Se současnými studenty a čerstvými absolventy nyní docent Jebavý uspořádal výstavu jejich prací, již druhou v tomto akademickém roce. Hlavní roli zde hrají obhájené diplomové práce nových absolventek a absolventů této katedry doplněné závěrečnými pracemi bakalářskými. Dále jsou tu k vidění výstupy dvou ateliérů bakalářského studia, dvou ateliérů magisterského studia a výtvarná tvorba. Podle Matouše Jebavého jsou témata rozmanitá a nejlepší bude, když si šíři řešených témat půjde prohlédnout každý osobně. Vernisáž už nestihnete, ta se konala v pondělí 29. května 2023 za obrovského zájmu studentů, zaměstnanců i vedení univerzity. Organizátory tradiční přehlídky studentských návrhů na proměnu městského prostoru i volné krajiny to samozřejmě potěšilo. Docent Matouš Jebavý přiznává, že ho velmi příjemně překvapila zejména četná účast velké části vedení univerzity v čele s panem rektorem prof. Petrem Skleničkou. Ale i další věci…
Pane docente, jak hodnotíte úroveň vystavených studentských prací, třeba i ve srovnání s předchozími výstavami?
Tato výstava na konci letního semestru je obsáhlejší než výstava v semestru zimním. Představujeme na ní kromě ateliérů i diplomové a bakalářské práce studijního programu Krajinářská architektura. Mám radost, že práce našich studentů mají stále stoupající úroveň.
Co nejvíc zaujalo vás osobně?
Líbí se mi mnohé z představených diplomek i bakalářek, také výstupy jednotlivých ateliérů jsou rozmanité a dobře pokrývají šíři námi řešených témat. Osobní vztah mám k řešení území Údolí Zátišského potoka v Praze 4 – Hodkovičkách. Toto území jsme se studenty mého ateliéru v tomto semestru vypracovávali pro městskou část Praha 4. Diplomové práce jsou vesměs povedené a věřím, že naši absolventi se se svými návrhy zúčastní také tradiční soutěžní přehlídky diplomek všech škol architektury v České republice, kterou pořádá Česká komora architektů.
Jaké předpoklady musí mít student, aby z něj mohl vyrůst dobrý architekt krajinář?
Určitě musí být nadaný výtvarně, měl by mít hluboký vztah k přírodě, krajině, zahradám i městům. Měl by si umět poradit i s urbanistickými zadáními veřejných ploch současného města v době, kdy se postupně městské prostředí, mnohdy i poměrně extrémně, otepluje.
Co nejdůležitějšího se snažíte studentům vštípit vy jako jejich guru?
Pokud bych se mohl situovat do této role, snažím se jim vštípit, že je práce v tomto oboru musí především bavit. Měli by ctít genia loci místa, které řeší, a myslet při tom jak na jeho obyvatele a uživatele, tak i na ostatní organismy, které v jimi řešeném prostoru mají svůj domov.
Katedra zahradní a krajinné architektury FAPPZ ČZU v Praze získala nyní nově akreditaci na 10 let pro doktorské studijní programy Krajinářská architektura. Co to pro vás znamená a jak si katedra stojí v konkurenci ostatních škol tohoto zaměření?
Je to na jedné straně uspokojivý pocit určitého zakončení dlouholeté snahy o stabilizaci výuky oboru Krajinářské architektury na ČZU v Praze. Na druhé straně to samozřejmě na nás klade i zvýšené nároky na to, abychom výuku v rozsahu, který nyní máme ze strany Národního akreditačního úřadu MŠMT akreditovaný, úspěšně naplnili. Myslím, že jsme si již vydobyli stabilní místo mezi univerzitami, které výuku tohoto oboru u nás zajišťují. Jedná se kromě FAPPZ ČZU v Praze také o Fakultu architektury ČVUT v Praze a o Zahradnickou fakultu MENDELU v Brně – Lednici.
Ptala se: Lenka Prokopová
Výstava ateliérových a závěrečných prací studijního programu Krajinářská architektura je k vidění v přízemí budovy FAPPZ-D (MCEVII) České zemědělské univerzity v Praze až do 28. června 2023.
Podobné články
Možná bude někomu tento titulek znít divně. Onen údiv je však vyjádřen v samotné otázce – zda je možné, či zda není možné dělat vědu jinak, než tomu bylo po předchozí staletí.
Johana Rondevaldová je s Fakultou tropického zemědělství spjata již od svých bakalářských studií. Zaměřuje se na využití méně známých rostlinných druhů, které mohou významně přispět k řešení podvýživy a chronických onemocnění. Více se dozvíte v rozhovoru, který nabízí zajímavý pohled