Z vyhodnocovaných dat, pozorování, snímků z fotopastí a také z událostí posledních týdnů a měsíců je zřejmé, že se na Šumavě a v Bavorském lese za necelých pět let utvořily čtyři vlčí smečky.
„První vlčici se nám podařilo odchytit na podzim roku 2020. Jednalo se o mladé zvíře, které se narodilo v první vzniklé smečce. Její telemetrický obojek nám v pravidelných intervalech posílal aktuální pozici až do července loňského roku. Díky tomu máme dobrou představu o velikosti území v centrální části NP Šumava, které je v současnosti obýváno touto smečkou,“ zmiňuje vedoucí výzkumného projektu Aleš Vorel z Fakulty životního prostředí ČZU.
Díky telemetrii mají nyní vědci lepší povědomí o tom, kde je centrum vlčího teritoria, kolik času ze dne v tomto centru vlci tráví a také ve kterou denní či noční dobu tato odpočinková místa opouštějí. Díky trasování lokací v terénu se daří odhalit velké množství ulovené kořisti, což jsou cenné údaje z pohledu potravní ekologie vlků obecně.
V říjnu a v listopadu 2021 se podařilo odchytit další dvě samice. „Jedna patřila do teritoria, které vzniklo na přelomu let 2019/20 na území národních parků Šumava a Bavorský les,“ upřesňuje Aleš Vorel.
Data získaná z telemetrického výzkumu jsou pro vědce velmi cenná. Pomáhají jim lépe porozumět chování a pohybu vlků v naší kulturní a fragmentované krajině. „Díky nim například můžeme zjistit, nakolik se vlci přibližují k lidským obydlím a stádům hospodářských zvířat či zda překonávají jejich zabezpečení. To jsou pro nás i chovatele klíčové informace. Vycházíme z nich také při přípravě Programu péče o vlka. Tento dokument popisuje, jak omezit konflikty, které návrat této šelmy do naší krajiny přináší,” komentuje přínos telemetrie Jindřiška Jelínková z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Rozvoj vlčí populace v oblasti Šumavy je rychlý, ale podle vědců ne úplně překvapivý. Už v roce 2017 bylo jasné, že mláďata prvního šumavského páru budou hledat nová teritoria a obsazovat volné prostory nejen na Šumavě a v Bavorském lese. „Odhadujeme, že by v oblasti národních parků a jejich blízkosti mohlo nyní žít mezi dvaceti až třiceti vlky,“ říká zoolog Správy Národního parku Šumava Jan Mokrý a vysvětluje: „Častější pozorování vlků může být způsobené tím, že se smečka etabluje v novém prostředí. Zjednodušeně řečeno: nejprve novou smečku vidíte, ale po nějaké době zvířata jakoby zmizí. Souvisí to s tím, že si vlci zjistí fungování lidí v krajině a přizpůsobí se. Mimo vlčích smeček putují přírodou také jednotliví vlci, kteří neznají krajinu, a tak je možné je zahlédnout. Občas mohou působit až dezorientovaně. S podobným jevem jsme se už setkali u první vlčí smečky na Šumavě.“
Aktuálně o sobě vlci nejvíce dávají vědět v oblasti Nové Pece, Frymburku, v okolí Horní Plané a také v oblasti Vojenského výcvikového prostoru Boletice. Místní obyvatelé, ale i pracovníci Správy NP Šumava přímo pozorují vlky nebo nacházejí jejich stopy relativně často a vlci se objevují i v obydlených oblastech. Přitom se vůbec nemusí jednat o nějaké nestandardní chování vlků, jak se někteří lidé domnívají.
Díky soustavnému monitoringu a studia vlčích smeček na Šumavě se o jejich životě dozvídáme stále více. Můžeme tak prezentovat život a chování těchto velmi inteligentních zvířat, přinášet skutečná fakta široké veřejnosti a vyvracet zažité mýty a dezinformace.
Podobné články
Máte-li rádi vůni jasmínu, jistě byste si v těchto dnech přišli na své v subtropickém skleníku Botanické zahrady ČZU. Nadprůměrné jarní teploty nenechaly v klidu ani zdejší citrusy. Pomerančovníky jsou doslova obaleny květy a omamná vůně připomínající jasmín se šíří
Mezi hlavní příčiny úbytku druhové diverzity lesních organismů ve střední Evropě patří nedostatek lesních stanovišť, která nebyla ovlivněna hospodářskou činností člověka, a vzájemná izolace zachovalých stanovišť na krajinné úrovni. Vědci z Katedry ekologie lesa Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v
