Klimatičtí vědci hodnotí léto 2025 v Česku. Co říkají data a jak se připravit na extrémy?

Česko prožilo léto 2025 mírně teplejší než obvykle, ale rozhodující byly krátké vlny horka. Teplotní maximum 37,3 °C naměřené 2. července v Doksanech, celkem 35 tropických dnů a šest dnů s teplotou nad 35 °C zvýšily zátěž zejména ve městech. Nešlo o plošný extrém. Léto tvořilo několik krátkých, o to výraznějších epizod, především na přelomu června a července a v polovině srpna.

Z hydrologického pohledu letošek navázal na výrazně suchý start roku. „Model mHM ukazuje, že v tocích střední Evropy chyběly obvyklé jarní vysoké průtoky a od konce března průtoky řek a potoků soustavně klesaly až k hodnotám blízkým historickým minimům. V povodích Labe a Moravy byl nízký průtok celé léto, Odra zůstala těsně nad minimem i kvůli podzimním povodním 2024 a červencovým dešťům. Příčinou byl souběh velmi suché zimy s minimem sněhu a suchého jara, které nedoplnilo podzemní vodu. Letní srážky pak z velké části vstřebala půda a vegetace,“ vysvětluje Oldřich Rakovec z katedry vodního hospodářství a environmentálního modelování a dodává, že pro operativní rozhodování je vhodné opírat se o aktuální modelové mapy odtoku a průtoků, protože zachycují prostorový obraz lépe než samotné body měřicích stanic. Důvěryhodnost a relevanci klimatických a hydrologických modelů potvrzuje mj. letos zveřejněná zpráva WMO Report: Zpráva o stavu globálních vodních zdrojů za rok 2024, na které se Oldřich Rakovec podílel.

Zdravotní rozměr teplotních extrémů potvrzuje nově publikovaná studie v časopise ScienceDirect o vlnách veder v roce 2023, jejíž spoluautorem je také Aleš Urban, řešitel mezinárodního HORIZON projektu CrossEU (https://crosseu.eu). Ukazuje, že právě několikadenní horka rychle zvyšují zdravotní riziko. Vědec upozorňuje, že teplotní průměr sezony je v tomto smyslu zavádějící. Rozhoduje schopnost měst a institucí včas varovat, nabídnout obyvatelům srozumitelná doporučení, zajistit noční ochlazování budov a cílenou podporu seniorům, dětem a lidem s chronickými onemocněními.

V městském prostředí se projevy aktuálního počasí a změny klimatu obecně násobí.

Odbornice na udržitelný urbanismus Tereza Hnátková upozorňuje: „Hustá zástavba, málo zeleně a omezené vsakování zvyšují přehřívání ulic i riziko lokálních záplav při přívalových deštích. Praktickou odpovědí by tedy měl být rozvoj modro-zelené infrastruktury. Zelené střechy budov a stromy poskytující stín, vhodně udržované parky a zasakovací plochy pro zadržení dešťové vody, vodní prvky pro ochlazení mikroklimatu. Tato opatření snižují teplotu ve městech, omezují škody při přívalových srážkách a zlepšují běžný život obyvatel.“

Přestože šlo z hlediska celosezonního průměru o „normální“ léto, problém představovaly krátké a intenzivní vlny horka. Ty zvýšily zdravotní zátěž zejména ve městech a v kombinaci s prostorově nerovnoměrnými srážkami přispěly k nízkým letním průtokům. Rozhodování o adaptačních a preventivních opatřeních by měla vycházet z aktuálních ukazatelů a hydrologických a klimatických modelů.

Tyto aktivity jsou realizovány v rámci  projektu s názvem Chytrá krajina 2030+, č. projektu CZ.02.2.69/0.0/0.0/18_054/0014642, financovaného z OP JAK.