V rámci Expedice Neuron Dzamba Ya Lobi se čeští zoologové vydali do nejodlehlejších koutů africké divočiny, aby zmapovali její faunu a přispěli tak k ochraně nejcennějších oblastí. Během expedice objevili dosud neznámou slaninu – významné stanoviště ohrožených zvířat, zlikvidovali dvě pytlácké skupiny a zaznamenali výskyt vzácné guerézy černé.
V Kongu jsou pralesy pořád ještě částečně neprobádané, plné goril a pralesních slonů. Druhý největší prales na Zemi však už začínají dobývat lidé a čelí mnoha hrozbám v podobě odlesňování, těžby nerostů nebo nadměrného lovu zvířat. Jak budou pralesy vypadat zítra, záleží na nás, na lidech. „Dnes už je nejde chránit tak, že z nich vyženete obyvatele, řeknete, že jde o národní parky, a budete tam stát na stráži s kalašnikovem v ruce. Je nutné obyvatele zapojit do ochrany, naučit je, jak prales udržitelně využívat,“ říká zoolog Tomáš Jůnek, který spolu s filmařem Michalem Gálikem využil premiéry nového dokumentu, aby se s diváky podělil o své zkušenosti z expedice. Mohli se tak dozvědět, jaké to je žít uprostřed deštného pralesa, jak se monitorují sloni, co je to „bushmeat“ nebo jakým způsobem můžeme bojovat proti pytláctví. Večerem provázela Veronika Čermák Macková.
Michal Gálik je rodák z Košic a vystudovaný zoolog, který se rozhodl věnovat tvorbě dokumentárních filmů s ekologickou tematikou. S kamerou v ruce procestoval desítky zemí a své filmy a reportáže pravidelně publikuje v České televizi. Afrika a její divočina patří k jeho největším „srdcovkám“.
Tomáš Jůnek z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze se v rovníkové Africe věnuje monitoringu divokých zvířat a ochraně jejich původního prostředí. Jako výzkumník a fotograf se zájmem o nejohroženější zvířata a endemismus působil na pěti kontinentech od pouští po horské pralesy. Řadu let pracoval také jako editor a zpravodaj České tiskové kanceláře (ČTK).
Veronika Čermák Macková, česká herečka, milovnice zvířat a přírody, se věnuje ekologickým tématům. Sama měla možnost Kongo dvakrát navštívit a ráda se o své dojmy podělila s diváky.
Podobné články
Jak může agrolesnictví pomoci zemědělcům lépe čelit klimatickým změnám a proč bychom se na stromy v zemědělské krajině měli dívat také jako na ekonomickou příležitost? I o tom diskutovaly čtyři významné osobnosti světového agrolesnictví na mezinárodním setkání v Praze. Podle
Aktuální vydání prestižního vědeckého časopisu Nature obsahuje ve své rubrice Correspondence sloupek ekologa Petera Mikuly z bullabu na katedře ekologie FŽP ČZU.
