Letošní světový šampionát se uskutečnil na farmě Mitrovac u obce Grabovac v Osijecko-baranjské župě. Do zemědělského regionu Slavonie a Baranja se sjelo více než padesát nejlepších soutěžních oráčů z přibližně 25 zemí světa. Českou republiku zastupovali dva reprezentanti – Josef Šťastný v kategorii klasických jednostranných pluhů a Pavel Král v kategorii otočných pluhů. Na místo dorazili již ve čtvrtek 26. srpna, aby mohli začít s tréninkem ještě před oficiálním programem mistrovství, který zahrnuje i oficiální trénink. Podmínky pro orbu byly náročné, zejména s ohledem na absenci srážek vykazovala půda nízkou vlhkost a její zpracování bylo velice obtížné.
Dva dny soutěže, dva rozdílné pozemky
Mistrovství světa tradičně prověřilo nejen schopnost přesně ovládat traktor a pluh, ale především zkušenosti soutěžících s nastavením techniky a jejich schopnost reagovat na konkrétní půdní podmínky.
První soutěžní den, v pátek 4. září, čekala závodníky orba pšeničného strniště. V sobotu 5. září následovala orba čtyřleté vojtěšky. Předepsaná hloubka byla v obou případech 18 až 22 centimetrů. Parcela pro klasické pluhy měla rozměry 16 × 75 metrů (vzhledem k místním půdně-klimatickým podmínkám došlo ke zmenšení orebních parcel proti obvyklému rozměru 20 x 100 metrů).
Podmínky přitom nebyly jednoduché. Zejména během druhého soutěžního dne se závodníci potýkali s velmi suchou a obtížně zpracovatelnou půdou. Pozdější mistr světa Matej Senič ze Slovinska uvedl, že bylo nutné nastavení pluhů těžkým podmínkám přizpůsobovat. Podobně hodnotil půdu také vítěz kategorie otočných pluhů Mathieu Cormoreche z Francie. Soutěžní orba totiž není závodem v rychlosti. Mezinárodní rozhodčí hodnotí například provedení rozoru, rovnost a pravidelnost brázd, zaklopení rostlinných zbytků, stejnoměrnost práce nebo celkový vzhled zoraného pozemku. O výsledku tak rozhodují jednotlivé body a každý detail provedení.
Třetí světový šampionát Josefa Šťastného
Pro Josefa Šťastného šlo již o třetí mistrovství světa v řadě. Svou premiéru absolvoval v roce 2024 v estonském Tartu, kde v kategorii klasických pluhů obsadil 21. místo. V roce 2025 následovalo domácí mistrovství světa v Praze a Horoměřicích, na němž se v celkovém pořadí posunul na 17. příčku. Zároveň zde dosáhl významného úspěchu, když se stal mistrem světa v kategorii oráčů do 25 let.
V Chorvatsku svůj dosavadní výsledek opět vylepšil. V kategorii klasických jednostranných pluhů vybojoval celkové 16. místo se ziskem 243 bodů. V první soutěžní disciplíně, orbě strniště, získal 143 bodů, což znamenalo 14. místo. Na travním pozemku přidal dalších 100 bodů a obsadil 21. příčku. Součet výsledků z obou soutěžních dnů mu zajistil konečné 16. místo mezi 27 nejlepšími světovými oráči v této kategorii. Výsledek zároveň potvrzuje postupný vzestup Josefa Šťastného na světových šampionátech – z 21. místa v roce 2024 přes 17. místo v roce 2025 až na letošní 16. příčku.
Titul putuje poprvé do Slovinska
V kategorii klasických jednostranných pluhů, ve které startoval také Josef Šťastný, se novým mistrem světa stal Matej Senič ze Slovinska se ziskem 339,5 bodu. Druhé místo obsadil Rakušan Bernhard Keferböck s 339 body a třetí skončil Nigel Vickers z Anglie se 337,5 body.
V kategorii otočných pluhů získal titul Mathieu Cormoreche z Francie, který nasbíral 394,5 bodu. Druhý skončil John Whelan z Irské republiky s 374,5 body a třetí Kevin Albrecht z USA s 356,5 body. Českou republiku v této kategorii reprezentoval také Pavel Král, který získal 203 body a obsadil celkové 21. místo.
Česká stopa na světové scéně pokračuje
Účast Josefa Šťastného na třetím světovém šampionátu v řadě potvrzuje kontinuitu české reprezentace v soutěžní orbě. Zkušenosti z Estonska, domácího mistrovství v Praze a nyní také z náročných podmínek v Chorvatsku představují důležitý základ pro další sportovní růst mladého českého oráče. Mistrovství v Chorvatsku zároveň symbolicky navázalo na úspěšný 70. ročník, který v roce 2025 hostila Česká republika. Světová oráčská štafeta bude pokračovat v roce 2027, kdy se 72. mistrovství světa v orbě uskuteční v Keni.
Podobné články
Jak připravit lesy na sucho, přívalové srážky nebo měnící se podmínky prostředí? Odpověď přináší přeshraniční projekt LESYpreKLÍMU, který nyní završuje dvouletou spolupráci českých a slovenských odborníků. Jeho hlavním výsledkem je Strategie adaptace lesů Západních Karpat na změnu klimatu, která propojuje
Dron nasnímá porost, data se rychle vyhodnotí a zemědělská technika může podle výsledku okamžitě a cíleně zasáhnout. Projekt AGRIP propojuje drony, multispektrální kamery, umělou inteligenci a 5G SA síť s cílem umožnit rychlejší a přesnější rozhodování v zemědělství. Na vývoji
