„V tento den bychom neměli zadumaně a s vážnou tváří vzpomínat, nýbrž vesele slavit. Díky sametové revoluci nikdo nezemřel, a my jsme se dokázali vrátit k demokracii, kterou už žijeme třiatřicet let. To je důvod k oslavám a já jsem za něj neskonale vděčný. Výročí sametové revoluce si letos s kolegy připomínáme přípitkem u naší Lavičky Václava Havla,“ uvedl Petr Sklenička, rektor ČZU a pamětník listopadových událostí.
Tudy vedla cesta k demokracii
Na počátku byla studentská vzpomínková akce k 50. výročí 17. listopadu 1939, kdy nacisté na základě vyhlášky říšského protektora Konstantina von Neuratha uzavřeli české vysoké školy. Půl století poté, 17. listopadu 1989, to byli právě studenti, kdo začal psát další kapitolu českých dějin. Z Vyšehradu se část z nich vydala po nábřeží směrem do centra. Na Národní třídě pak došlo ke střetu s ozbrojenými policejními složkami. Brutální zákrok proti studentské demonstraci vyvolal rozhořčení veřejnosti a rozsáhlé protestní akce. Události nabraly rychlý spád. Na vysokých školách byla vyhlášena okupační stávka, do stávky vstoupili herci divadel a v týdnu od 20. do 26. listopadu se v centru Prahy denně konaly statisícové manifestace. Lidé požadovali potrestání viníků policejního zásahu na Národní třídě, odstranění mocenského monopolu Komunistické strany Československa a demokratizaci politického života. Odpůrci totalitního režimu iniciovali vznik sdružení Občanské fórum v Čechách a Veřejnost proti násilí na Slovensku. Dne 24. listopadu odstoupil Miloš Jakeš z funkce generálního tajemníka. Po velké manifestaci na Letné v neděli 26. listopadu začali představitelé OF v čele s Václavem Havlem jednat s předsedou federální vlády Ladislavem Adamcem. V pondělí 27. listopadu proběhla generální stávka na podporu demokratických požadavků. Dne 29. listopadu Federální shromáždění zrušilo ústavní článek o vedoucí úloze KSČ ve společnosti a 3. prosince byla jmenována nová vláda s komunistickou většinou. Ta byla veřejností odmítnuta. Dne 10. prosince tehdejší prezident Gustáv Husák jmenoval novou vládu „národního porozumění“, složenou z deseti komunistických a jedenácti nekomunistických ministrů v čele s Mariánem Čalfou, a téhož dne normalizační prezident odstoupil. Tři dny před koncem roku, 29. prosince 1989, byl prezidentem republiky zvolen Václav Havel.
Lenka Prokopová
Foto: Petr Zmek
Podobné články
Možná bude někomu tento titulek znít divně. Onen údiv je však vyjádřen v samotné otázce – zda je možné, či zda není možné dělat vědu jinak, než tomu bylo po předchozí staletí.
Johana Rondevaldová je s Fakultou tropického zemědělství spjata již od svých bakalářských studií. Zaměřuje se na využití méně známých rostlinných druhů, které mohou významně přispět k řešení podvýživy a chronických onemocnění. Více se dozvíte v rozhovoru, který nabízí zajímavý pohled
