Meze jsou složené z několika úseků, kde vědci testují šest různých druhů směsí osiva vhodných pro tvorbu dlouhodobých mezí. Cílem je postihnout gradient podílu travin a bylin a celkovou druhovou diverzitu rostlin ve směsi. Vědce konkrétně zajímá, jak budou tyto směsi dlouhodobě podporovat biodiverzitu opylovačů a členovců vázaných na vegetaci, ovlivňovat rostlinné složení a vývoj zaplevelení a jak je bude možné dlouhodobě obhospodařovat v kontextu podpory biodiverzity i vývoje zaplevelení.
„Koncem června jsme dokončili první periodu sběru dat, na kterou hned navázaly managementové zásahy v jednotlivých mezích, sklizeň a mulčování. I letos bylo opravdu na co koukat, meze byly plné ´hmyzáků´ a dalších bezobratlých,“ říká členu týmu a hlavní řešitel projektu Martin Štrobl.
Experimentální meze jsou výzkumné polní pásy, které vědci používají ke sledování biodiverzity, testování travino-bylinných osiv a zkoumání vlivu péče na hmyz. Hlavním cílem těchto projektů je nalézt ideální složení směsí pro obnovu krajiny.
Foto: Tomáš Jůnek
Tento projekt je spolufinancován se státní podporou Ministerstva zemědělství ČR v rámci programu ZEMĚ II (1VS). Název projektu: Racionalizace zemědělské krajiny za účelem skloubení produkčních funkcí s efektivní podporou biodiverzity (QL24010300).
Podobné články
Jak dostat klimatická opatření z papíru do reálného života? Tomu se v úterý 15. září 2026 v Kampusu Hybernská v Praze věnoval Národní adaptační den. Propojil zástupce ministerstev, samospráv i odborné veřejnosti a přinesl konkrétní příklady toho, jak se daří
Jak se českým vysokým školám daří naplňovat cíle Strategie internacionalizace vysokého školství do roku 2030? Odpověď přináší nová studie Národního vzdělávacího fondu, která porovnala 26 veřejných vysokých škol v České republice. Z jejích závěrů je patrné, že jednotlivé univerzity volí
