Revitalizace střešních zahrad se uskutečnila za finanční podpory EU a jejím výsledkem je reprezentativní prostředí s bohatě kvetoucími trvalkovými výsadbami. Hlavním cílem však bylo vytvořit vhodný prostor pro výuku a přímou praxi studentů v nově vzniklých předmětech a akreditovaných programech Katedry zahradní a krajinné architektury a Katedry zahradnictví. Jak potvrzuje proděkan Fakulty agrobiologie, přírodních a potravinových zdrojů profesor Roman Stupka, „realizovaný návrh esteticky i funkčně tyto podmínky zcela naplňuje a navržená opatření mají výrazný potenciál zvýšit kvalitu odborné výuky na ČZU,“
Na střešních zahradách byly vybudovány vzorové plochy s vhodnou vegetací a s různými ukázkami použití jednotlivých materiálů a způsobů kompozice. Studenti budou mít v rámci praxe příležitost naučit se o jednotlivé materiály pečovat, což bude mít pozitivní dopad na jejich budoucí uplatnění. Střešní zahrady jsou v současnosti velmi dobrou ukázkou fungování modrozelené infrastruktury městských prostor a zadržování vody v urbanizovaném prostředí. Plocha střešních záhonů je pro rostlinný materiál extrémním stanovištěm se specifickými potřebami. Praktické znalosti z fungování tohoto prostoru a práce se sortimentem patří ke klíčovým dovednostem budoucích absolventů studijních programů.
Revitalizace zahrad ČZU se uskutečnila za finanční podpory EU, v rámci projektu Zvýšení kvality prostředí na ČZU v Praze (CZ.02.2.67/0.0/0.0/18_057/0013122), pod vedením koordinátora projektu a proděkana Fakulty agrobiologie, přírodních a potravinových zdrojů (FAPPZ) prof. Romana Stupky a Ing. Aleny Fedurcové z Katedry zahradní a krajinné architektury (KZKA). Realizační práce provedla společnost LandART atelier s.r.o.
Podobné články
Globální nastavení mysli, lokální dopad. Platforma DEMOLA přináší do Česka ověřený finský model týmové spolupráce, který propojuje studenty, firmy a výzvy budoucnosti. Rodí se tak prostor, kde se mezinárodní studentské týmy za přispění zkušených mentorů pouštějí do reálných firemních problémů
Problematika sucha a jeho dopadů na zemědělství, vodní hospodářství, ekonomiku i společnost. To je stěžejní oblast výzkumu moldavské vědkyně, která nyní působí na katedře agroekologie a rostlinné produkce FAPPZ České zemědělské univerzity v Praze. Na této univerzitě se nyní stala
