Jde o ekosystém ve sklenici nebo lahvi uzavřené korkem, který veškerou vlhkost udržuje uvnitř, podobně jako to funguje u vína. Mikroskopickými póry propouští pouze vzduch, takže rostlina může normálně dýchat.
Lze takto zasadit do mechu jakoukoliv rostlinu?
Jakoukoliv bohužel ne. Uvnitř jsou specifické podmínky, především vysoká vlhkost, trochu vyšší teplota, takže tam především dáváme vlhkomilné rostliny. Například tady máme fittonie s kapradinou nebo i fíkusy. Ty vlastně pocházejí z tropického pralesa, kde jsou podobné podmínky jako vysoká vlhkost, méně světla, takže jsou pro tento účel asi nejvhodnější. Někdo ještě experimentuje s orchidejemi, ale klasické rostliny by takovou vlhkost nepřežily.
Jak ten nápad vznikl?
Máme s kolegou oba zájem o floristiku a jednou jsme se nechali inspirovat v zahraničí, kde vyráběli právě tyhle uzavřené ekosystémy. Mně osobně se to moc líbilo, sám jsem doma moc rostlin neměl, protože mi každá uvadla, tak se mi tohle zdálo úplně ideální. Nadchlo mě, že budu doma mít zeleň, která je příjemná a zlepšuje celý prostor, a navíc se o ni nebudu muset starat. Mysleli jsme si, že podobný problém budou mít i další lidi, tak jsme se rozhodli rozšiřovat myšlenku mechárií jako uzavřených ekosystémů dál.
Může to být úplně ideální dárek.
Rozhodně… Rozjeli jsme to před Vánoci, což mělo velký úspěch. Ale i teď je o mechária velký zájem. Jezdíme po různých akcích, kde si každý může vytvořit své vlastní, a ještě k tomu má skvělý zážitek.
Vypadá to docela jednoduše… půda, písek, půda, mech a nakonec rostlina. Je to tak?
Přesně. A ještě jedna důležitá ingredience, která moc není vidět, a to jsou chvostoskoci, takoví malí bílí broučci, kteří hrají v celém ekosystému dost podstatnou roli. Živí se odumřelými částmi mechu nebo uschlými lístky. Když něco z rostliny odpadne, začnou to rozkládat, vytvářejí hnojivo a podporují cirkulaci.
Jak takové rostliny v mecháriu rostou?
Růst je zpomalený. Tam, kde by vám v květináči vyrostly o několik centimetrů za měsíc, tady je to několik centimetrů za rok.
Lenka Prokopová
Podobné články
V případě napadení se termití dělníci na sklonku života obětují a odstartují explozivní chemickou reakci. Jejím výsledkem je toxická tekutina, která znehybní a otráví protivníka. Tento obranný mechanismus termitů v podobě enzymu a jeho vlastnosti zkoumali vědci z Ústavu organické
Prestižní ocenění E.ON Energy Globe získala rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Ocenění spolu s patronkou projektu Jitkou Čvančarovou převzal Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci v roce 2015 založila. Na úspěšnosti projektu má
