Krajinářské a urbanistické řešení kampusu ČZU Praha-Suchdol
Autorem původních krajinářských úprav kampusu ČZU je pan profesor Jiří Mareček, který na univerzitě dlouhodobě působil jako pedagog. Nejprve v 60. letech 20. století, pak opět od 90. let 20. století do roku 2015. Profesor Mareček vynikajícím způsobem krajinářsky rozvinul původní urbanistickou a architektonickou koncepci kampusu ČZU od profesora Jana Čejky, který budoval areál univerzity na základě vítězství v architektonicko-urbanistické soutěži.
„S dílem profesora Marečka se všichni na univerzitě setkáváme každý den. Můžeme obdivovat jeho cit pro skloubení urbanistického řešení a jednotlivých staveb areálu s bravurní kompozicí dřevin, která jednotlivé stavby propojuje do harmonického krajinářského celku,“ podotýká docent Jebavý.
Kampus je pulzujícím centrem studentského života, a také výkladní skříní univerzity a symbolem udržitelnosti. Najdeme v něm celou řadu prvků, které potvrzují jeho pověst „nejzelenějšího“ kampusu v republice. A není to jen díky krásně rozkvetlým záhonům, které mění barvy podle ročního období, záplavě keřů a stromů a svěžím trávníkům.
Podobné články
V roce 1957 se na podnět mezinárodní konference lékařů, která ve švýcarském Interlakenu jednala o významu mléka ve výživě lidí, poprvé slavil Světový den mléka. Nejprve připadal na květen, od roku 2001 si ho připomínáme 1. června. Česká republika v
Jak vypadá výuka ve chvíli, kdy se místo modelových zadání pracuje s konkrétním městem a jeho skutečnými potřebami? Studenti programu Veřejná správa a regionální rozvoj na Provozně ekonomické fakultě ČZU si to letos vyzkoušeli přímo v Kralupech nad Vltavou.
