První duben je svátkem všeho ptactva. A není to žádný apríl!

„Den ptáků“ se v Čechách slaví už od roku 1900. Oficiální rámec dostal 1. dubna roku 1906 podpisem Mezinárodní konvence o ochraně užitečného ptactva, k níž Československá republika přistoupila v roce 1924. Od té doby jsme o mnoho ptačích druhů přišli a přes veškeré snahy ornitologů situace není nijak růžová.

„Jde o velmi významný den pro ochranu přírody, protože ptactvo je jedním z ukazatelů stavu životního prostředí nejen u nás, ale i v jiných zemích. U nás tento svátek vyhlásil jako první zoolog Otakar Leiský, nestor československé ochrany přírody,“ připomíná prof. Karel Šťastný, významný český ornitolog, zoolog, ekolog, a popularizátor vědy.

Mezinárodní den ptactva má především obrátit pozornost k nebezpečím ohrožujícím ptáky na celém světě a pomoci k jejich ochraně. Největší hrozby na ně číhají v době stěhování, kdy někteří uletí až 10 000 kilometrů. Nejohroženějšími jsou druhy cestující přes Středozemní moře, zejména křepelky a chřástalové polní, vlaštovky a další malí ptáci, táhnoucí v noci. Především na Kypru a v Itálii jich každoročně padne za oběť místním lovcům více než milion.

U nás jsou v důsledku intenzivního rybníkářství ve velkém ohrožení populace vodního ptactva.  I proto byl ornitology letošním „ptákem roku“ zvolen polák velký, který tak převzal pomyslné žezlo od zvonka zeleného. Česká společnost ornitologická chce tímto způsobem upozornit na neutěšený stav naší rybniční krajiny a na to, že polák v České republice stále patří mezi lovné druhy, a to i přesto, že je celosvětově ohrožený.

Elegantní potápivou kachnu můžeme pozorovat, pokud budeme mít to štěstí, právě na rybnících. Z naší dříve nejpočetnější kachny se však stal ohrožený druh, za posledních třicet let jsme přišli o třetinu její české populace. Důvodem je intenzivní rybníkářství s nadměrnou rybí obsádkou, úbytek příbřežní vegetace a zarůstání břehů a ostrůvků dřevinami.

Není to jen problém poláka velkého, ale vodního ptactva v Čechách obecně, jak vysvětluje docent Petr Musil z Fakulty životního prostředí ČZU: „Na rybníkách situace vůbec není dobrá. Analyzovali jsme změny početnosti 27 nejběžnějších druhů a zjistili, že 17 druhů vodních ptáků ubývá. Za posledních čtyřicet let jsme ztratili 75 % jedinců. Když si tedy představíme, že v roce 1980 tady byli čtyři ptáci, pak tři z nich ubyli a jen jeden zůstal.“

Příčiny tohoto úbytku vidí ornitolog Petr Musil především ve vývoji rybničního hospodaření a v tom, že v době, kdy se zvyšovala úživnost rybníků, populace vodních ptáků přibývaly. „Někdy kolem roku 1980 ale začíná jejich prudký úbytek. Vede to až k tomu, že dříve běžné druhy jako čírka obecná, potápka černokrká apod. jsou dnes u nás prakticky na vymření. Z druhů, které u nás vymizely, můžeme zmínit potápku černokrkou, čírku obecnou, lžičáka pestrého, čírku modrou, jejíž populace dospěly až k zániku. Tyto druhy u nás téměř přestaly hnízdit, jejich počty jsou minimální,“ uzavírá smutnou bilanci docent Musil. Více o stavu vodního ptactva v Čechách najdete zde.

Pokud se rozhodnete oslavit sobotu 1. dubna pozorování ptactva, za vodními ptáky je nejlépe vyrazit k jihočeským rybníkům nebo do Podyjí. Ostatní ptačí druhy najdete například ve vyhlášených ptačích lokalitách na Křivoklátsku, na Šumavě, v Jizerských horách, na Broumovsku, v oblasti Labských pískovců, v Doupovských horách a na Moravě třeba v Beskydech, v Jeseníkách nebo na Kralickém Sněžníku.

Nejvíc akcí ve vztahu k tomuto dni pořádá Česká společnost ornitologická, a to většinou prostřednictvím svých poboček, kterých je na území republiky celkem osm. „Jsou to zpravidla vycházky pod vedením zkušeného ornitologa spojené s pozorováním a určováním ptáků, mnohdy i s chytáním ptáků do sítí a ukázkami kroužkování. Na některých pobočkách je to spojeno i s úklidem přírody nebo s vylepšování prostředí pro ptáky výsadbou nových stromů či celých remízů,“ zve všechny milovníky ptactva profesor Karel Šťastný a připomíná, že takových příležitostí je během roku více: „Něco podobného se bude dít i za měsíc, kdy se v první květnovou neděli koná Vítání ptačího zpěvu. Jde zřejmě o nejmasivnější ornitologickou akci v Evropě spojenou s probouzením jarní přírody. Je doplněna o ukázky kroužkování, ptačích budek a podobně. A pak se můžeme těšit na první říjnový víkend, který již třicet let patří Festivalu ptactva. Pro veřejnost se organizují vycházky do přírody spojené rovněž s pozorováním ptáků, hlavně jejich migrace.“

Lenka Prokopová