Celosvětově se ČZU z dvou a půl tisíce hodnocených škol umístila mezi 801. a 900. místem. Tento prestižní žebříček hodnotil zhruba 2500 univerzit, přičemž na světě je více než 30 000 vysokých škol.
Z českých univerzit se na prvních třech místech ocitly Karlova univerzita (301.–400.), Masarykova univerzita (401.–500.) a Univerzita Palackého v Olomouci (701.–800.). Celkem se v první tisícovce univerzit umístilo osm českých vysokých škol.
ČZU se ve zmíněném žebříčku poprvé objevila v roce 2018, kdy se v ČR umístila na sdíleném pátém místě a celosvětově na 901.–1000. místě. Posun výše v pořadí během pěti let dokazuje rostoucí kvalitu výzkumu na této univerzitě.
Kromě absolvujících či zaměstnaných nositelů Nobelovy ceny nebo Fieldsovy medaile jsou pro hodnocení v Šanghajském žebříčku klíčovými publikace v časopisech Nature a Science. Dále se hodnotí počet vysoce citovaných autorů/autorek, počet článků indexovaných v databázi Web of Science a publikační výkonnost na osobu afiliovanou k hodnocené univerzitě.
Podobné články
Představit všechny úspěšné vědkyně a výzkumnice působící na ČZU na tomto prostoru nelze, i kdybychom chtěli. Nicméně, všem můžeme popřát hodně úspěchů a zdaru k jejich svátku, Mezinárodnímu dni žen a dívek ve vědě. Připadá na středu s datem 11.
Připomenout úlohu žen ve vědeckém světě a podpořit jejich zapojení do výzkumné činnosti je smyslem Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě, který OSN vyhlásila poprvé v roce 2015. Tento svátek připadá na 11. února. Při té příležitosti nabízíme sérii
