojeneckou náhradu, kde budou obsaženy i probiotické bakterie, budou oligosacharidy využity právě těmito mikroorganismy a předejdeme nežádoucím stavům.

Nabídka probiotických doplňků stravy je velmi široká. Řada výrobků má ale významné nedostatky. O jaké nedostatky se obvykle jedná a jaká je podle vás celková situace na trhu?

Mezi hlavní nedostatky patří nedodržení deklarovaného počtu životaschopných mikroorganismů, popřípadě nedodržení uvedeného druhového složení. U řady výrobků dochází během skladování k poměrně rychlému poklesu počtu živých mikroorganismů. Z našich experimentů vyplývá, že i když výrobci doporučují skladovat probiotické doplňky stravy při pokojové teplotě, vhodnější je uchovávat je v lednici či mrazáku. Zde je opět vhodné upozornit, že určitě není nutné užívat probiotické doplňky stravy na denní bázi. Vhodné je jejich zařazení například po antibiotické léčbě, při stresové zátěži, při extrémních sportovních výkonech, před hospitalizací nebo při oslabení imunitního systému. Za běžných situací je to zbytečná investice, protože, jak bylo uvedeno výše, je lepší „krmit“ své vlastní pozitivně působící mikroorganismy prebiotickými složkami potravy.

Je tedy možné říct, že současná situace na trhu s probiotickými doplňky stravy podporuje jejich nadbytečnou konzumaci?

Myslím, že obecně lidé konzumují zbytečně mnoho doplňků stravy, nejen těch probiotických. Je pochopitelné, že se nám je výrobci snaží prodat a používají k tomu různé prostředky. S nadsázkou se dá říct, že je na každém z nás, zda si raději dá porci (nebo dvě) zeleniny navíc nebo hrst pilulek.

Jak se tedy na trhu s probiotiky vyznat, jak takový doplněk stravy vybírat?

Neexistuje univerzální návod jak na to, ale doporučuje se vybírat probiotické doplňky stravy s obsahem více různých mikrobiálních kmenů. Vhodné je zohlednit i počet, který by měl být co nejvyšší. Ovšem deklarované počty a složení nezaručují jejich skutečný obsah ve výrobku. Dále lze doporučit nákup u renomovaných prodejců, ať už je to v kamenných obchodech nebo na internetu. Dalším segmentem jsou potraviny s přídavkem probiotik. Jedná se zejména o mléčné kysané výrobky s přídavkem bifidobakterií nebo Lactobacillus acidophilus. Tam je situace dobrá a výrobky splňují legislativní požadavky.

Má laik vůbec šanci poznat, zda výrobek opravdu funguje?

Myslím, že je to hodně individuální. Záleží také na stavu, v jakém se naše tělo nachází. Pokud je člověk v dobré fyzické kondici, konzumuje vyváženou stravu (jejíž součástí jsou i prebiotika v podobě rozpustné vlákniny jako složky stavy) a je fyzicky aktivní, užívání probiotických doplňků stravy je zbytečné a asi by to na svém stavu nepoznal. Pokud je člověk po nemoci, kdy byla nutná antibiotická léčba, velmi pravděpodobně pozitivní účinek doplňků stavy s obsahem probiotik zaznamená.

Jsou nějaké legislativní možnosti, jak situaci řešit? Jaké jsou možnosti ověřování kvality probiotických doplňků stravy?

U mléčných kysaných výrobků je situace jasná. Existují vyhláškou dané limity, které musí výrobky splnit, a jsou dostupné také normy, podle kterých se výrobky testují. U probiotických doplňků stravy neexistují legislativní požadavky na složení nebo počet, ale výrobce musí dodržovat deklarované údaje. Problém je neexistující norma, podle které by bylo možné to kontrolovat. Tato situace se v současné době intenzivně řeší. Na našem pracovišti provádíme monitoring kvality probiotických potravin a doplňků stravy podle metodik popsaných ve vědecké literatuře nebo vyvíjíme metodiky vlastní.

Jana Kašparová

prof. Ing. Eva Vlková, Ph.D., je prorektorka pro rozvoj a udržitelnost ČZU a vedoucí katedry mikrobiologie, výživy a dietetiky ČZU v Praze. Zároveň je předsedkyní Společnosti pro probiotika a prebiotika. Ve své výzkumné práci se zaměřuje na studium intestinální mikrobioty a možnosti jejího pozitivního ovlivnění probiotiky a prebiotiky se zaměřením na bifidobakterie. Zabývá se také metodami detekce probiotik v potravinách a krmivech.